Café Evropa

Česko stejně jako další země Unie zažívá technologický odliv. Systém podpory startupů je na české i EU úrovni oproti konkurenčním prostředím výrazně slabší. Posílení evropské konkurenceschopnosti je i proto pro unijní exekutivu priorita. 

Jaká je tedy vize pro české i evropské startupy? V novém díle podcastu Café Evropa o tom mluví zakladatel a předseda České startupové asociace Martin Jiránek. Jaké kroky by měla česká vláda i Evropská unie pro zlepšení situace udělat? Kde jsou hlavní překážky? Může se obrácení výše zmíněných trendů podařit? 

Poslechněte si nejnovější epizodu na Spotify, Apple Podcasts nebo YouTube!

O zemědělcích je v poslední době často slyšet, a to nejen v Česku. Zeměmi EU nedávno otřásly protesty kritizující pravidla pro evropské zemědělce. 

Jaká je aktuální situace českého i unijního zemědělství? Jak na tuto situaci reaguje Evropská komise a jaké výzvy i příležitosti představuje být v dnešní době farmářem či farmářkou? Na tyto otázky jsme se v nejnovějším dílu podcastu Café Evropa zeptali agrárního ekonoma z ČZÚ Tomáše Maiera a farmářky Hany Sahulové Součkové.

Vliv sociálních sítí a online platforem je na vzestupu. Stále více pronikají do našich pracovních i osobních životů a formují veřejný prostor. Evropská unie proto vytvořila pravidla pro digitální giganty, kteří v online světě úspěšně konsolidují svou moc.

Jakým způsobem se Evropská unie snaží vyvažovat vztah mezi inovacemi a ochranou uživatelů v éře dominance Big Tech? To se v novém dílu Café Evropa pokusí přiblížit Daniel Braun, bývalý vedoucí kabinetu bývalé místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věry Jourové. Jakým výzvám EU v kontextu digitálních služeb čelí? A jaké hodnoty by měl podle Evropské komise internet zastávat? 

S čím vším se budou muset Evropská unie a nová Evropská komise poprat? Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, pokračující válka na Ukrajině a konkurenceschopnost Evropy. 

O tom Viktor Daněk v novém díle podcastu Café Evropa mluví s bývalou místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou, která v Bruselu působila 10 let. Co si myslí o vlivu Elona Muska na budoucí americkou administrativu? A jak zásadní roli bude mít nový generální tajemník NATO Mark Rutte?

Konec papírových vydání Lidových novin nebo e15. Přežijí tradiční média 21. století - zvlášť ta tištěná? A zajímají ještě vůbec mladou generaci?

O tom mluví Viktor Daněk v novém vydání podcastu Café Evropa s tvůrkyní instagramového profilu Jsem v obraze Johanou Bázlerovou, bývalým šéfredaktorem Seznam Zprávy Jiřím Kubíkem a bývalou zástupkyní šéfredaktora Respektu Andreou Procházkovou.

Kde generace Z hledá informace a která témata jsou pro ni jasným virálem? A je těžké pro novináře se adaptovat na novou dobu, kde nositelem informace může být i záživnost formátu? A kde se stírá hranice mezi tradiční novinařinou a informováním o dění od influencerů na sociálních sítích, kteří nemají novinářské zázemí, tým editorů a prostor se ptát hlavních aktérů?

Jak se v Bruselu žije asistentům nových europoslanců? O tom v novém díle Café Evropa mluví Jolana Humpálová s Adamem Trunečkou a Markétou Plesníkovou. Oba mají za sebou čtvrt roku v týmech nových europoslanců – jak se cítí v takzvané „EU bublině“? Co musí během běžného pracovního dne zařídit? Jaké úkoly dostávají? Kromě odborné části je totiž nemine ani administrativa – na co všechno musí být připravení? A jak se jim žije v Bruselu?

