Sign up to save your podcasts
Or
Share BigTalk
Share to email
Share to Facebook
Share to X
Share to email
Share to Facebook
Share to X
Or
BigTalk
By BigTalkBusiness
BigTalk episodes
- Mluvíme jiným jazykem, ale jsme větší Němci, než jsou Rakušané
Evropská inflace poprvé po třech letech klesla pod dvě procenta, konkrétně na 1,8 procenta. „Pozitivní zprávy v tomto bodě ale končí, když se podíváme pod povrch, tak zjistíme, že celkovou míru inflace stáhly dolů ceny vlastně jenom energie,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Inflační prostředí na první pohled vykazuje velké zlepšení, ale dlouhodobé indikátory naznačují, že je to přechodný úspěch.“ Vývoj inflace
se samozřejmě promítne do rozhodování ECB o sazbách a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Teď už chtějí nižší úrokové sazby i Němci, kteří jsou na tom snad ještě hůř než jižní Evropa.“ Vyslyší je Christine Lagardeová?Kromě toho se Petr Sklenář s Mirkem Zámečníkem v aktuálním BigTalku podrobněji dívají také na Polsko, na pozoruhodné rozdíly v chování středoevropských spotřebitelů a výhledy evropských automobilek. Sledujte BigTalk.
Evropská inflace poprvé po třech
letech klesla pod dvě procenta, konkrétně na 1,8 procenta. „Pozitivní zprávy v tomtobodě ale končí, když se podíváme pod povrch, tak zjistíme, že celkovou míru inflacestáhly dolů ceny vlastně jenom energie,“ říká hlavní ekonom J&T Banky PetrSklenář a dodává: „Inflační prostředí na první pohled vykazuje velké zlepšení,ale dlouhodobé indikátory naznačují, že je to přechodný úspěch.“ Vývoj inflacese samozřejmě promítne do rozhodování ECB o sazbách a analytik Mirek Zámečníkpřipomíná: „Teď už chtějí nižší úrokové sazby i Němci, kteří jsou na tom snadještě hůř než jižní Evropa.“ Vyslyší je Christine Lagardeová?Kromě toho se Petr Sklenář s Mirkem
Zámečníkem v aktuálním BigTalku podrobněji dívají také na Polsko, na pozoruhodnérozdíly v chování středoevropských spotřebitelů a výhledy evropskýchautomobilek. Sledujte BigTalk.13 min - Speciál: Na přímé investice do zahraničí suverénně porážíme Poláky i Maďary
V 90. letech jsme byli země, která lákala zahraniční investice. Dařilo se to, stali jsme se nejzajímavější
destinací pro zahraniční investice v regionu a tu pozici si držíme doteď. Kolem roku 2004 se začaly objevovat české investice v zahraničí. Hodně to bylo spojeno s polostátní energetickou společností ČEZ a jednou českou investiční skupinou. „V posledních letech narůstá investiční apetit řady dalších českých podnikatelů. Za posledních sedm let vzrostl objem českých investicdo zahraničí na čtyřnásobek. Dnes je to 70 miliard dolarů přímých českých investic v zahraničí. Třeba Polsko, které má čtyřikrát tolik obyvatel a třikrát větší ekonomiku, má jenom 40 miliard dolarů přímých investic. Když tovezmeme per capita, tak u nás jsou ty investice sedmkrát větší v Polsku, sedmkrát větší než na Slovensku,“ vypočítává hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář aanalytik Mirek Zámečník dodává: „Navíc jsou ty investice docela široce rozkročené. Nejsou to jenom jednotlivosti.“ Kam a do čeho Češi v zahraničí napřímo investují? Znamená to odliv financí z Česka, nebo je to vyloženěpozitivní trend? To Petr Sklenář s Mirkem Zámečníkem rozebírají v nejnovějším speciálu BitgTalku.11 min - Na to, že se Německo překlápí do recese, si české firmy vedou překvapivě dobře
Když ve středu guvernér ČNB Aleš Michl vysvětloval,
