ČAP Insurance Talk

O právu na zapomnění a podle našeho hosta ještě přesněji o právu na stejné podmínky jsme si v novém díle podcastu povídali s Michaelou Tůmovou, členkou výboru Hlasu onkologických pacientů. Ten se ve spolupráci s ČAP a dalšími zainteresovanými stranami aktivně podílel na současné podobě nového standardu. "Spolupráce s ČAP byla skvělá. Doufám, že v ní nekončíme," říká ke spolupráci host pořadu. Autoři nového samoregulačního standardu pojistného trhu, který pomáhá bourat bariéry u části klientů v komunikaci s pojišťovnami, se při jeho přípravě inspirovali v jiných evropských zemí a během přibližně roku a půl se jim podařilo dostat standard do života. Rozhovor se proto týkal toho, proč je pro lidi se zkušenostmi onkologických nemocí důležité mít k dispozici jasně nastavená pravidla a jak podstatné je i to, že hned po dubnovém zavedení standardu se objevili první klienti, kterým novinka pomohla. Otázky se dotkly také klíčové role prevence a očkování. Hovořilo se o dopadu kampaní, které se prevenci věnují a stejně tak i o tom, jak každý může pomoc svým vlastním přístupem.

Nový podcast s Petrem Kuklíkem, vedoucím oddělení materiálu a konstrukcí univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT, je o dřevě, konkrétně o tom, jaké dřevo vlastně je, jaké má vlastnosti a jaké jsou možnosti jeho užití jako stavebního materiálu v praxi. Jednou ze zásadních vlastností dřeva je tepelně izolační a jeho požární odolnost, která je pro laiky často překvapivě velmi vysoká. „Protipožární dveře proto nejsou dělány z oceli, ale je použito dřevo, které paradoxně zpomaluje hoření,“ upozorňuje náš host. Rozhovor se věnuje také aktuálnímu a velmi diskutovanému tématu maximální možné výšky dřevostaveb, dále i tématu kombinovaných staveb a úpravě norem, které je potřeba v České republice postupně revidovat. „Když respektujeme jeho specifičnost, je dřevo velmi vhodný stavební materiál. Chceme, aby domy byly chytré, dřevo tomu dokáže pomoci“ dodává v rozhovoru Petr Kuklík.

Nový díl podcastu s generálním ředitelem Slavia pojišťovny Karlem Waisserem nabízí povídání o životě menší pojišťovny, o specifikách regulace na českém trhu i o tom, jaké dopady mají nově přicházející regulace do fungování menší pojišťovny. Moderátorka Michala Hergetová se dotazovala na téma flexibility a na podmínky, které musí menší pojišťovna splňovat, aby na trhu obstála. Podcast se ale zaměřuje také na stále aktuální téma pojištění cizinců nebo na hledání příležitostí u takových produktů jako pojištění elektrokol. V závěru dostal prostor také sport a propojení pojišťovny se společenskými událostmi.

Nový díl podcastu se věnuje drogám a závislostem. Lidé jsou k drogám poměrně shovívaví, jejich užívání přímo neschvalují, ale staví se k nim spíše laxně. Jak říká host, primář psychiatrické kliniky 1. LF UK, MUDr. Petr Popov, k drogám se dostáváme stále více v mladším věku. Nejenom že se snižuje věková kategorie, kdy mladí lidí zkouší návykové látky, ale mění se i to, co mladí často vyzkouší z návykových látek jako první. Rozhovor se proto ve své druhé části zaměřuje na to, co vede člověka k tomu takovou látku vyzkoušet nebo jak poznáme, že se člověk stává na droze závislý a jaké jsou nejčastější příznaky syndromu závislosti na návykové látce.  Zazní i důležitý dotaz, co rozumně udělat, pokud vidíme, že někdo v našem okolí se stává závislým a nechybí ani otázka k roli adiktologa. To vše v našem pořadu s moderátorkou Michalou Hergetovou.

