Rok a půl. Minimálně jednou, ale spíš dvakrát týdně komentovali hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník v BigTalku nejnovější ekonomické dění v Česku i ve světě. Tento speciál bude (aspoň načas) poslední. Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem se v něm vracejí ke svým nejoblíbenějším speciálům (Argentina, Japonsko…), ale neodolají ani výsostně aktuálnímu tématu výdajů na obranu. V čem jsou dnes Češi lepší než Japonci, jak ostře řeže motorová pila Javiera Mileie a proč už nejsou tolik slyšet příznivci tureckého experimentu? A proč se BigTalk odmlčí? To všechno se dozvíte v (prozatím) posledním BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

Každá ekonomika má nějakou hranici produkčních možností. S omezenými surovinami a kapacitami můžeme vyrábět jenom určité omezené množství zboží a statků. „S nadsázkou se tedy dá říct, že buď vyrábíme koláče, nebo vyrábíme zbraně. Můžeme vyrábět jenom koláče, nebo jenom zbraně, anebo můžeme vyrábět nějakou kombinaci v rámci toho omezení. Nemůžeme ale dělat současně naplno koláče a naplno zbraně,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novém speciálu BigTalku a dodává: „Na německém stimulačním balíčku je vidět, že vzniká iluze, že můžeme mít obojí – vysoké důchody a sociální dávky, a ještě zvýšené výdaje na obranu. Ale tak to není.“ Jak dlouho ta iluze Němcům vydrží? Proč není zvyšování výdajů jenom otázka peněz, ale i lidí? A kdy konečně začne bolestná, ale nezbytná debata o přehodnocení priorit státu? Nejen to rozebírají Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník v novém speciálu BigTalku.

Přes převládající pocit, že se českým firmám nedaří, protože stagnuje Německo, skončil loni běžný účet české platební bilance v celkovém přebytku 141 miliard korun. To je nejvíc v historii. „Daří se exportérům, v řadě případů jsou to firmy se zahraničními matkami a zisky investic dosáhly 550 miliard korun, což někoho dráždí. Důležité je, že skoro 200 miliard z těch 550 ty firmy reinvestovaly. Konečný odliv dividend je kolem 350 miliard korun,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novém dílu BigTalku a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Když se podíváte na největší českou obchodovanou korporaci a její dividendovou politiku, tak je na tom úplně stejně.“ Podíl reinvestic stoupl z nějakých 20 procent před 15 lety na současných 35 až 40 procent. „To je přece pro všechny dobrá zpráva. Vlastníci tím říkají, že pořád vidí u těch společností perspektivu ekonomického růstu,“ říká Sklenář. V aktuálním BigTalku se Sklenář se Zámečníkem také důkladně podívali na pozoruhodný vývoj průmyslové výroby v USA a samozřejmě také na Merzovo čarování s dluhovou brzdou. Víc se dozvíte v aktuálním BigTalku.

Neustále se mluví o tom, že jeněmecká automobilka Volkswagen v krizi. Na jejích číslech to ale na prvnípohled není vidět. Podle zveřejněných hospodářských výsledků byly celkové tržbycelé skupiny 326 miliard eur. To je víc, než sama skupina očekávala. V segmentuosobních vozů byly tržby 140 miliard eur. A dvě třetiny těch tržeb připadají naznačku VW, která prodala přes tři miliony aut. Zhruba pětina tržeb potom připadána Škodovku, která prodala přes milion aut. „Jenže provozní zisk má celá skupinakolem 7 milionů eur, z toho VW dodává 2,6 miliardy a Škoda 2,3 miliardy.Jinými slovy, Škodovka s třetinovými tržbami dodává skoro stejný provoznízisk jako VW,“ upozorňuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novémspeciálu BigTalku a dodává: „Ukázalo se, že některá investiční rozhodnutí,která se udělala v Německu a neudělala se ve Škodovce, nakonec Škodovce prospěla.“Zvládne koncern VW velký obrat a ustojí nápor čínské konkurence? A čím by mohlzískat čas a peníze? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s MirkemZámečníkem a Petrem Sklenářem.