proč jeden ze členů Bankovní rady hlasoval pro větší snížení základní sazby (o půl procentního bodu), zmínil zhoršující se ekonomický výhled v západní Evropěa hlavně v Německu. „V první polovině roku vypadala situace v Německu nevesele. Teď dochází ke změně – je to ještě horší,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. A dodává: „On ten pokles v Německu pokračuje už biblických sedm let, proti roku 2017 se německý průmysl smrskl o šestinu. Je to o to horší, že se původně předpokládalo, že si kolem poloviny roku Německo sedne na dno a začne se pomalu zvedat. A nastává přesný opak. Předtím Německo balancovalo na hraně recese, teď se do ní překlápí. Je to plošná záležitost, není to otázka jednoho oboru. A dno se zatím nenašlo.“ Společně s analytikemMirkem Zámečníkem ale ve špatných zprávách nejen z Německa ale i z Francie nacházejí i jedno pozitivum – překvapivě solidní výkon českého průmyslu, hlavněautomotivu, který je zjevně flexibilnější než ten německý. Proč se Německu tolik nedaří a co by ho mohlo z ekonomického marasmu vytáhnout? Nejen to se dozvíte v aktuálním BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.15 min - Speciál: Z covidového popela vstal americký Fénix silnější a stará se o to, že zlevňují benzin i nafta
Po covidu se cena lehké ropy Brent držela kolem 80 dolarů za barel. Poslední měsíc a půl ale soustavně klesá a teď se dostala pod 70 dolarů, kde nebyla od covidového roku 2021. Má to dva hlavní důvody, jeden krátkodobý a jeden dlouhodobý. „Krátkodobá obava je, že se
zpomaluje globální ekonomika. Poptávka sice roste, ale pomaleji,“ vysvětluje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Vedle toho se ale odvíjí jinýdůležitý příběh – o poklesu významu sdružení OPEC+. A proti tomu roste význam těžařů, kteří stojí mimo tento spolek.“ USA jsou dnes s více než 13 miliony barelů denně největším těžařem ropy na světě, druhé Rusko má 9,7milionu. „Americe ale nahrává nesmírná flexibilita. Nová těžba se tam dokáže rozjet s relativně nízkými náklady v horizontu několika dnů a stejně snadno se dá zastavit,“ připomíná Sklenář. Ale nejsou to jen Američané, stejnépříběhy se odvíjejí i jinde. Kdo podkopává dominanci OPECu? Vydrží ceny ropy nízko? A bude dál zlevňovat benzin a nafta? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.12 min - Efekt zlevňujících potravin se vyčerpává. Na přelomu roku bude inflace zpátky nad trojkou
Srpnová inflace v Česku analytiky mírně překvapila. Většinou trh čekal dvě procenta, nebo dokonce o
něco méně. Místo toho se zopakovalo stejných 2,2 procenta jako v červenci. A to hlavně kvůli vývoji cen potravin, které meziměsíčně mírně zdražily. „Výraznějšípokles cen potravin v rámci Evropské unie nastal jenom u nás. A zlevňování začalo právě na přelomu loňského léta a podzimu. Takže se teď ten efekt začne vyčerpávat,“ upozorňuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Za září očekávám inflaci kolem 2,7 procenta a na přelomu roku bude inflace začínat trojkou. Ne moc, ale 3,2 nebo 3,3 procenta.“ Jak si ve srovnání s Českem vedla inflace v USA? A proč ECB letos už podruhé přistoupila ke snížení hlavních úrokových sazeb? To se dozvíte v novém BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.14 min - Speciál: Koruna jako z rašínovského snu – pevná vůči svému okolí
Česká koruna, polský zlotý a maďarský forint. Tři měny tří středoevropských států, které se zdráhají přijmout
euro. Mnoho investorů je hází do jednoho pytle, ale ve skutečnosti jsou mezi nimi propastné rozdíly. „Běžně se všechny středoevropské měny berou v jednombalíku, jako že jsme na stejné úrovni. Ale dlouhodobý pohled na středoevropské měny říká, že to tak není. Že jsou tam velké rozdíly,“ upozorňuje hlavní ekonomJ&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „Kolem roku 2000 bylo jedno euro za 36 až 37 korun. Dneska jsme na pětadvaceti korunách, to znamená kumulativníposílení o 45 procent. V roce 2000 bylo jedno euro za 250 forintů a dneska je euro za 400 forintů. To je přesně opačný vývoj, oslabení o 35 procent. A u zlotého je tam mírné oslabení ze čtyř na 4,25 za jedno euro. Česká koruna jako jediná měna v regionu dlouhodobě a výrazně posilovala.“ A analytik Mirek Zámečník glosuje: „To je jako z českého snáře – představa koruny, která je pevná vůči svému okolí. To je rašínovské dědictví.“ Co to znamená pro českou ekonomiku obecně a pro exportéry konkrétně? A co česká produktivita? Opravdu je to s ní špatné? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkema Petrem Sklenářem.15 min - Speciál: Koupíš si Škodovku, vlastenče?
