Ministerstvo školství pokračuje s přípravou revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Hlavní díl práce teď leží na Národním pedagogickém institutu, který má vytvořit konkrétní obsah vzdělávání. Plán ale nabírá oproti původním představám zpoždění. Jak velký problém to může problém? Proč není potřeba tolik učiva proškrtat a přitom dát školám možnost učit menší množství látky? Co by rodiče po reformě RVP ZV měli vyžadovat od škol? Jak jde dohromady proměna obsahu vzdělávání a velká decentralizace českého vzdělávacího systému? Moderátorka Veronika Sedláčková se ptá analytika EDUinu Jana Zemana. 
* Rozhovor jsme natáčeli na konci února.

Blíží se zápisy do základních škol. Školy je musí zorganizovat během dubna. S výběrem vhodné školy pro dítě může v některých případech radit i kariérní a studijní poradkyně. Tou je i Šárka Plocková Hauznerová se kterou si povídá moderátorka Lucie Kocurová. Co obnáší práce studijní poradkyně? Co rodiče často při volbě školy pro své dítě nechtějí? Proč je proti spádové turistice a přesto ji v některých případech dá jako možné řešení?  A proč je při výběru školy důležité stanovit si vlastní hodnoty a priority v rodičovském vztahu s dítětem? A je volba základní školy tak zásadní volba, jak to na první pohled vypadá?

Společnost si v posledních dnech a týdnech připomněla nástup umělé inteligence. A to i popularizací nástroje ChatGPT, který umí komunikovat lidským způsobem. Je umělá inteligence stejně revoluční jako třeba Google, Wikipedia nebo kalkukačka?
Jak může ChatGPT ve výuce učitelům pomoct, aby byli choreografové vzdělávání? A jaké jsou naopak hrozby umělé inteligence? Se zakladatelkou iniciativy AI dětem Evou Nečasovou si povídá moderátorka Veronika Sedláčková.

Jeden ze dvou hlavních cílů Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030 je snížení nerovností v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů. O aktuálně segregovaném českém školství se moderátorka Veronika Sedláčková baví s Janou Strakovou, výzkumnicí z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a poradkyní ministra školství. 
Jaké jsou překážky k tomu, aby v českém vzdělávání měly stejnou šanci děti, které se narodily do rodin, kde je k učení tolik nemotivují nebo rodiče nemají čas a prostředky? Kde v zahraničí si vzít inspiraci v případě rovného přístupu ke všem dětem?
A proč Jana Straková chápe rodiče, kteří pro své dítě při volbě školy chtějí to nejlepší?

Rozhovor s Janou Strakovou jsme natáčeli ještě předtím, než ministerstvo školství oznámilo, že v novém rámcovém vzdělávacím programu pro základní školy zůstane povinný vzdělávací obsah společný pro všechny žáky - a nebude se dělit na jádrové a rozšiřující učivo.

Jak učit biologii a chemii v době, kdy se velká část informací dá jednoduše najít na internetu? Proč je dobré ve výuce využívat moderní technologie, ale jen na ně nespoléhat? Co dělat, když studenti v hodině zkouší pedagoga tím, že zapálí lavici? Hostem dalšího EDUcastu je učitel biologie a chemie na pražském Gymnáziu Botičská a finalista ceny Global Teacher Prize Czech Republic Petr Šíma. S Pavlou Lioliasovou se baví i o tom, co je to mesozom a proč vlastně neexistuje? Nebo jak může rodič podpořit dítě, které má zájem o biologii. 

Ministerstvo školství ve svém dlouhodobém záměru počítá v dalších letech se zrušením známkování v 1. - 3. třídách.  Místo známek mají děti dostávat průběžně formativní zpětnou vazbu a  na vysvědčení slovní nebo kriteriální hodnocení. Co to vlastně je formativní hodnocení? Proč to není to samé jako slovní hodnocení? Jak celá tato proměna souvisí s tím, že učitelé vědí, co je to "dobré učení"? A proč by českým školám bylo bez známek lépe? S moderátorkou Veronikou Sedláčkovou si povídá Alexis Katakalidis, učitel angličtiny na pražském Gymnáziu Jana Nerudy, průvodce programu Učitel naživo a jeden z vítězů GTP CZ 2020.
Máte tip na hosta EDUcastu? Pište na: [email protected]

Co všechno obnáší práce školního kaplana?  Jak připravit výuku náboženství pro třídu, kde jsou studenti z věřících i nevěřících rodin? A co znamená, že je kaplan členem preventivního týmu? Se školním kaplanem Arcibiskupského gymnázia v Praze Petrem Hyacintem Ullmenem mluví modeátorka Lucie Kocurová. Třeba také o tom, proč je rád, když se mu ozývají absolventi gymnázia nebo co vlastně mladého člověka přivede k tomu, že se rozhodne stát knězem a řeholníkem.

Velké procento dětí, které se do Česka dostaly kvůli válce na Ukrajině, jsou středoškoláci. Pobytem u nás se ale řada z nich ocitla v situaci, kdy je těžké se zařadit do společnosti a chodit do školy.  Přijímací zkoušky na střední školy udělalo jen málo z nich, část dětí stále na dálku online navštěvuje svou ukrajinskou školu a s českými vrstevníky se vlastně nepotkávají, takže vypadávají z českého systému. Jak by mohl stát takovým dětem pomoct? Proč je potřeba pracovat i s jejich rodiči? Jak se změní přijímací zkoušky pro ukrajinské středoškoláky pro příští rok? A proč je důležité právě středoškoláky do systému vtáhnout? V čem se českému státu vyplatí? S moderátorkou Veronikou Sedláčkovou si povídá vedoucí projektu SOS Ukrajina pro ČR od Člověka v tísni Zuzanou Ramajzlovou.

Hostem EDUcastu je spoluzakladatel Hejného výukového metody matematiky a člen Auly slávy v rámci ceny EDUína Milan Hejný. Co je základním rozdílem mezi klasickou výukou matematiky a Hejného metodou? Proč by pan profesor žádného rodiče nepřesvědčoval, že jeho metoda je lepší než ta druhá? Jaký byl Milan Hejný sám žák? Proč se pro něj učení stalo doslova drogou? A proč je důležité, aby děti byly nejen zvědavé, ale i zvídavé? Nejen to popisuje v rozhovoru s moderátorkou Pavlou Lioliasovou.