Babiččiny recepty s Vladimírou Jakouběovou

V povídání o kuchyních našich babiček Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření připomenou masopustní tanec o vrkoč a přidají recept na preclíčky.

Čím víc toho lidé na tučný čtvrtek snědli, tím víc se po celý rok měli těšit zdraví, říkalo se v dobách našich babiček. Víc o tučňáku, jak se říkalo tučnému čtvrtku, přiblíží Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření a přidají recept na masopustní kaldoun.

V masopustně laděných receptech se dozvíme, jak se v dobách našich babiček v tento čas bavili řezníci a jak připravit masové knedle.

V receptech našich babiček si připomeneme vesnickou masopustní zábavu zvanou štymberk. Ten vrcholil tancovačkou, na které se podával kynutý věnec.

Šedivec bývala v dobách našich babiček jedna z masopustních slavností. Jak to o šedivci chodilo a co se připravovalo, prozradí Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření.

Řada svátků, na které se v našich časech pozapomnělo, byla dříve spojena s koledou. A koledovalo se třeba i na Hromnice a svatého Blažeje, jejichž svátky připadají na začátek února. A tak je tu recept na něco dobrého pro koledníky.

Sekanou považujeme za běžné jídlo, i když její cena v řeznictví leckde vypadá svátečně. V dobách našich babiček byla sekaná opravdu svátečním pokrmem. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření mají recept na její přípravu z Podještědí, kde do ní přidávali uzené maso.

Povídání o kuchyních našich babiček je věnované řízkům, které se v jejich dobách připravovaly hlavně ve městech. Dozvíme se, jak nadívaný telecí řízek připravovala Magdalena Dobromila Rettigová.

Hovězího vývaru nikdy není dost, říkávaly naše babičky a tak nám Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření přiblíží, jak se takový vývar vařil na počátku minulého století.

S recepty našich babiček zavítáme do městské kuchyně, kde se častěji než na vesnici vařilo z hovězího masa. Třeba nadívané roštěnky.