BigTalk

Americká ekonomika trendově šlape. „Letos budou mít USA růst kolem tří procent, i v příštím roce by měly růst o víc než dvě procenta. Inflace nepatrně klesne, ale zůstane nad dvěma procenty. V souhrnu by to mohlo znamenat, že bude Fed snižovat sazby. Na konci příštího roku by mohlo být horní pásmo sazeb na čtyřce,“ říká v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „V eurozóně by měl pokračovat mdlý růst kolem jednoho procenta. Inflace bude dál zpomalovat a přiblížit se hranici dvou procent. To bude vytvářet mix pro ECB, aby rychle snižovala sazby. Na konci příštího roku může být základní sazba pod dvojkou.“ Tím se dostaneme se do situace, kdy rozdíly v úrokových sazbách jednotlivých měn budou největší od 90. let. Bude to platit jak mezi dolarem a eurem, tak mezi librou a eurem, ale třeba i mezi zlotým a eurem. Jak se v takovém prostředí bude dařit české koruně a vůbec české ekonomice? A co provede tramponomika třeba se Slovenskem? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s analytikem Mirkem Zámečníkem a ekonomem Petrem Sklenářem.

Česká inflace za listopad skončila níž, než se čekalo. Trh očekával tři procenta, ale nakonec byla hodnota inflace stejná jako v říjnu, tedy 2,8 procenta. Převážně to jde na vrub cenám potravin a propadu cen alkoholu. „Odhlédneme-li od pěny dní, tak se vlastně vůbec nic nemění. Inflace pořád směřuje na přelomu roku k úrovni tří procent,“ upozorňuje v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Ze dvanácti košů, ve kterých se inflace sleduje, klesá jenom jeden jediný, a to je obuv a odívání. Ve všech ostatních jsme se vrátili k růstu.“ Celkový obraz inflace tedy zůstává zvýšený a v příštím roce pravděpodobně zůstane, což povede i centrální banku k obezřetnosti při dalším snižování úrokových sazeb. Kromě inflace se v tomto dílu BigTalku Petr Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem věnovali také mimořádně úspěšnému českému e-commerce, který táhne celý retail, a probrali různé příběhy z českého průmyslu. Víc se dozvíte v aktuálním BigTalku.

Rozpočtová situace Francie začíná vyvolávat obavy na dluhopisových trzích. Spread mezi německými a francouzskými desetiletými dluhopisy je na 90 bazických bodech. To je nejvíc od dluhové krize eurozóny v roce 2012. „Francie už roky hospodaří s velkými schodky. Teď má deficit přes šest procent ročně. A pokud s tím výrazně nezačne něco dělat, bude u šestky i v příštím a přespříštím roce. A tentokrát už to Francouzi nesvedou ani na olympiádu, ani na covid, ani nic jiného,“ říká v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Francie má před sebou u ratingových agentur potenciálně pád o několik stupňů. To by je mohlo polít studenou vodou, protože by se naráz dostali na úroveň, kde je třeba Chorvatsko.“ A analytik Mirek Zámečník glosuje: „Aby to ještě neskončilo vytvořením státní ratingové agentury…“ Zatím trhy Francii za rozpočtovou nekázeň netrestají, ale je nejspíš jen otázka času, kdy dluhovou bublinu někdo propíchne. Budou to trhy? Budou to ratingové agentury? Nebo dokonce Brusel? Co si o tom myslí analytik Mirek Zámečník s ekonomem Petrem Sklenářem, se dozvíte v aktuálním speciálu BigTalku.

