BigTalk

Lednová inflace se udržela pod trojkou, ale byla o něco vyšší, než čekal trh i Česká národní banka. Na inflaci začínají víc tlačit potraviny a budou v tom pokračovat i dál. Na celkovém inflačním příběhu Česka se ale nic moc nemění. „O nějaké cenové stabilitě se pořád ještě mluvit nedá,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Ve srovnání s ostatními zeměmi v regionu jsme na tom ale ještě velmi dobře. „My jsme se štěstím udrželi inflaci pod trojkou, ale jinde v regionu takové štěstí nemají. Nejlepší jsou z tohoto pohledu na Slovensku, kde i díky vládnímu balíčku byla inflace za leden 3,9 procenta. Ale v Polsku 5,3 procenta a v Maďarsku 5,5 procenta. To nebyl nějaký výkyv, to je dlouhodobé,“ říká Petr Sklenář a vysvětluje, proč je Česko podle něj v dobré pozici: „Letos nebude rozdíl v růstu mezi námi a Polskem tak velký, ale máme řádově poloviční schodek rozpočtu a poloviční inflaci.“ A analytik Mirek Zámečník dodává: „Jinými slovy je ta bolest ještě může čekat.“ O kolik se za poslední dva roky zvedla cenová hladina u nás a o kolik v ostatních zemích Visegrádské čtyřky? Je lepší polský růst, nebo menší české zadlužení? A kdo má ve střední Evropě největší růstový potenciál? Nejen o tom mluví v aktuálním dílu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.

O vystoupení z Evropské unie rozhodli Britové už skoro před devíti lety. Pět let už Británie není součástí EU. Vyplatil se jí brexit? Nebo naopak nastal hospodářský armageddon, před kterým varovali stoupenci setrvání v EU? „Podívám-li se na to, jak se daří britské ekonomice posledních pět let, tak to není nic moc. Kumulativní růst tři procenta za pět let je dost slabý. Francie za stejnou dobu narostla o čtyři procenta, ale třeba Německo úplně stagnuje,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Propad ekonomiky za covidu i následný inflační šok byly v Británii horší než v kontinentální Evropě a také ceny energií v Británii poskočily víc, než je průměr EU. Pomalejší je i přeorientovávání vývozu mimo Evropu. „Je to hledání. Pořád se nepodařilo dosáhnout toho nového stavu,“ upozorňuje Sklenář a analytik Mirek Zámečník dodává: „Nenaplnila se ovšem pesimistická předpověď, že Londýn jako finanční centrum skončí. To se rozhodně nestalo.“ V čem je tedy teď Británie silnější než kontinentální Evropa? A co ji naopak stahuje dolů? O tom mluví v aktuálním speciálu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.

Centrální banky dál nakupují zlato do svých bilancí. „Je to reakce na spoustu věcí v geopolitice, ke kterým došlo za poslední dva tři roky. A je to široký trend, netýká se jenom jednoho regionu, nebo jednoho typu centrálních bank,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. ČNB plánuje zvýšit zásoby zlata v rezervách na 100 tun, což by byl historický rekord. Aktuálně máme zhruba 47 tun a to už skoro vyrovnalo dosavadní rekord (50 tun). Minimum jsme měli v letech 2020 až 2021, kdy jsme měli osm tun zlata. „Velké věci se dějí v sousedním Polsku. My máme cíl mít 100 tun zlata. Oni 100 tun zlata nakoupili jenom za loňský rok a aktuálně jsou na nějakých 320 tunách,“ dodává Sklenář s tím, že to řadí Polsko mezi největší loňské nákupce zlata vedle centrálních bank Číny a Indie. Proč centrální bankéři po celém světě tak horečně nakupují zlato? Jakou roli v tom hraje geopolitika? A vyplatí se centrálním bankám do zlata investovat, i když je jeho cena už tak vysoko? O tom všem mluví v aktuálním speciálu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.

