Třiadvacetiletá studentka Anežka Pecháčková z Debrníku na Táborsku se rozhodla poněkud netradičně přispět českobudějovickému centru Arpida, které pomáhá hlavně dětem se zdravotním postižením. Vydala se na Nový Zéland, kde chce pěšky urazit tři tisíce kilometrů, a lidé si mohou adoptovat jednotlivé části její cesty za libovolnou částku.

Osobnosti nechávají nahlédnout na svá oblíbená místa. V srdci Viktora Ambrože jasně vyhrává Dvorec u Borovan, kde vybudoval zoologickou zahradu, ale jeho velkou láskou je i Afrika. K poslechu zve Mirka Nezvalová.

Jen pár kilometrů od Kroměříže ve Zlínském kraji, na pomezí Hornomoravského úvalu a Hostýnských vrchů, se rozkládá místo, které jako by vypadlo z pohádky. Kurovický lom. Dříve hlučné místo těžby se proměnilo v přírodní památku, která dnes láká milovníky přírody, geologie i alternativní medicíny.

Dne 16. května 1925 se narodil východoněmecký komiksový kreslíř Hannes Hegen. Světlo světa spatřil ve staré německé sklářské rodině v České Kamenici jako Johannes Eduard Hegenbarth.

Křehká listová zelenina hraje tentokrát hlavní roli v Kuchařském čarování Petra Stupky. Poradí, jak ji upravit do podoby nejrůznějších salátů. A pochopitelně přidá tipy na celou řadu zálivek a kombinace surovin, které dodají salátu charakter.

Richard Šulko pro vás natočil rozhovor s Josefem Šorfou, kolegou z Českého rozhlasu Karlovy Vary, který připravuje seriál Sudetské stopy. Povídali si o tématech, která v seriálu zpracovává, ale třeba také o vztahu Čechů k německé menšině a odsunutým Němcům a jejich potomkům.

Pokud máte rádi literaturu žánru sci-fi a fantasy, neměla by vám uniknout tvorba Vladimíra Šlechty. Na kontě má bezmála čtyřicet vydaných knih, kterých se na tuzemském trhu prodaly desetitisíce. Ta zatím poslední nese název Válka rybníkářů. Odkazuje k jižním Čechám a Rožmberkům a čerpá dokonce ze skutečné události popsané v historických pramenech.

Zatímco ženy často trápí pár chloupků na bradě, mužský porost na hrudi může připomínat někdy i svetr. Proč je někdo víc chlupatý a někdo méně?

V litomyšlském bytě sochaře Olbrama Zoubka ožívá osobní příběh, který dalece přesahuje rámec klasické galerijní prezentace. Výstava s názvem Můj tati O. vznikla u příležitosti stého výročí umělcova narození a její autorkou je jeho dcera Eva Zoubková. Ta proměnila rodinný prostor v intimní kroniku vztahů, vzpomínek i každodennosti, kterou Zoubkova tvorba odrážela.