Archiv Plus

Radostně, jednotně a manifestačně. Tak se chodilo volit za minulého režimu. Za normalizace byly volby jednou za pět let. Volilo se najednou do národního i federálního parlamentu, do místních nebo městských, okresních a krajských výborů. Ve stejný okamžik se také vybírali soudci z lidu.

Historik umění s fenomenální pamětí, který dopodrobna znal Národní divadlo i tu nejzapadlejší kapličku na Vysočině. Uznávaný kritik, obávaný pedagog či oblíbený popularizátor dějin Prahy. Ale také kontroverzní osobnost, která si nadělala řadu nepřátel - Václav Vilém Štech.

Jeden z aktérů událostí let 1938 i 1948. Muž, který nacistům tak ležel v žaludku, že ho s dalšími významnými představiteli československého života poslali do koncentračního tábora. Předseda druhé nejsilnější poválečné strany. Klíčový představitel československého exilu po roce 1948. Tím vším byl Petr Zenkl.

„Jeden národ! Jeden vůdce! Jeden společný cíl!“ Tak hřímal 11. prosince 1938 na předvolebním projevu v Bratislavě předseda slovenské vlády Jozef Tiso. Nadšený dav mu odpovídal: „Slovenský štát! Slovenský štát!“ Jeden ne právě vtipný bonmot říká, že koho chce Bůh potrestat, tomu splní jeho přání…

Jméno Ludmily Pelikánové dnes zná už jen málokdo. Herečka, která ve své filmografii nemá žádný film, a dokonce se u ní neuvádí ani žádná divadelní role, přestože zcela jistě nějaké měla. Její doménou totiž byla recitace angažované poezie a agitace.

Rok 1989 v Československu. Rozkládající se režim se snaží vytvořit novou ústavu. Bylo dokonce zvažováno, že se k jejímu návrhu budou občané vyslovovat ve všelidové diskusi.

Závěr roku 1947 nedával u nás, také v kontextu vývoje středovýchodní Evropy, příliš mnoho nadějí do budoucna.

Nacistická Luftwaffe se pokusila zničit Královské letectvo před 80 lety. V řadách RAF startovala také téměř stovka československých pilotů a jejich počet neustále narůstal.

Poslední srpnový den roku 1970 zahájila vysílání stanice Hvězda. Nahradila dosavadní stanici Československo a symbolicky potvrdila vítězství normalizace v Československém rozhlase.

V listopadu roku 1989 mysleli aktéři tehdejších politických změn na všechno možné – a pokud pročítáte jejich vzpomínky, často se v nich objevuje úvaha: Co udělá Moskva? Že neudělala nic, víme teď. Tehdy ale bylo všechno jinak.