Debatu o snižování emisí v autoprůmyslu v podstatě ovládl termín, dokdy by se měla přestat prodávat auta se spalovacím motorem. To má nastat v roce 2035. Ale podstatnější je, co se bude dít do toho roku 2035. EU totiž stanovila průběžné limity na přípustné emise prodaných aut na automobilku. „A první zlomové období nastává už letos, kdy by průměrné emise u prodaných aut na jednu automobilku měly klesnout o 15 procent proti roku 2021. Pokud se tak nestane, hrozí tučné pokuty ve výši 95 euro za každý gram, o který se limit překročí, na každé prodané auto,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává, že to má háček: „Ten limit je stanovený na skoro 94 gramů CO2 na kilometr. A vyráběná auta ho moc nedosahují.“ Co tedy můžou automobilky dělat? „V zásadě mají tři možnosti: Můžou zaplatit pokutu, přestat vyrábět, anebo se spojit s někým, kdo vyrábí a prodává elektroauta, a tím rozpustit ty emise na celou skupinu,“ říká Sklenář. Jaká absurdita nastane, až se Evropané kvůli evropským pokutám začnou spojovat s Číňany, na které Evropa uvalí cla? A dalo by se to celé řešit nějak jinak? O tom Petr Sklenář diskutuje s analytikem Mirkem Zámečníkem v aktuálním speciálu BigTalku.

Jestliže v prvním funkčním období trvalo Donaldu Trumpovi zhruba dva roky, než zavedl nějaké výraznější změny, tentokrát to mají být ne-li hodiny, tak dny, nanejvýš týdny. Během prvního dne v Bílém domě sice nepodepsal stovku exekutivních příkazů, jak sliboval, ale vysoké desítky jich byly. „Je to ukázka toho, že Donald Trump 2.0 je úplně jiný než Donald Trump 1.0,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník dodává: „Je mnohem asertivnější.“ Trump od nástupu do úřadu začal plnit to, co dopředu sliboval. A všichni už také vědí, co chce a připravují se na to. To se týká hlavně Mexika, které už začalo zřizovat tábory pro vyhoštěné nelegální přistěhovalce. A dokonce i v odborných ekonomických kruzích začíná převažovat názor, že cla – nejen na čínské výrobky – jsou nevyhnutelná. Jakou mají cla logiku, kdy přijdou a koho zasáhnou? Nejen to probírají Petr Sklenář a Mirek Zámečník v aktuálním BigTalku.

Prosincová inflace nakonec dosáhla rovných tří procent a nepřekročila tuto hranici, což naprostá většina trhu očekávala. „I tak to byl ale největší nárůst za celý loňský rok,“ podotýká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Co nám pomohlo k nižšímu výsledku? „Obvyklí podezřelí loňského roku, to znamená potraviny a alkohol,“ vysvětluje Sklenář a dodává: „V prosinci totiž podle ČSÚ potraviny o sedm desetin procenta zlevnily, přitom dlouhodobý prosincový průměr je nárůst o devět desetin.“ To je něco opravdu mimořádného. Za posledních 30 let klesly ceny potravin v prosinci jenom pětkrát a z toho dvakrát to bylo v posledních dvou letech. Celý podzim přitom nejen u nás ale v celé Evropě ceny potravin pomalu rostly. „To nám říká, že cenový vývoj ještě není úplně uklidněný. Dochází k výkyvům na obě strany. A tentokrát byl pozitivní,“ říká Sklenář. V letech 2022 a 2023 vzrostly ceny potravin v Česku rychleji než ve zbytku Evropy, potom jsme ale také byli první, kde začaly klesat. „Je tedy tohle začátek druhé vlny zdražování?“ ptá se analytik Mirek Zámečník. Nejen to, zda bude Česko zase evropským předskokanem v růstu cen potravin, se dozvíte v aktuálním dílu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

Veřejné úvahy nadcházejícího amerického prezidenta Donalda Trumpa o Kanadě, Panamě nebo Grónsku vyvolaly vášně nejen v těchto zemích. Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář ale vidí za jeho neomalenými slovy jistý geopolitický smysl: „Snaží si vykolíkovat svůj prostor. To je něco, co dělaly velmoci v devatenáctém, na začátku dvacátého století. Trump vlastně říká: Tohle je moje sféra vlivu, sem mi nikdo nebude strkat nos. To je to hlavní sdělení.“ V Trumpově podání zahrnuje americká sféra vlivu celou západní polokouli. „Tohle je styl Donalda Trumpa – i na svoje spolupracovníky používá velmi tvrdý slovník,“ říká Sklenář a analytik Mirek Zámečník podotýká: „Ale tohle jsou všechno členové spřátelené smečky. To jsem tedy zvědav, jak se bude chovat k vůdcům nepřátelských smeček.“ Proč si Trump vyhlédl zrovna Grónsko a Panamu? A proč se strefuje do Kanady? To se dozvíte v aktuálním speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.