Neopěvovaní hrdinové – tak server Politico popisuje asistenty europoslanců. Musí být flexibilní, umět se adaptovat a být odolní vůči stresu – nezbytné je samozřejmě umět minimálně anglicky, užitečná v Bruselu je také francouzština. V neposlední řadě je výhodou, pokud si lidsky sednou s europoslanci a jsou připraveni být v jejich stínu a postarat se o ně.

Prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU, do kterého je zapojeno 37 nejen evropských zemí, má Česko možnost se k takové pomoci připojit pravidelně – může o ni ale i požádat. To se stalo například při nedávných ničivých povodních v Česku nebo při požárech v Hřensku.

Čeští hasiči naopak pomáhali při povodních ve Francii, Bosně a Hercegovině, při požárech v Řecku nebo v Bulharsku či při katastrofickém zemětřesení v Turecku.

Jak to celé funguje? Za jak dlouho pomoc dorazí? Poslechněte si nový díl podcastu Café Evropa. Viktor Daněk si pozval generálního ředitele hasičského záchranného sboru ČR generálporučíka Vladimíra Vlčka, který má zkušenosti s pomocí při zemětřesení a tsunami v Japonsku nebo během humanitární krize v Jordánsku. Jak se českým hasičům pracuje v zahraničí? A jak jim zahraniční zkušenost pomáhá při zásahu doma?

Mezinárodní partnerství a projekt Global Gateway – co se skrývá za tajemným názvem portfolia pro českého kandidáta na komisaře? Co z něj plyne pro Českou republiku a případně pro české firmy?

O tom se Viktor Daněk v novém díle podcastu Café Evropa baví s odbornicí na Global Gateway z Institutu EUROPEUM Zuzanou Krulichovou a seniorním výzkumníkem Ondřejem Horkým-Hlucháněm z Ústavu mezinárodních vztahů.

Hlavním geografickým cílem ambiciózního portfolia Global Gateway jsou Afrika a jižní Amerika a Jozef Síkela dostane za úkol udržet konkurenceschopnosti Evropské unie a vyvažovat vliv Číny a dalších zemí ve strategických regionech. Jak náročné bude pro nového komisaře ukočírovat strategii portfolia? A jaké příležitosti by Evropě mohlo otevřít? 

600 aut na 1000 obyvatel, a to včetně dětí. Tato statistika se pojí s hlavním městem Česka. 

Mění se ale pražská Praha k lepšímu? Je více moderní a udržitelná? O tom během Evropského týdne mobility mluví Viktor Daněk v novém díle podcastu Café Evropa mluví se Zuzanou Polákovou z Laboratoře udržitelného urbanismu organizace AutoMat, který se mimo jiné podílí na projektu Zažít město jinak.

Jaké překážky musí Praha překonávat? Za vysoký počet aut ve městě mohou nerovně nastavené podmínky pro různé druhy dopravy – pak zbývá méně místa na zeleň nebo pro cyklisty. Jak do debaty vstupuje otázka svobodné volby? Proč se strategické dokumenty, které má město vypracované, nedodržují? A jak různé druhy mobility řeší další evropská města?

Měli bychom s plasty válčit nebo se je spíš naučit lépe využívat? 

Jeden obyvatel Evropy v průměru vyprodukuje desítky kilo plastového odpadu za rok. V Česku je to pak za celý rok celkem zhruba 285 tisíc tun plastových obalů - tedy asi 27 kilo na obyvatele za rok. 

Do dvou let by v tuzemsku měl začít platit zálohový systém, který by měl více motivovat k vracení plastových lahví a zejména plechovek. Těch se za rok dokáže zpětně vybrat jen 20 % z celkového počtu v oběhu. 

Stihne se systém v tak krátké době připravit? Jaká země je pro nás dobrým příkladem, že bude fungovat? A co Evropu s plasty v budoucnu čeká? Nejasnosti v novém díle podcastu rozebírá Jolana Humpálová s Petrem Novotným, odborníkem na zálohování a konzultantem Institutu cirkulární ekonomiky INCIEN.