ArtCafé

Od 29. března do 2. dubna se v Brně koná mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER, pořádají ho studentky a studenti Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU). K čemu odkazuje letošní téma (IN)VISIBILITY? A co z hlavního programu doporučují pořadatelé? Poslouchejte ArtCafé Hanky Malaníkové s děkanem Divadelní fakulty JAMU Petrem Francánem, hlavní koordinátorkou festivalu Barborou-Annou Lebánkovou a Janou Mlatečkovou, vedoucí sekce OFF program.

„Art brut není umělecký směr, každý autor je svůj. Společné rysy někde ani nelze najít,“ říká Pavel Konečný, sběratel umění a organizátor přehlídky ART BRUT FILM OLOMOUC. „Když se podíváte na jakýkoliv obraz, hned víte, kdo ho namaloval,“ dodává Vladimír Drábek z pražského Ateliéru radostné tvorby. Autorka animovaných filmů, Magdalena Hejzlarová, popisuje svou roli výtvarné asistentky v tomto ateliéru, zmiňuje i to, jak ji práce v tomto prostředí inspiruje.

Irenu a Vojtěcha Havlovi pojí více než pětatřicet let společné hudební tvorby. Za album Melodies In The Sand jsou letos nominováni na Cenu Anděl v kategorii Alternativa a elektronika. Nově jim také vyšla deska Saving One Who Was Dead / Little Crusader, která nese hudbu ke dvěma filmům režiséra Václava Kadrnky (Zpráva o záchraně mrtvého a Křižáček). Z jakých pramenů jejich hudba vyvěrá? Co je pro ně při tvorbě a spolupráci podstatné? Vojtěcha Havla se ptá Pavel Klusák.

PAF Spring Olomouc začínal jako přehlídka animovaného filmu, dnes propojuje různé žánry a umělecké formy do jednoho silného zážitku. Po dvou letech fyzické absence se festival vrací do prostoru, tentokrát na Výstaviště Flora Olomouc (25. –⁠ 26. 3. 2022). Alžběta Žabová se ptá, co vedlo pořadatele ke změně lokality a jaký program letošní PAF nabízí. Podrobnosti přináší kurátor PAFu Martin Mazanec. Co chystají letošní vystavující umělci, nastíní Matěj Al-Ali a Tomáš Moravec.

Proč je náročné se neutopit v přívalu informací? A jak vztah k současným technologiím reflektuje umění? Odpovídá psycholožka Markéta Homolková z týmu Replug.me, který šíří osvětu o digitální návykovosti. O možnostech vzdělávání a nových projektech hovoří i Dominika Knoblochová z Tactical Tech. U výstavy Digitální blízkost se zastavuje Michal Novotný z Národní galerie Praha.

Hudební dramaturg Josef Sedloň se probírá deskami ze zahraniční alternativní muziky. Přináší ukázky z nových alb třeba od americké dreampop kytarové dvojce Beach House, klavíristy a skladatele Bugge Wesseltofta, norské zpěvačky Jenny Hval nebo polského indiepop projektu BOKKA. Zařazuje i ukázku od amerického nu soul tria Moonchild či poslední albový počin od malajsijského elektronicko-akustického projektu Flica.

Diakritika je součástí jazykového kulturního dědictví, představuje typografické výzvy při tvorbě nových písem a diskuse nad její (ne)potřebností umí naštvat i rozesmát. Jak pečovat o grafickou podobu diakritiky? A jaké debaty se vedou nad vietnamštinou, jedním z mála asijských jazyků používajících latinku a diakritiku? Petra Kultová se ptá Radka Siduna, grafického designéra a autora nové publikace Diakritický manuál, a Ondřeje Slówika českého vietnamisty žijícího ve Vietnamu.

Ozvuk války na Ukrajině nesou v ArtCafé například tradiční ukrajinské dechové nástroje trembity, ukázka z kompilace finského We Jazz Records nebo skladba z animované verze Alenky v říši divů od Volodymyra Bystriakova z roku 1982, kterou znovu objevil ukrajinský umělec z labelu Shukai Dmytro Nikolaienko. S děním rezonuje také tvorba ukrajinských Dakh Daughters, Blues for Ukraine od Martína Perna nebo píseň z filmu Alexei and the Spring, tu přináší oceňovaný Ryuichi Sakamoto.

V Praze usazené elektronické trio Viah (Vi Tranová, Rosalie Malinská, Veronika Hurtová) bylo v roce 2019 objevem hudebně exportního projektu Radia Wave. Hudebnice Huyen Vi Tranová a Rosalie Malinská v ArtCafé představují album Crash Report, které má vyjít na přelomu dubna a května. Vedle jejich živé produkce uslyšíte i rozhovor s Annou Ribanskou, kde vysvětlují, jak vznikaly jejich skladby ovlivněné obdobím pandemie nebo proč na koncertech „létají“.

Hudební kořeny elektronicko-akustického projektu badfocus, který založil v roce 2020 multiinstrumentalista a skladatel Prokop Korb, tvoří zejména jazz. Jeho tvorbu ale ovlivňují různé žánry – od klasiky přes elektroniku a hip hop až po indie pop. Po prvním ep1 následovala deska wallflower a dvě série intimních EP emerged, vol. I a vol. II. Jak se Krob dostal k práci na tanečním filmu New Normal Laterny magiky? K čemu ho nyní inspiruje dědova almara plná magnetofonových pásků?