ČAP Insurance Talk

Česká populace stárne nejrychleji ze všech zemí Evropské unie a počet nesoběstačných seniorů v příštích desetiletích dramaticky vzroste. Jak na tuto realitu připravit sociální systém? A proč stále chybí jasná strategie dlouhodobé péče? Na otázky Michaly Hergetové odpovídá bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla. „Musíme pochopit, že sociální služby jsou zásadní a zachraňují životy, poskytují kvalitu života, a tak se k nim máme chovat.“ Jak je rozšířit? A proč by mělo vzniknout speciální pojištění na péči? Odpovědi hledáme v březnovém dílu ČAP Insurance Talk.

Jak je to dnes s pojišťováním velkých investice? Jak se mění situace ve světě, jakým vývojem prochází globální ekonomika a jak to vše ovlivňuje pojištění? Pokud vás téma pojištění exportu zajímá a zároveň hledáte i odpovědi na další otázky s tím spojené, poslechněte si náš únorový podcast.Na otázky Michaly Hergetové odpovídá předseda představenstva EGAP pan David Havlíček. Ten upozorňuje, že problémy, o kterých jsme si mysleli, že jsou pryč, se znovu vrátily. „Firmy, který investovaly do diverzifikace, z dnešní situace těží,“ komentuje aktuální situaci Havlíček. Na ni reaguje také stát. Ze strany Vlády ČR je například daleko větší snaha podporovat firmy na svých misích. „Jsme tady proto to, abychom pomohli přechodu z dotační ekonomiky na návratné finanční nástroje“ dodává náš host a zároveň upozorňuje, že svět spěje ke stále užší spolupráci. „Jednou věcí jsou obchodní případy, kde dochází k vzájemnému zajišťování“. Více v našem podcastu.

Jakým způsobem vznikají v pojišťovně nové pojistné produkty, co bývá obvykle při jejich tvorbě největší překážkou i výzvou a jak celou věc limituje regulace. Nejen tato témata nabídlo povídání s produktovou manažerkou NN Životní pojišťovny Terezou Slavíkovou. Moderátorka Michala Hergetová se ptala například i na to, jaké parametry by měly mít podle představ klientů moderní produkty a kam se posouvají očekávání klientů i reálné možnosti pojišťoven. V rozhovoru proto nemohlo chybět i aktuální téma pojištění dlouhodobé péče i to, jaké další služby se mohou k tomuto produktu připojovat. Pojďte si poslechnout náš nový díl podcastu.

Jak jsme na tom v České republice s dlouhodobou péčí, jak dopadáme při srovnání v rámci Evropy nebo jakou roli může sehrávat komerční sektor při budování nových lůžek. O to všem jsme se bavili s hostem, který má za sebou 20 let práce v terénu a poslední roky na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Naše pozvání přijal David Pospíšil, který je od loňského roku ředitelem Centra dlouhodobé péče. To před týdnem představilo ambiciózní záměr výstavby nových domovů pro seniory nabízející zcela nová místa. Jedná se o projekt, který má i významnou podporu ze strany státu. „Na jednu stranu má Česká republika být na co hrdá, především s ohledem na kvalitu sociálních služeb, v evropském kontextu na tom nejsme špatně. Na druhou stranu pokulháváme v oblasti rozvoje sociálních služeb a v otázce nedostatečné nové kapacity. V této oblasti dle našeho spíše stagnujeme“. Zajímavé je také seznámit se s daty a s vizí, jaká může být role komerčního sektoru. „Dneska domovy pro seniory mají zhruba 60 tisíc lůžek. V praxi to znamená, že zhruba dalším 70 tisícům lidi se tyto služby nedostávají. Je proto zřejmé, že významnou roli musí sehrávat komerční sektor, a to právě v oblasti zajištění potřebných kapacit“. Povídání s Davidem Pospíšilem se stáčí již k výběru lokací a partnerů a přímo i k prvnímu domovu pro seniory. Ten společně s firmou Senlife nové Centrum dlouhodobé péče nyní rekonstruuje v Chodové Plané. „Důležité je dokázat kombinovat historickou podstatu zámecké budovy a zároveň nabídnout moderní služby, včetně těch, které běžně v jiných domovech pro seniory nenajdete. Přitom služby, které budeme vytvářet, budou otevřeny pro všechny. Kromě výstavby nových domovů chceme být zároveň dál nápomocní státu u reforem, který musí nutně stát uskutečnit“ dodává Pospíšil.

