Archiv Plus

Jeho jméno mělo být vymazáno z české literatury – nejlépe „navždy“, jak to tenkrát psali autoři článků v Rudém právu. Nepovedlo se: Jiří Knap se mezi spisovatele vrátil nedlouho poté, co byl vymazán.

Od prvního přistání lidí na Měsíci uběhlo už 51 let. V přímém přenosu ho sledovaly snad všechny rozhlasové a televizní stanice na světě. Nechyběl ani Československý rozhlas.

Prý je to v historii světové zábavy vůbec nejdéle vystupující dvojice loutek: Spejbl a Hurvínek. Trochu přitroublý taťulda (1920) a malinko rozjívený synek (1926).

Za normálních okolností by to byla jen nákladná dopravní stavba. V letech reálného socialismu se ale pražské metro stalo především politickým tématem. Když se totiž do svých křesel usadili Husákovi normalizátoři, bylo zapotřebí pomluvit vše, co napáchali „ekonomičtí hazardéři“ v roce 1968.

REPRÍZA | Uběhlo 111 let od narození Karla Högera (1909–1977). Zářil na divadle, ve filmu, v televizi a mimořádný vztah měl i k rozhlasu. „Rozhlasový mikrofon je prubířským kamenem, který přesně ukáže, když se slovo mění ve frázi,“ řekl tento majitel pastelově barevného hlasu.

Kvůli komunisty vyvolanému konfliktu na Korejském poloostrově se svět v létě 1950 ocitl na pokraji jaderné války.

REPRÍZA | Byl to text sotva na stránku, přesně 458 slov. Přesto provolání Několik vět, zveřejněné 29. června 1989 ve vysílání Svobodné Evropy, nemalou měrou přispělo k pádu komunistického režimu v Československu. Přesně před 31 lety na prohlášení reagoval v Rudém právu proslulý článek Kdo seje vítr.

Ze stalinisty reformistou, z reformisty disidentem, z disidenta exulantem – taková je životní cesta historika Karla Bartoška. Spoluautor Černé knihy komunismu zemřel v Paříži v roce 2004.

Rozhlasové vysílání pro základní – po většinu normalizace devítileté – školy sestávalo z několika nestejnorodých segmentů.

V těchto dnech je tomu 70 let, co komunistický režim zavraždil Miladu Horákovou. A právě jako oběť totalitního systému ji většina lidí zná.