BigTalk

Co může Evropa čekat, pokud se prezidentem po čtyřleté přestávce znovu stane Donald Trump? Dva hlavní ekonomické efekty lze shrnout do dvou trumpovských hesel: „America First“ a „Pay your Share“. První znamená ochranu amerického trhu a tedy zavádění celních tarifů. „Principiálně jde o zvednutí všech celních tarifů zhruba o deset procent… USA by měly největší cla od druhé

Jak dopadlo srovnání tří velkých amerických a tří evropských ekonomik?

Evropa ztrácí podíl na světovém HDP. Nic nového. Co se ale podívat o úroveň níž a postavit proti sobě tři

Co doporučuje Banka pro mezinárodní vypořádání světovým centrálním bankéřům?

Součástí výroční zprávy Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS), kterou jsme už v BigTalku probírali minule, byla obsáhlá pasáž věnovaná implikacím pro měnovou politiku v 21. století. A ta přinesla řadu doporučení pro světové centrální bankéře. „Zjednodušeně řečeno to doporučení zní: vyhněte se experimentům, vraťte se ke zdravému rozumu,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník připomíná, že „se centrální banky v podstatě staly součástí měnové politiky. A tím vlastně do budoucna ohrozily svou vlastní nezávislost.“ Co BIS – v podstatě centrální banka centrálních bank – konkrétně doporučuje? Co dělaly poslední dvě dekády centrální banky dobře a co úplně špatně? A jaké vysvědčení by ve světle jejich doporučení dostal kurzový závazek ČNB? To se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalk s Mirkem Zámečníkem s Petrem Sklenářem.

Spousta rozvinutých i rozvojových zemí je na hranici maximálního zadlužení

Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS) vydala výroční zprávu, která zmapovala vývoj veřejných financí ve světě.

Víc se dozvíte v nejnovějším letním speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem s Petrem Sklenářem.

Nová čísla vyprávějí úplně jiný příběh české ekonomiky, než jsme znali doteď.

Český statistický úřad na konci června zpřesnil roční data národních účtů od roku 2021 a revidoval i časové řady dál do minulosti. A úplně tím změnil celkový pohled na českou ekonomiku posledních let. Do té doby jsme si totiž všichni mysleli, že se česká ekonomika jako jediná ze všech zemí EU ještě nedotáhla na předpandemickou úroveň. „Předtím jsme byli jedno procento pod tou úrovní, teď jsme podle nových čísel jedno procento nad tou úrovní. A na předcovidovou úroveň jsme se údajně dostali už v roce 2022,“ shrnuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Miroslav Zámečník glosuje: „To, co teď popisují statistická čísla, ale vypráví úplně jiný příběh, než jsme doteď slýchali a hlavně jiný, než vidíme kolem sebe.“ Co a proč se v počítání statistiků změnilo? A jak se mohou výsledky tak lišit? To Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem podrobně rozebírají v nejnovějším speciálu BigTalku.

BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.

O překvapivě nízkou červnovou inflaci na cíli centrální banky se postaraly hlavně kolísavé položky typu potravin, alkoholu a pohonných hmot. A také zahraničních dovolených. „Pokles cen zahraničních dovolených o tři procenta byl hodně neobvyklý. Jako kdyby nenastal

Mimoto Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem v novém dílu BigTalku rozebírají i vývoj v průmyslu

Skoro při jakékoliv mezinárodní transakci nakonec dojde na dolar, připomíná Petr Sklenář.

Už mnoho let sledujeme snahy o oslabení role dolaru v mezinárodním obchodu a devizových rezervách centrálních bank. A jeho role se skutečně zmenšila, ale žádná jiná měna ho nedokázala nahradit. „Když se podíváte na vyrovnávání zahraničního obchodu

BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.

Po třech dekádách nehybnosti se v Japonsku začaly dít věci. A to nejen ekonomicky, ale i geopoliticky významné.

Letos v březnu ukončila Bank of Japan éru záporných úrokových sazeb, když poprvé po 17 letech zvýšila základní úrokovou sazbu. Po dlouhé době nulové inflace má teď Japonsko inflaci kolem tří procent. A růst platů s ní nedrží krok, protože mzdy narostly jenom o procento. A do toho prudce oslabil jen (od roku 2022 skoro o 30 procent), na kterém se negativně projevuje úrokový diferenciál mezi Amerikou a Japonskem. Nuda v Japonsku skončila. „To, co se tam děje v posledním roce, narušilo nehybnost, která trvala skoro tři dekády. A co se týče bezpečnostní politiky, tak došlo k narušení statu quo, který existoval od konce druhé světové války,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Co teď Japonsko čeká? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.

BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.

Nemusí to být jenom jednosměrný nástroj, jak se tváří ČNB, upozorňuje v nejnovějším BigTalku Petr Sklenář.

Snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu bylo „trochu překvapení, ale vlastně ne úplně nečekané“, glosuje v novém BigTalku poslední rozhodnutí Bankovní rady ČNB hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Spíš je to negativní zpráva pro korunu, která se bude dostávat zpátky někam k 25 korunám za euro.“ Kontext posilování měny rozebírají v novém dílu BigTalku Petr Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem podrobněji na švýcarském příkladu. „Švýcarsko masivně vyprodává devizové rezervy, aby tlačilo na posilování švýcarského franku,“ říká Sklenář a Zámečník připomíná: „Byla to jedna ze zemí, které šly do kurzového závazku. Ale teď jdou Švýcaři úplně opačným směrem.“ V aktuálním BigTalku se dozvíte, jak může být práce s kurzovým závazkem součástí systematické měnové politiky. Víc se dozvíte v novém BigTalk s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

BigTalk najdete každý týden na Spotify, Google Podcasts a Apple Podcasts.

Takový rozdíl mezi výnosy z francouzských a německých dluhopisů jsme neviděli od roku 2012.

Evropské volby otřásly politikou v Belgii a hlavně ve Francii, kde prezident Emmanuel Macron v reakci na vítězství Národního sdružení Marine Le Penové rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. „Po eurovolbách se dluhopisové trhy mírně zavlnily. Ve většině případů dluhopisy ale zase klesly, což byl hlavně případ Německa. Ty francouzské naopak o něco narostly,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Ve výsledku je rozdíl mezi francouzskými a německými dluhopisy nějakých osmdesát bazických bodů. To jsme tady od roku 2012 neviděli,“ říká Sklenář a dodává, že to výnosy z francouzských dluhopisů rázem poslalo na úroveň Kypru nebo Španělska. Co to znamená a jaké to bude mít důsledky? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.

BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.