Masopustní je tentokrát Kuchařské čarování Petra Stupky. Místo v něm tedy mají masopustní lahůdky z vepřového masa, smažené sladkosti (koblížky, křehulky a boží milosti) a horké ochranné nápoje.

Nedávno jsem si připomněl text jisté písně. Vzhledem k tomu, že je skoro dvě stě let stará a pořád se hraje, můžeme ji označit za hit.

Na návsi v Sudoměřicích u Tábora stojí od roku 2001 kamenný pomník vcelku nevšední podoby. Připomíná tamního rodáka, architekta Josefa Fantu. Na podstavci je umístěna deska půlkruhového tvaru, nad níž se uhlopříčně klene oblouk s názvy šesti hlavních staveb, které Fanta projektoval.

V roce 2002 vytvořil brněnský výtvarník Lubomír Vaněk na 12. ročníku festivalu rekordů v Pelhřimově svůj další výrazný počin.

Udělat si jasno v tématu klimatické změny – jeden z hlavních cílů, který dokumentaristu, kameramana a fotografa Zdeňka Zvonka vedl k napsání knihy s názvem Planeta tajícího ledu. Ta vyšla v roce 2025 a obsahuje rozhovory s vědci, kteří mají zkušenosti s dlouhodobým výzkumem v polárních oblastech. Patří mezi ně například Josef Elster, Oleg Dittrich nebo Linda Nedbalová.

Sportovní ozvěny budou tak trochu olympijské. Uslyšíte hlas vítězky v běhu na lyžích z roku 2006 Kateřiny Neumannové i dojmy současné reprezentantky Barbory Havlíčkové. V dějišti her v Itálii totiž nechybí redaktor Kamil Jáša.

S kouzlením začal už jako kluk a tak trochu omylem. Z omylu se stal jedním z nejúspěšnějších českých iluzionistů, který založil Divadlo kouzel, Zrcadlový labyrint i Muzeum fantastických iluzí.

Původně gotický kostel svatého Michaela Archanděla v Horní Pěně na Jindřichohradecku získal dnešní podobu barokními úpravami z let 1725 a 1726. Nad krajinou tu po staletí zní čtveřice hlasů, které – každý po svém – vyprávějí příběhy víry, paměti i lidské vytrvalosti.