Nejnovější statistická čísla o české inflaci více méně potvrdila dosavadní trend. Zůstává mírně zvýšená, a tím, co ji tlačí nahoru, jsou a budou potraviny, naopak opačně působí ceny energií. „Zdá se, že se nám dezinflační proces zastavil. Jádrová inflace je pořád na 2,5 procentech. Měsíční dynamika je kolem půl procenta, skoro dvakrát tolik, co bývával dlouhodobý průměr pro dlouhodobou inflaci,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novém dílu BigTalku a dodává: „Co se mění, je inflační výhled ze zahraničí. Byla tady obava, že zpomalení Německa a americká cla ochladí ekonomiku, ale my vidíme, že reakce je zatím přesně opačná. V Německu zřejmě dojde k největšímu fiskálnímu impulzu za dlouhou dobu. A naráz nám hrozí, že to, co přijde z Německa, bude inflaci výrazně rozfoukávat.“ Nová čísla o inflaci dorazila i z Ameriky. Tamní inflace klesla ze tří procent na 2,8 procenta. „Ceny zboží poslední dva roky v USA výrazně inflaci brzdily, teď ale začínají růst, a právě zboží je tím, na co dopadnou cla ze všeho nejdřív,“ říká Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník poznamenává: „Ta reciproční cla jsou věc opravdu nevídaná. Obrací to naruby, co se tady dělalo od roku 1945. Zboží kvůli tomu určitě zdraží a výsledná inflace může poskočit dost výrazně.“ Má za těchto okolností Fed důvod snižovat sazby? A co s nimi udělala polská centrální banka? Nejen o tom mluví Mirek Zámečník a Petr Sklenář v aktuálním BigTalku.

Němci se chystají na naprosto bezprecedentní rozvolnění rozpočtových pravidel, které má oživit německou ekonomiku. Pokud návrh projde, bude to největší fiskální stimul v hospodářských dějinách poválečného Německa. Způsob, jakým to ale nový německý kancléř Friedrich Merz chce udělat, je v mnoha ohledech dost neobvyklý. „Kdybych to měl glosovat, tak řeknu, že Němci právě oznámili, že přestávají být Němci. Nebo aspoň tak, jak jsme je rozpočtově znali,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novém speciálu BigTalku. Německý plán má dva rozměry. Tím prvním je speciální mimorozpočtový fond, který bude mít kapacitu 500 miliard eur. To odpovídá 11 až 12 procentům německého HDP. Druhý rozměr pak spočívá v tom, že by výdaje na obranu měly být vyjmuty z rozpočtové brzdy. „To je ale chabá výmluva. Prostě se má říct, celkové výdaje budou větší. Tvrdit, že některé výdaje jsou jiné, je nesmysl,“ říká Sklenář. A stejně nestandardní i to, že SPD a CDU/CSU chtějí návrh prohlasovat ve starém složení Bundestagu, kde nemá ještě AfD tak silné zastoupení. Zkousne to německý ústavní soud? Co to prudké zadlužení udělá s německými dluhopisy? A jak moc se přenese německý impulz do růstu poptávky po dodávkách z Česka? O tom všem mluví Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v novém speciálu BigTalku.

Statistický úřad revidoval údaje o HDP ve čtvrtém kvartálu a nově uvádí růst o 0,7 procenta. To znamená, že česká ekonomika roste pět čtvrtletí v řadě, navíc nejvyšším tempem za poslední tři roky. „Meziroční růst se díky tomu zvýšil o čtyři desetiny na 1,8 procenta. A to nám vytváří velmi dobrý základ pro letošní rok,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novém dílu BigTalku a dodává: „Celé je to o spotřebě domácností, jejich příspěvek byl 1,9 procenta. Přitom spotřeba je pořád zhruba o tři procenta pod úrovní z roku 2019. Jenom dovírání této mezery by mělo vytvářet růst ekonomiky. Tohle samo o sobě – bez dalších vlivů – nás může letos dovést k růstu kolem dvou procent.“ Česká ekonomika si vede solidně navzdory rostoucímu neklidu v zahraniční politice. „Geopolitika bude hrát roli i na mikroúrovni třeba při rozhodování, jestli si zákazník koupí elektromobil od Tesly. V Německu teď Tesla minus 75 procent. Dává to příležitost Škodovce s Enyaqem a novým Elroqem. Kdyby to Češi Tesle natřeli v elektromobilech, byla by to velká legrace, a skoro bych řekl, že se to stane,“ říká analytik Mirek Zámečník. Jak zahýbou rostoucí mzdy s inflací? A jak si vede turecké hospodářství? I o tom mluví Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v novém BigTalku.

