Skladiště, hangár, stodola… Právě taková přirovnání slýchávám nejčastěji, když míjím zadní část nově zrekonstruované českobudějovické Slavie, které se ještě donedávna říkalo Armáďák.

Při cestě z Malešic do Chvalešovic na Českobudějovicku stojí komplex bývalých továrních budov. Na jedné z nich můžeme na štítu spatřit letopočet 1916. Ano, uprostřed první světové války se zde pilně pracovalo, neboť v tomto roce si místní družstvo dostavělo vlastní lihovar.

Věděli jste, co označuje sousloví pravé poledne? Často slyšíme, že se něco odehrálo v pravé poledne. Jde ale většinou o nepravdivou a matoucí informaci.

Některé ponožky zahřejí nohy, jiné navíc i srdce. Projekt Ponožky od babičky dává stovkám seniorek možnost věnovat se tomu, co umějí a mají rády, a zároveň si přivydělat. Každý pár nese jméno své pletařky a často i kus jejího životního příběhu. Jak obyčejné pletení pomáhá ženám zůstat aktivní, potřebné a v kontaktu s ostatními, popisují Zuzana Vaidová z organizace Elpida a vedoucí pražských pletařek Marie Horynová.

Je majitelem charismatického hlasu, který občas propůjčí třeba Antoniu Banderasovi. Už 33 let je členem Divadla na Vinohradech a obejde se bez něj málokterý seriál.

V poslední době často zaznívají slovíčka recyklace nebo upcyklace – tedy přepracování odpadu na nový produkt. Funguje to v mnoha oblastech a funguje to i v domácnosti s kuchyňským odpadem. Kdysi to byl takřka uzavřený kruh – veškeré kuchyňské odpadky se využily – ať už jako krmivo pro zvířata nebo složka kompostu. Dnes se k téhle selské moudrosti vracíme.

Zámek Slezské Rudoltice se nachází v atraktivní oblasti Jeseníků v krajině Osoblažského výběžku. Čtyřkřídlý jednopatrový barokní zámek se vstupní věží je pýchou obce. Kdysi býval prestižní kulturním centrem Slezska a dokonce se mu svého času říkalo Slezské Versailles.

Stojím před černou tečkou v bílém poli. Nacházím se v galerii a snažím se interpretovat obraz, který se jmenuje Úsvit. Žádný úsvit ale nepřichází. Vidím tečku na bílém pozadí. Co s tím?

Nahlédneme-li do listiny vítězů proslulé Velké pardubické, zjistíme, že v letech 1899, 1900 a 1904 tyto dostihy vyhrál Thomas Buckenham. Uváděné příjmení je však poněkud zkomolené, protože tento anglický žokej se ve skutečnosti jmenoval Buckingham.