V dalším dlouhém díle si povídáme o tom, jaké bylo vyrůstání a dospívání v antickém Římě.

Začneme u novorozeňat. Řekneme si, proč se jim jména dávala až týden po narození a jakým ceremoniálem je pater familias přijal do rodiny nebo naopak odvrhl. Dozvíte se také, co se dělalo s nechtěnými dětmi a jak se to odráželo v divadelních hrách.

Rozebereme římská jména i to, proč se pořád opakují stále ta samá. Dozvíte se, že dcery dostávaly všechny to stejné jméno i to, jak je od sebe rozlišovali.

V kapitole o mladším školním věku si povídáme o dětských hrách. Asi vás nepřekvapí, že si děti hrály velmi podobně jako dnes. Jen hry na doktory chybí. Důvod si také řekneme. A jak s tím vším souvisí hobbyhorsing?

Povídáme si o dětské práci a jak k ní společnost přistupovala. Římané na ni nahlíželi podstatně jinak než my dnes. Rozebereme i školy a vzdělávání. Dozvíte se, kde se vyučovalo, jak dlouho a čemu. Věděli jste, že Římané měli kalkulačky? Podrobnosti v epizodě.

V části o pubertě se smějeme vzdorovitosti chlapců a způsobům, jak ji projevovali. Dozvíte se, jak horkokrevnosti adolescentů chytře využívali politici v mocenském boji. Řekneme si, jaké povinnosti na chlapce otcové nakládali a jaké pravomoci v rodině získávali. Věnujeme se i dívkám a jejich přípravě na dospělý život a především svatbu.

_______________________________________________________________

Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům.

●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz

●Napište nám na [email protected]

●Sledujte nás na Instagramu

●Sledujte nás na Facebooku

●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts

●Poslechněte si nás na Youtube

●Kupte nám kafe Ko-fi

●Kupte si náš merch

V dalším díle podcastu bereme zdánlivě jednoduché téma a rozebereme ho z neobvyklých perspektiv.

Komiksová série o nepoddajných galech na první pohled cílí především na dětské čtenáře, nakolik je to však zajímavý materiál i pro dospělé?

Bavíme se o počátcích série a o tom, jak moc je poplatná své době. Rozebíráme moderní symboliku, kterou historie znalí čtenáři mohou v příbězích naleznout.

Podíváme se na zobrazované kulturní stereotypy a řekneme si k čemu v příbězích slouží. Zaměříme se na římskou propagandu a nastavíme zrcadlo i Asterixově sérii. Nakolik jsou příběhy o Galech také propagandou? A co vlastně propagují?

Komiksy rozebereme i z postmoderního úhlu pohledu. Povídáme si o tom, kdo v dějinách dostává slovo, kdo píše příběhy, jak se to v postmoderním světě mění a jak do toho všeho přispívá právě komiks o Asterixovi.

_______________________________________________________________

Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům.

●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz

●Napište nám na [email protected]

●Sledujte nás na Instagramu

●Sledujte nás na Facebooku

●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts

●Poslechněte si nás na Youtube

●Kupte nám kafe Ko-fi

●Kupte si náš merch

Ve spolupráci s nakladatelstvím Grada jsme pro vás přichystali soutěž o knihu SPQR: Dějiny antického Říma.

Kniha pokrývá tisíc let římské historie a s barvitými detaily odhaluje, jak Řím vyrostl z bezvýznamné osady ve střední Itálii v první globální supervelmoc. Kromě toho vrhá nové světlo na římskou kulturu, od rozvodu vody po demokracii a od otroctví po migraci.

Autorka Mary Beardová je profesorkou klasických studií na univerzitě v Cambridgi, členkou Newnham College a redaktorkou magazínu TLS. V odborných kruzích se těší celosvětovému uznání, je členkou Britské akademie i Americké akademie věd a umění.

Abyste knihu získali, odpovězte na otázku, kterou zveřejníme 20.2. na našich sociálních sítích. Tam také pište vaší odpověď do komentářů. Odpověď se dozvíte v příštím díle podcastu, který vyjde také 20.2.

1.3. vylosujeme jednoho výherce z odpovědí na Facebooku a jednoho z Instagramu.

Více o knize si můžete přečíst zde.

_______________________________________________________________

Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům.

●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz

●Napište nám na [email protected]

●Sledujte nás na Instagramu

●Sledujte nás na Facebooku

●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts

●Poslechněte si nás na Youtube

●Kupte nám kafe Ko-fi

●Kupte si náš merch

Pozvání do podcastu přijal Phd. Adam Pažout, který se z velké části podílel na nedávno zveřejněném rozšířeném a doplněném zmapování silniční sítě Římské říše.

Pan doktor se ve svém výzkumu zaměřuje na silniční sítě a na to, jak jejich infrastruktura formovala a utvářela každodenní fungování starověkého světa.

V rozhovoru jsme si povídali o spojování moderních a klasických archeologických metod, využívání digitálních i papírových map, satelitního snímkování i prostorové analýzy.

Vysvětlili jsme si použité metody výzkumu i to, jak je možné, že je nyní známá silniční síť rozšířena více než dvojnásobně. Povídali jsme si o sběru, původu, ověřování a další práce s daty. Dozvěděli jsme se, kde si byli výzkumníci velmi jistí o existenci silnic a kde naopak práci komplikovala moderní infrastruktura. Dotkli jsme se i toho, proč číslo 300 000km silnic pravděpodobně není konečné.