Vývoj českého HDP ve třetím čtvrtletí přinesl pozitivní zprávu – mezikvartální růst o 0,4 procenta, už čtvrtý v řadě. Další dobrou zprávou je, že tempo růstu ve třetím čtvrtletí dosáhlo meziročně 1,3 procenta, což je nejrychlejší růst za dva a půl roku. „Kompletně celý ten růst ale táhla spotřeba domácností. I když je jejich reálná spotřeba pořád vůči konci roku 2019 o pět procent nižší,“ upozorňuje v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Ve zbytku roku a na začátku roku příštího bude normalizace spotřebního chování domácností generovat mírný růst české ekonomiky. Silné spotřebitelské poptávce nabíjí mzdový vývoj. A není to jenom o tom, že se v nějakém oboru vyplácejí mimořádné odměny. Ten růst je široký a plošný.“ Jaký to bude mít vliv na českou inflaci? A jak se daří zbytku Evropy? Proč je na tom překvapivě lépe jih kontinentu než střed, východ a hlavně severovýchod? A jaký fíkový list maskuje díru v českém rozpočtu? To probírají analytik Mirek Zámečník s ekonomem Petrem Sklenářem v aktuálním BigTalku.

Listopadová zpráva o finanční stabilitě Evropské centrální banky přinesla jedno uklidňující, jedno lehce znepokojivé a jednu vyloženě alarmující zjištění. První se týká domácností, které jsou na tom z hlediska míry zadlužení velmi dobře. V korporátním sektoru je to už složitější a některé segmenty by problém mít mohly. Ale opravdu znepokojivé je podle ECB zadlužení a hlavně další zadlužování veřejných rozpočtů. „Státy si na sebe vzaly několik úkolů – přechod na zelenou ekonomiku, zvýšení výdajů na obranu, do toho musí řešit stárnutí populace a teď i rostoucí náklady na obsluhu dluhu,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „Slabý ekonomický růst Evropě zmenšuje prostor pro řešení rostoucího zadlužení. V zásadě to nepůjde jinak, než proškrtat veřejné výdaje.“ Bude se muset Evropa vzdát části desítky let budovaného sociálního státu? Nebo by pomohlo přehodnotit ambiciózní zelené plány? A bude to stačit? O tom diskutují v aktuálním BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.

Americký prezident Donald Trump avizoval, že hned po nástupu do funkce zavede nová dovozní cla pro Mexiko a Kanadu. „Podle mě si připravuje půdu na to, aby otevřel nastavení podmínek severoamerické zóny volného obchodu. Velmi pravděpodobně tam chce dostat témata, která tam nejsou. A to je migrace, kriminalita a pašování narkotik,“ říká v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Velikostí ekonomik je to asi jako Česko a Německo. Ale nedovedu si představit, že bychom byli tak nekooperativní, jako byli Mexičani, pokud jde o migraci a fentanyl.“ Mexičané mají čas do ledna se na jednání s Trumpem připravit. Uvalení cel na ně silně dopadne, ale bez následků nebude ani pro Američany: „Pokud by se to clo uvalilo, zvedne to v Americe inflaci o procentní bod. Pro každou domácnost v Americe by to znamenalo 1000 dolarů ročně, o které by přišly kvůli zavedení cel,“ upozorňuje Petr Sklenář. V aktuálním BigTalku Sklenář se Zámečníkem mimo jiné rozebírají i nejnovější české konjunkturální průzkumy a příčiny zvýšené citlivosti českých domácností na inflaci. Víc se dozvíte v novém BigTalku s analytikem Mirkem Zámečník s ekonomem Petrem Sklenářem.

Česká národní banka udělala něco, co tu doteď nebylo. Nechala si vypracovat několik externích posudků na vlastní měnovou politiku a používané modely. „To je dobrý standard v rámci anglosaského světa. Po pěti deseti letech se zastavit a říct si, co se nám povedlo, co se nám nepovedlo, co se má zlepšit a jak pokračovat dál. A tohle je nějaké první zhodnocení fungování technické měnové politiky ČNB… To se mi líbí. Je to vykročení ze skupinového myšlení, kdy se na to všichni pořád díváme stejně a přes stromy nevidíme les,“ chválí hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Centrální banka dostala několik doporučení, které se týkají používaného prognostického modelu. To první zní, zjednodušit stávající model, který je už tak matematicky složitý, že mu skoro nikdo nerozumí.“ Je to důvod, proč se v posledních letech Bankovní rada opakovaně rozhodovala proti vlastnímu modelu? A jaká další doporučení pro českou centrální banku externí odborníci měli? To se dozvíte ve speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