Podle ředitele produktového vývoje NN pojišťovny Michala Korejse, který nám poskytl rozhovor k tématu nesoběstačnosti a pojištění dlouhodobé péče, je český sociální systém v Česku poměrně vyspělý, přesto není možné spoléhat se jen na státní systém. Je potřeba připravit se zodpovědně na fázi života, kdy člověk potřebuje pomoc. Roste totiž délka života, ale ne délka života ve zdraví. V rozhovoru se Michala Hergetová ptá na to, pro koho je pojištění dlouhodobé péče určené a proč by o něm měl uvažovat. Tématem je i to, jak by mohl optimálně vypadat celonárodní systém řešící stárnutí populace. Rozhovor se dotýká například i toho, jak moc kritičtí jsou Češi sami k sobě z pohledu péče o vlastní zdraví a jak jsme na tom ve srovnání s ostatními zeměmi.

Inspirativní rozhovor o regulaci, moderních technologiích a

Adaptace na změnu klimatu má souvislost s katastrofickými škodami a dalšími pojistitelnými riziky. Pojišťovny proto zajímají i lesy a z tohoto důvodu vznikl zajímavý rozhovor o jejich současném stavu. Do pořadu jsme si pozvali Constantina Kinského, hospodáře na panství ve Žďáru nad Sázavou. Rozhovor se dotýká horizontu, ve kterém se plánuje hospodaření lesů i toho, jak kůrovec zkrátil plánování správy lesů z let na několik dnů. Host přiblížil řešení kůrovcové krize, které kombinuje umělou inteligenci s jejími algoritmy se zkušenostmi hajného. Zmíněn je i zásadní a dlouhodobě neřešený problém přemnožené zvěře, která ničí mladé lesy. Host hovoří v této souvislosti o potřebě systémového řešení a stejně tak i o motivaci a roli majitelů lesů, myslivců a lovců, aby se skutečně věnovali své činnosti. Rozhovor se zaměřuje i na často diskutované dopady klimatických změn, včetně nového přístup při vysazování stromů v českých podmínkách, včetně asistované migrace stromů. V rozhovoru zaznívá i komentář k současným zákonným podmínkám, které podle našeho hosta stále brání tomu, abychom mohli v nové situaci rychle a efektivně zareagovat.

Odpovědi na otázky, jaké jsou trendy v oblasti pojistných podvodů a jak se daří pojišťovnám tyto pokusy odhalovat, nechyběly v dalším díle podcastu. Host pořadu Robert Chrenka, manažer operačních rizik Allianz pojišťovny, v něm popisuje náplň práce pojistného detektiva a výčet vlastností, kterými by měl vyšetřovatel disponovat. Rozhovor se dotkl i toho, jak moc dopodrobna musí znát všeobecné pojistné podmínky produktu a proč mu jejich znalost pomůže najít motiv podvodného jednání. V rozhovoru nechybí ani stále více diskutovaná role umělé inteligence a velmi užitečná databáze sdílených informací mezi pojišťovnami.

Každý třetí Čech schvaluje rekreační užívání návykových látek. Zároveň přes čtyřicet procent lidí starších 15 let přiznává, že minimálně jednou v životě zkusilo nelegální drogu. Není proto překvapením, že je dnes trojnásobně vyšší počet uživatelů drog než v předchozích letech. Nejohroženější skupinou je z hlediska rizika užívání drog mládež. O tom, jaké jsou v dnešní době uživatelské preference, nakolik je odlišná situace v České republice oproti některým jiným zemím a jakou roli může v otázce zájmu mládeže o návykové látky sehrávat rodina a nejbližší okolí si Michala Hergetová povídala s ředitelem Národní protidrogové centrály generálem Jakubem Frydrychem.

Nejnovější díl našeho ČAP Insurance Talk jsme zaměřili na ochranu spotřebitele. S naším hostem, Viktorem Vodičkou ze Sdružení českých spotřebitelů jsme si povídali o praktikách šmejdů i o tom, jak se jim bránit. „Důležité je, aby lidé svým právům rozuměli a aby je využívali,“ uvedl Viktor Vodička. Kde dochází nejčastěji k problémům a sporům? A kam se posouvají šmejdské praktiky? Nakolik je nekalými praktikami šmejdů ovlivněno i pojišťovnictví? Odborná praxe ukazuje, že lidé mají tendenci podlehnout lákadlu rychlých peněz, něco podepsat a s rozčarováním se potom obracet na odbornou pomoc. Rychlé peníze na ruku se ale podle Viktora Vodičky mohou také rychle z ruky ztratit.