„Nikdo není tím, za koho se vydává,“ píše ve své sbírce můj oblíbený básník Pavel Zajíček. Dlouho jsem si lámala hlavu nad tím, co tajemného se za jeho mottem skrývá. Napadlo mě vysvětlení s dvěma identitami: každý má jednu vnější, která komunikuje s okolím, a pak tu opravdovou, vnitřní, kterou se bojí úplně obnažit.