Archiv Plus

„Nedojímalo mě to. A nedojímá mne to dodnes,“ řekl Jan Werich v roce 1969, když hovořil o 28. říjnu 1918. Klíčový den našich dějin prožil v Praze a tak byl u všeho, co se tehdy stalo. Důvodem jeho ambivalentního postoje může být věk, protože Werichovi tehdy bylo jen 13 let.

Když podepsala Chartu 77, musela se podrobit mnoha represím ze strany komunistického režimu. Přesto odmítla ostatní udávat. Svérázná novinářka a překladatelka Věra Šťovíčková-Heroldová působila jako zahraniční zpravodajka.

Jednání - byť složitá - mezi ODS a HZDS posouvají společný stát ke stále vyprázdněnější podobě. Odpůrci rozdělení ale kromě obstrukcí či nereálných konceptů, nejsou schopni navrhnout žádnou smysluplnou alternativu.

První polovina válečného roku 1940 přinesla celou řadu zásadních událostí. Svobodné národy jeden za druhým padaly před nezastavitelným nacistickým Německem, v Protektorátu Čechy a Morava se zostřovala opatření proti obyvatelům a v Anglii se formovala exilová vláda v čele s Edvardem Benešem.

Druhá polovina válečného roku 1940 přinesla řadu důležitých událostí. Velká Británie byla tehdy vtažena do prvního ozbrojeného střetnutí s nacistickým Německem, v Protektorátu Čechy a Morava pokračovala plíživá germanizace a v Londýně se premiérem stal Winston Churchill.

Válečný hrdina i prezident normalizace. Komunista komunisty zavržený a dokonce vězněný. To vše byl Ludvík Svoboda, muž, který by možná v jiné době nebo v jiné zemi byl medailemi ověnčeným vojákem. 20. století uprostřed Evropy ale rozhodlo jinak. Stal se prezidentem dějinných protikladů.

Dochované archivní nahrávky z podzimu 1950 velmi příznačně ilustrují, jak v Československu začínala zapouštět kořeny komunistická ideologie. Velmi nebezpečným, a hlavně „deklarovaně navěčnočasým“ způsobem.

Policii se u nás po roce 1945 říkalo Sbor národní bezpečnosti (SNB). Šlo o výdobytek polodemokratické třetí republiky a zmíněný útvar se dělil na dvě složky: uniformovanou Veřejnou bezpečnost (kam patřila vedle dopravní a hlídkové policie také kriminálka) a Státní bezpečnost. Její úkoly byly už ale výrazně odlišné.

Nacistická propagandistická vysílačka Pravda vítězí začala z Vídně vysílat v češtině – krátce po obsazení Rakouska hitlerovským Německem. V rozhlasovém archivu se dochoval soubor nahrávek této stanice datovaný od 8. do 22. září 1938.

Po konci 2. světové války bylo Německo rozděleno na čtyři okupační zóny. A zatímco v roce 1949 vznikla spojením americké, britské a francouzské zóny Spolková republika Německo (SRN), na území sovětské zóny vznikla Německá demokratická republika (NDR).