Ceny českých výrobců za říjen přinesly hodně nudy a jednu velkou divočinu. O tu se postaraly potraviny, které celý rok výrazně brzdily inflaci, ale teď se situace otáčí. Meziměsíčně narostl index cen potravin skoro o sedm procent. „To je nevětší nárůst za 25 let. Vyšší byl jenom v dubnu 2022 po začátku válku na Ukrajině,“ připomíná v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a pokračuje: „Díval jsem se i na vývoj cen másla, které se tolik řešilo. Není to česká anomálie. Podle Eurostatu říjnový nárůst cen másla o 40 procent není v regionu nic výjimečného. Na Slovensku to bylo 49 procent, v Německu 40 procent. Zvýšené ceny zhruba o 25 až 30 procent měli i v Rakousku i Polsku. Ceny potravin se zkrátka zvedají všude. Jsme možná na začátku jejich vzedmutí, které bude pokračovat na začátku příštího roku,“ říká Sklenář a analytik Mirek Zámečník dodává: „Buďme solidární, máslo teď bude dražší, ale po Novém roce po něm ani pes neštěkne.“ Sklenář se Zámečníkem v novém BigTalku probírají také úrokové sazby v Maďarsku a hlavně další vývoj inflace na Slovensku. Víc se dozvíte v novém BigTalku s analytikem Mirkem Zámečník s ekonomem Petrem Sklenářem.

Po dvou letech útlumu sledujeme v Česku oživení jak hypotečního, tak realitního trhu. Proti loňsku máme dvojnásobek realitních transakcí i dvojnásobek objemu nových hypoték. A to logicky vede k tomu, že se začíná oživovat vývoj cen nemovitostí. „To oživení je vidět v celé Evropě. Nejrychleji rostou ceny nemovitostí v Polsku. Rychle roste celý Balkán a střední Evropa,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Brzdný efekt vysokých úrokových sazeb zjevně není tak velký, jak se běžně počítá. Vidíme u nás, že hypoteční sazba kolem pěti procent není něco, co hypoteční trh zmrazuje, ale naopak rozmrazuje.“ Proč je o nemovitosti hlavně v Praze a středních Čechách takový zájem, když už teď patří mezi nejdražší v Evropě? Kolik bytů chybí jenom v Praze, aby přestaly ceny tak prudce růst? A proč přeléváme peníze do cihel, i když se to ve výsledku nevyplatí? To všechno se dozvíte ve speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

Meziroční inflace v Česku v říjnu mírně – o dvě desetiny – stoupla na 2,8 procenta. To bylo celkem očekávané. „Ale vedle toho mě tam zaujal problém zvaný imputované nájemné, tedy náklady na vlastní bydlení. Poslední čtyři měsíce jsou tam zvyšující se nárůsty. A právě ceny nemovitostí podle mě budou jedním z velkých inflačních problémů na příští rok,“ upozorňuje v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. V tomto kontextu bylo zajímavé nejen hlasování Bankovní rady ČNB, ale i doprovodné komentáře. „ČNB představila novou prognózu, podle níž bude příští rok inflace kolem 2,6 procenta a i v roce 2026 bude inflace pořád lehce nad dvěma procenty. A proto doporučuje rychlejší pokles úrokových sazeb,“ říká Sklenář a dodává: „Přijde mi to jako mírná nekonzistence.“ Proč ČNB varuje hned před několika inflačními riziky, a přesto avizuje další snižování sazeb? Jezdí na rady do Istanbulu? A co udělá po volbách se sazbami americký Fed? To se dozvíte v novém BigTalku s analytikem Mirkem Zámečník se ekonomem Petrem Sklenářem.