Nedovede si představit, že už by ji neměl k dispozici. Používá ji téměř denně. O kom a o čem je řeč? Problematiku AI přibližuje Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence, která spojuje více než dvě stě členů z různých oborů. „Rozvoj umělé inteligence je tak rychlý, že občas zapomínáme na její zarovnání s lidskými hodnotami a nastavením morálního kompasu. Je to nástroj,“ upozorňuje Benzl na rizika AI, která mohou mít velké dopady.

Michal Řezníček je v čele Direct pojišťovny teprve dva roky, přesto se během jeho vedení stalo mnoho novinek. Oproti minulému roku se portfolio pojišťovny rozšířilo o půl miliardy na 3,5 mld. korun a jejich růst byl oproti celému trhu dvojnásobný. „Zlepšili jsme se ve všech oblastech, ať už v pojištění majetku nebo vozidel, ani jedna nám na rozdíl od předešlých let nepadala. Tím si tedy vysvětluji ten růst, který vidíme,“ vysvětluje Michal Řezníček. Za jeden z klíčových segmentů v Directu je podle Řezníčka pojištění podnikání. Spolu s růstem pojišťovny mluví také o kombinaci lidí a umělé inteligence na trhu práce. „Neplánujeme nikoho propouštět, ale do některých rolí už nebudeme nabírat lidi, protože to může zastat moderní technologie,“ komentuje Řezníček. Apeluje však na selský rozum a dodává, že by se umělá inteligence měla používat pouze tam, kde to dává smysl. Co Michala Řezníčka vedlo k expanzi do zahraničí a proč vybral pro Direct pojišťovnu právě Polsko? Jaké cíle má na následující rok a jaké jsou jeho predikce o vývoji trhu? Nejen to se dozvíte v novém díle odborného podcastu ČAP Insurance Talk.

Nový díl našeho podcastu se věnuje tématu stáří. Hostem Michaly Hergetové je tentokrát zástupce společnosti Senlife Lukáš Drásta. Rozhovor se dotýká celé řady důležitých a stále aktuálnějších témat. Od definice optimálního místa pro naše stáří, na kterém bychom si stáří skutečně užili až po osobní zkušenost hosta s komunikací s municipalitou v místech, kde Senlife rekonstruuje domy pro seniory. Rozhovor si ale všímá také toho, proč je vůbec zapotřebí takové domovy modernizovat, jak to celé ekonomicky funguje a nakolik je nutná a zdravá konkurence na trhu.

Tornádo z roku 2021 odhalilo nízkou propojištěnost českých nemovitostí a domácností i problematiku tzv. podpojištění. „Tornádo byla šoková terapie, která působila na lidi i na pojišťovny. Šlo o událost, která odhalila problém podpojištění a současně i to, jak podpojištěná nemovitost dokáže srazit člověka na kolena,“ říká v novém díle ČAP Insurance Talk jeho host Lenka Slabejová, gestorka sekce neživotního pojištění. Tři roky od tornáda ale zůstává stále 1,6 milionu nemovitostí a 1,7 milionu domácností nepojištěných. Z pojištěných nemovitostí je navíc 70 % pojištěno nedostatečně a Češi tak přijdou o 400-700 milionů korun. Míša Hergetová si proto s hostem povídala mimo jiné i o tom, kde problémy vzniká a kde děláme při uzavírání smluv nejčastější chyby. „Mýlíme se už v tom, že když jsme jednou pojištěni, tak s tím už nemusíme nic dál dělat,“ upozorňuje na nejzákladnější a nejčastější prohřešek host Lenka Slabejová. Kvůli problému podpojištění směřují otázky k tomu, jak mu můžeme předcházet. Cest a způsobů je několik. Jedním z nástrojů je kalkulačka pojistného hodnoty nemovitostí, která byla minulý rok zpřístupněna veřejnosti. „U kalkulačky sledujeme tisíce prokliků měsíčně, což svědčí o zájmu a potřebě“. Ale problém je nutné řešit na více úrovních. I o tom se dovíte v novém díle.

Nový díl věnujeme digitálnímu světu a digitalizaci státní správy. O té ředitel Digitální a informační agentury Martin Mesršmíd říká, že je digitalizovaná poměrně dlouhou dobu a nabízí proto už dvě generace odborníků. Stále je ale nedostatečně propojená a nevyvážená. „Největším problémem je stále propojení mezi úřady,“ komentuje situaci ředitel DIA. Rozhovor se věnuje rozdílům mezi státní správou a soukromou sférou i roli motivace u těch, kterým chce DIA pomáhat a nabízet své služby.