Volkswagen je v nebývalých problémech. Stále je to vysoce zisková firma a stále má velké cashové rezervy, ale trend posledních let je neúprosně negativní. Především v hlavní značce koncernu VW. Kvůli vysokým mzdovým nákladům se uvažuje o uzavírání továren přímo v Německu a vedení firmy dokonce vypovědělo letitou dohodu s odbory o ochraně pracovních míst. „To je revoluční změna,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr
Sklenář a vysvětluje: „V letech 2016 až 2017 se v Německu prodávalo řádově kolem 3,5 milionu aut ročně. Poslední tři roky se jich prodává ročně 2,8 milionu. A to není všechno. Před covidem bylo z těch prodaných aut 72 procentvyrobeno v Německu. Teď je ten podíl 68 procent. Německým výrobcům se smrštil koláč a ještě se jim na tom smrštěném koláči zmenšila výseč, kteroumají.“ Analytik Mirek Zámečník k tomu dodává: „A kdo si kus toho koláče ukousl? Ano, nejprodávanější cizí auto v Německu je Škoda Octavia.“ Nejcennější a nejziskovější značkou koncernu je Porsche, které před lety z VWoddělili, a samostatně se obchoduje na burze. Nebyla by to cesta i pro Škodovku? To se dozvíte ve speciálu BigTalku věnovaném Volkswagenu.16 min - Udrží příští rok politici na uzdě utrácení? Bude to velký boj!
Česká rozpočtová čísla k srpnu jsou o něco lepší než v posledních dvou letech, ale trendově je to pořád v podstatě stejné. Vláda zvolila strategii udržet výdaje a využít zvýšení příjmů. „Firmám se daří, odvody stoupají, takže státu rostou příjmy tempem kolem sedmi procent. A to začíná přivírat deficit státního rozpočtu. Takže je velká naděje, že se na konci roku podaří splnit plán rozpočtového schodku 252 miliard,“ říká v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a ekonom Mirek Zámečník dodává: „Kdyby se příští rok podařilo udržet tenhle nárůst příjmů a moc se nerozmáchnout s výdaji, tak se rozpočet srovnává sice pomalým, ale docela přesvědčivým tempem.“ Jenže příští rok je volební, takže budou vládní politici v pokušení víc utrácet. „Předpokládám, že to ještě bude boj,“ glosuje Petr Sklenář. S analytikem Mirkem Zámečníkem v aktuálním BigTalku kromě toho podrobně rozebírali také nejnovější vývoj HDP, inflace nebo růst mezd. To vše zazní v novém BigTalku.
20 min - Poučení z krizového vývoje aneb Co řekl (nejen) Jerome Powell v Jackson Hole
Byli tam všichni, kdo se ve světě považují za centrální bankéře. Ani guvernér ČNB Aleš Michl nechyběl. Řeč je
samozřejmě o každoročním sympóziu v Jackson Hole. „Jenom šéfka ECB Christine Lagardeová jaksi chyběla,“ poznamenává v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a ekonom Mirek Zámečník glosuje: „Asi měla něco lepšího na práci.“ V Jackson Hole se tentokrát řešila hlavně dvě témata – nejbližší směřování měnové politiky Fedu a zkušenosti z posledních tříčtyř let, tedy jak měnová politika centrálních bank fungovala. „Jerome Powell v podstatě řekl: Pro nás boj s inflací skončil a vyhráli jsme. Úrokové sazby půjdou dolů. Je jenom otázka, jak rychle,“ shrnuje Petr Sklenář. Je větším rizikem pro americkou ekonomiku v příštím roce Trump nebo Harrisová? Co si centrální bankéři odnesli z reakce na covidový šok v dodavatelských řetězcích? To se dozvíte v nejnovějším BigTalku.18 min - Speciál: K čemu je zlato, kdo ho má a proč je přeštík nad zlato
Zlato má lidstvo rádo odnepaměti a centrální banky (zase) zhruba posledních pět let. I proto jeho cena v poslední
době trhá rekordy a už překročila 2500 dolarů za trojskou unci. „Je to projev hledání nějakého nového normálu, nové rovnováhy, nové kotvy do toho světa, ve kterém seněkteré jistoty ztratily,“ vysvětluje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Zlato má univerzální platnost. Všude na světě ho znají. A to je podle mě jeden z důvodů, proč ho centrální banky teď nakupují. Je touniverzální aktivum, které vlastní a drží. Na co se zlato používá? Kdo ho má? A vyplatilo se v posledních desítkách let držet spíš zlato, nebo státní dluhopisy? A v čem je ještě lepší přeštické prase? To všechno probírají Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v nejnovějším speciálu BigTalku.17 min
About BigTalk
From the publisher's feed
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
More shows like BigTalk
Přepište dějiny
6 Listeners
Dobrovský & Šídlo
10 Listeners
Kecy a politika
10 Listeners
Odemčeno
0 Listeners