Český HDP loni ve třetím čtvrtletí rostl víc, než se původně předpokládalo. Podle revidovaných čísel ČSÚ vzrostla česká ekonomika mezikvartálně o půl procenta a meziročně bylo HDP vyšší o 1,4 procenta. A to je už čtvrtý mezičtvrtletní růst za sebou. „Je to ukázka pokračujícího oživení české ekonomiky, které táhne především spotřeba domácností… Letos by to mělo pokračovat. Česká ekonomika by díky tomu mohla patřit mezi třetinu nejrychleji rostoucích v Evropské unii,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Domácnosti by přitom mohly utrácet ještě víc, říká Sklenář: „Brzdným faktorem je pořád míra úspor domácností. Už sice mírně klesá, ale pořád je o polovinu větší, než dlouhodobě bývala. Je to důsledek toho, že se rozjel a pokračoval růst nominálních příjmů, zatímco růst nominálních výdajů se zadrhl a celou dobu zaostává za příjmy domácností. Občas tady padá otázka, jestli se máme dobře…“ A analytik Mirek Zámečník glosuje: „Máme se tak, jak si sami našetříme.“ Z čeho ještě můžeme usuzovat, že se máme lépe, než nám pesimisté tvrdí? To se dozvíte v aktuálním dílu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

Největším těžařem ropy a zemního plynu na světě je… Amerika. USA v současnosti těží skoro 14 milionů barelů ropy denně, zatímco Rusko a Saúdská Arábie „jen“ deset. U plynu je pak americká dominance ještě výraznější: USA denně těží skoro tolik plynu, co Rusko, Írán a Katar – tedy dvojka, trojka a čtyřka na trhu – dohromady. A od toho se potom odvíjejí i ceny. Proti Evropě mají Američané čtyřikrát levnější plyn. A nedá se to svést jenom na to, že Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině. „Američané si to odpracovali, jak technologicky, tak regulatorikou,“ říká analytik Mirek Zámečník a hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář vysvětluje: „Díky tomu všemu je pak elektřina v USA čtyřikrát pětkrát levnější než v Evropě. A to má další implikace, například na rozvoj umělé inteligence, která je energeticky velmi náročná. Ve Spojených státech je aktuálně víc datových center než v celém světě dohromady. Takže i v tomhle potom Evropě ujíždí vlak.“ Mohla by mít Evropa levnější energie? A potřebuje k tomu spolupracující Rusko? A může vůbec ekonomika pořádně růst bez levných energií? To všechno rozebírají Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v aktuálním speciálu BigTalku.

Na začátku prosince loňského roku byl výstřední ekonom a politik Javier Milei inaugurován argentinským prezidentem. K moci ho vynesly hlavně sliby radikálních reforem, které měly zemi zachránit před propastí dalšího bankrotu. Co tedy za uplynulý rok dokázal? „Javier Milei splnil velkou část toho, co sliboval. Hlavně to, že se s tím nebude mazlit a že to vezme takzvaně motorovou pilou. A až nečekaně rychle přišla řada úspěchů jeho radikální šokové terapie,“ říká v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „A přestože dělal politiku radikálních škrtů, i po roce si drží v průzkumech oblibu kolem padesáti procent.“ K tomu analytik Mirek Zámečník poznamenává: „Co by za to dali mnozí jiní, kteří žádnou radikální politiku nedělali.“ Co všechno se tedy Mileiovi podařilo v Argentině otočit? Jak na tom teď potenciálně bohatá jihoamerická země je? A podaří se jí díky Mileiově brutální terapii vybřednout z ekonomického marasmu natrvalo? O tom všem mluví Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v aktuálním speciálu BigTalku.