Karel Gamba je aktuální vítěz odborné ceny pro učitele Global Teacher Prize Czech Republic. Na kroměřížském Arcibiskupském gymnáziu učí mediální výchovu a základy společenských věd. Na škole se také věnuje výuce osobnostně sociální výchovy. Co v ní studenty učí? Co se svými studenty řeší během takzvaného doprovázení? V čem mu pomohlo vítězství v ceně Global Teacher Prize Czech Republic? Bude jeho výuka pořád trochu punk? A co je pro něj při výuce důležité? Nejen o tom si s ním povídá moderátorka Pavla Lioliasová.

Ministerstvo školství navrhuje, aby měly základní školy povinnost vyučovat angličtinu jako cizí jazyk od 1. ročníku základní školy. Další cizí jazyk by pak měl přibýt v šesté třídě. V současné době je povinná výuky cizího jazyka od 3. třídy a v 8. třídě žáci dostávají nabídku na další cizí jazyk. Může plán ministra školství Mikuláše Beka zlepšit jazykové kompetence dětí? Kdy je vlastně dobré s výukou cizího jazyka začít? A co nám může pomoct učit se jazyk i v dospělosti? Nejen o tom se s Kateřinou Chládkovou, psycholingvistkou, která působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v Psychologickém ústavu Akademie věd, baví moderátorka Veronika Sedláčková.

Jaká nová nerovnost se v dnešním světě objevuje? Proč je důležité umět reagovat na změny a kdo je takovou neschopností nejvíc ohrožený? Jaké faktory ovlivňují, jestli jsme schopní změnu přijmout? A proč by bylo dobré do vytváření školních vzdělávacích programů zapojit dětí? Nejen o těchto tématech se moderátorka Pavla Lioliasová baví se spoluředitelem české a slovenské pobočky organizace Ashoka Radoslavem Pittnerem.

Česko je dlouhodobě kritizované kvůli rozdílným příležitostem ve školství, které jsou způsobené sociálními nerovnostmi. Děti z ohrožených domácností mají daleko menší šance dosáhnout vyššího vzdělání než jejich rodiče. Novela školského zákona, nedávno schválená vládou, by měla tento stav napravit. Zavádí třeba takzvané indexové financování. Co to vlastně je? A co všechno jsou sociální nerovnosti? Jak je škola může řešit a v čem můžou pomoct třeba snídaňové kluby? Nejen o tom mluví moderátorka Veronika Sedláčková s hlavním manažerem projektu Podpora rovných příležitostí Národního pedagogického institutu Tomášem Machalíkem. 

Příručka NPI Snídaňové kluby ke stažení: Snídaňové kluby mění české školy: Nová příručka NPI ČR ukazuje, jak na to | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)

Desátého října je Mezinárodní den duševního zdraví. Právě o něm se v posledních letech mluví stále víc a víc. A je to velké téma organizace Nevypusť duši. Její spoluzakladatelka a také vedoucí pracovní skupiny Wellbeing v rámci Partnerství pro vzdělávání 2030+ Marie Hájek Salomonová byla hostkou EDUcastu. V rozhovoru zmiňuje třeba to, jak se za posledních deset let změnila úroveň, na které se o duševním zdraví ve společnosti bavíme? Proč v Česku chybí dětští psychiatři? A jak si v této oblasti můžeme vzít příklad z paliativní medicíny? A proč jednoduše nejde česky přeložit slovo "wellbeing"? 

Čeští ředitelé a ředitelky mateřských a základních škol toho dělají víc, než by sami chtěli. Ukazuje to nová studie  Partnerství pro vzdělávání 2030+ s názvem Více času na pedagogické vedení školy prostřednictvím efektivního zajištění nepedagogických činností. Čím ředitelé tráví nejvíc času? A jak by mohlo do budoucna fungovat mezi školami tak zvané sdílení služeb? Nejen o tom si s moderátorkou Veronikou Sedláčkovou povídal spoluautor studie a děkan Fakulty informatiky VŠE Jakub Fischer. 

Jak s dětmi mluvit o smrti? Kdy je nejlepší čas vůbec téma umírání a konce lidského života poprvé otevřít? Co dělat, když umře ve škole žák, učitel nebo třeba rodič spolužáka? S moderátorkou Lucií Kocurovou řeší téma, o kterém se nemluví často zrovna jednoduše, Martina Tesařová z neziskové organizace Cesta domů. Třeba taky o tom, jaké knížky nebo materiály můžou pomoct rodičům, ale taky pedagogům. 

Žáci devátých tříd, někteří páťáci, sedmáci a jejich rodiče v těchto dnech netrpělivě vyhlíží výsledky jednotných přijímacích zkoušek. V dalších letech by ale mohlo dojít ke změně středoškolského odborného školství. Počítá s tím Strategie 2030+. Konkrétní plány na změny s moderátorkou Veronikou Sedláčkovou probrala analytička EDUinu Nikola Šrámková. 

Silný vliv socioekonomického zázemí rodiny na vzdělávací výsledky žáků v našich školách je dnes již známým faktem. V Česku ale stále přetrvávají velké nerovnosti ve vzdělávání a nedaří se nám je snížit. Možná je to i tím, že tápeme, jakým způsobem má samotná škola kompenzovat sociální znevýhodnění žáků a jaké profese jí v tom mají pomáhat. Analytička EDUinu Kateřina Lánská v rozhovoru s Pavlou Lioliasovou mluví o tom, jaká je sociální role školy, jaké pozice můžou učitelům v této problematice pomoct nebo jak se v tom daří spolupráce ministerstva školství a ministerstva práce a sociálních věcí.

Dva miliony českých dětí jdou každý den na oběd do školní jídelny. Vývařovny ale výhledově čekají změny. Upravit se má, kromě jiného, třeba složení spotřebního koše, které už je zkrátka zastaralé. Cílem změn je hlavně to, aby stravování bylo atraktivní. S moderátorkou Lucií Kocurovou si povídá Alexandra Košťálová ze Státního zdravotního ústavu.