První měsíc úřadování Donalda Trumpa v Bílém domě byl mimořádně divoký a rychlý. V oblastech, jako jsou cla, nakonec trochu zaostal za očekáváním, protože zůstalo převážně u hrozeb a vyjednávání. V čem nepřekvapil a očekávání naplnil, bylo rušení všelijakých regulací a hlavně hodnotových politik předchozích administrativ. „V tom vlastně následoval korporátní sektor, který v očekávání vládních kroků už během ledna začal rušit své klimatické závazky a programy zaměřené na větší diverzitu,“ upozorňuje v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. A analytik Mirek Zámečník dodává: „Fascinující, tahle ohebnost, čemu vlastně věříme a co děláme jenom na oko, abychom potěšili úřady…“ Nejdrastičtější změny ale přinesl nový americký pohled na geopolitiku, včetně války na Ukrajině. „Vztah k Evropě je holt na žebříčku priorit Washingtonu podstatně níž, než jsme si dlouho mysleli,“ říká Sklenář a Zámečník podotýká: „Když zapomeneme na nějaké hodnoty a podíváme se na válku na Ukrajině očima kšeftaře, tak se nabízejí netušené možnosti.“ Co všechno je Donald Trump ochoten prodat a vyměnit? A vydrží mu nasazené tempo i do dalších měsíců? O tom mluví v nejnovějším speciálu BigTalku Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem.

Meziroční růst cen výrobců zpomalil meziročně z 2,8 procenta v prosinci na půl procenta v lednu. Zásadním faktorem přitom byly ceny energií. Výjimkou z jinak klidného vývoje byly ceny zemědělských výrobců. Ty zaznamenaly mimořádné meziměsíční nárůsty už na konci loňského roku. „Teď ten nárůst byl, řekněme, normální, ale v souhrnu to vede k tomu, že meziroční růst dál zrychluje… A co se týče úrovně, tak už třeba v živočišné výrobě se dostávají tam, kde byly během roku 2022,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „To je zpráva pro inflační vývoj. Ceny potravin půjdou nahoru a ostatní faktory nebudou klesat, aby to kompenzovaly. Jediné, co by mohlo inflaci trochu srážet, jsou ceny energií. Ale už i tento faktor se z větší části vyčerpal.“ Spolu s tím se mění i ekonomický sentiment firem a domácností. První ukazatel se zlepšil, druhý naopak docela výrazně poklesl. „Takže první kvartál letošního roku bude zase ve znamení vysokého sklonu k úsporám,“ komentuje to analytik Mirek Zámečník. Co to bude znamenat pro českou ekonomiku? A proč jsou na tom Francouzi mnohem hůř, dokonce ještě hůř než Němci? Nejen o tom mluví v aktuálním dílu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.

Čeští exportéři mají za sebou rekordní rok. Podle dat ČSÚ skončil v roce 2024 český zahraniční obchod v přebytku 223 miliard korun, což je historicky nejlepší výsledek Česka vůbec. A to se českým firmám podařilo za situace, kdy už roky nemají sankcionovaný ruský trh a zhruba stejně dlouho hospodářsky strádají klíčové sousední země jako Německo nebo Rakousko. Českým exportérům se totiž daří se přeorientovat jinam. „V roce 2004, v době vstupu do EU, směřovalo do Německa 37 procent českého exportu. Do roku 2014 se ten podíl snížil na 32 procent. A loni poprvé klesl pod 30 procent, konkrétně je 29 procent,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „To znamená, že jsme na Německu míň závislí.“ Kdo Německo jako cílovou destinaci českého exportu čím dál víc nahrazuje? A jak se mění role českého a německého kapitálu? Nejen o tom mluví v aktuálním speciálu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.