Rozebrali jsme složitosti a úskalí práce ve velkém mezinárodním vědeckém týmu, obrovský přínos každého studenta pomáhajícího byť i s jen malou částí zpracování dat a nastínili směřování budoucích výzkumů.

Studii si můžete přečíst ⁠zde⁠.

Interaktivní mapu silniční sítě si můžete prohlédnout ⁠zde⁠.

_______________________________________________________________

Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům.

●Koukněte k nám na stránky ⁠www.podcast-hap.cz⁠

●Napište nám na ⁠[email protected]⁠

●Sledujte nás na ⁠Instagramu⁠

●Sledujte nás na ⁠Facebooku⁠

●Pište nám recenze na ⁠Spotify⁠ a dávejte hvězdičky na ⁠Apple Podcasts⁠

●Poslechněte si nás na ⁠Youtube⁠

●Kupte nám kafe ⁠Ko-fi⁠

●Kupte si náš ⁠merch

Dnes si uvaříme další antické jídlo. Pustíme se do dýně po alexandrijsku.

Recept obsahuje mnoho zajímavého koření, nejvíce nás zaujalo cosi, co se jmenuje Čertovo lejno.

Provedeme vás receptem, postupem a nakonec přidáme naše postřehy a zhodnotíme, jak se nám dýně povedla.

Pokud si chcete dýni také uvařit, budete potřebovat:

● Sůl

● Pepř

● Římský kmín

● Koriandr

● Menší svazek čerstvé máty

● Laser (v orientálních ochodech se prodává pod názvem asafetida, česky čertovo lejno)

● Rybí omáčka – polévková lžíce

● Vinný ocet

● Hrst piniových oříšků (přibližně 40 g)

● Med

● Půl litru dezertního vína

● Datle – menší baleni (cca 150 g)

● Střední dýně (1-1,5 kg)

👉 Recept podle Apicia: 

Uvař a nech odkapat, narovnej v pekáči a osol. Roztluč pepř, římský kmín, koriandrová semínka, kořen ločidla; přidej mátu, liquamen (rybí omáčku), datle z Jericha, piniové oříšky a rozetři v mortariu. Zjemni směs medem, defrutem (zredukované víno) a olejem, vzniklou směsí zalij tykev. Hotovou tykev opepříme.

👉 Moderní adaptace

Nejdřív dýni oloupeme a nakrájíme na menší kostičky, které krátce povaříme ve vroucí vodě a necháme odkapat. V hmoždíři rozdrtíme černý pepř, římský kmín a koriandrová semínka. Do směsi přidáme lžičku rozemleté asafetidy, mátu jemně nasekáme. Datle a piniové oříšky (předem je můžeme krátce osmahnout) najemno nasekáme a spojíme s kořením. Do směsi přidáme ocet, med, rybí omáčku (jen jednu lžíci), předem zredukované víno (vino zredukujeme - odvaříme polovic). Dýně narovnáme do zapékací misky a přelijeme směsí vína a koření. Dáme péct do trouby.

Recept jsme převzali z webu Archeologie na dosah

_______________________________________________________________

Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům.

●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz

●Napište nám na [email protected]

●Sledujte nás na Instagramu

●Sledujte nás na Facebooku

●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts

●Poslechněte si nás na Youtube

●Kupte nám kafe Ko-fi

●Kupte si náš merch

V dalším díle podcastu rozebereme vztah Římanů a barbarů. Popovídáme si o etymologii slova barbar a kdo všechno byl považován za barbara. Zapátráme po příčinách pocitů nadřazenosti římského obyvatelstva a dozvíte se o několika antických teoriích, které z dnešního pohledu působí velmi úsměvně. Rozebereme provázanost římské kultury s kulturami Germánů, Keltů a Galů. A jak do toho všeho zapadá geografie?

Podíváme se i na to, proč barbaři chtěli být Římany a jak se v čase měnilo pojetí toho, kdo je barbar. Věděli jste, že i Římani byli jeden čas barbaři?

Řekneme si, jakým stylem se obyvatelé Barbarika začleňovali mezi římské obyvatelstvo, jak probíhala asimilace, jaké byly vojenské a diplomatické vztahy a zmíníme se i o manželských sňatcích mezi Římany a barbary.

_______________________________________________________________

Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům.

●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz

●Napište nám na [email protected]

●Sledujte nás na Instagramu

●Sledujte nás na Facebooku

●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts

●Poslechněte si nás na Youtube

●Kupte nám kafe Ko-fi

●Kupte si náš merch

❗ VAROVÁNÍ❗

V tomto díle budeme sprostí a budeme nadávat

–––––––––––––––––––––––––––––––––

V krátkém díle se podíváme na to, jak Římané nadávali. Projdeme si základní antické nadávky a řekneme si, jak někoho opravdu pořádně urazit.

Dozvíte se, proč Římané nadávky příliš nepsali a jaké dochované nálezy máme. Zmíníme se také dvou básnících, kteří svou kariéru postavili na sprostých básních.

Kromě nadávek projdeme i tabulky s kletbami, které Římané nechávali na různých místech doufajíc, že je bohové najdou a vyplní jejich přání.

_______________________________________________________________

Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům.

●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz

●Napište nám na [email protected]

●Sledujte nás na Instagramu

●Sledujte nás na Facebooku

●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts

●Poslechněte si nás na Youtube

●Kupte nám kafe Ko-fi

●Kupte si náš merch

V dalším díle podcastu se zaměříme na historii latiny jak mluvené, tak i psané.

Řekneme si, kde se latinský jazyk objevil, jaký má vztah k jazykům starověkého světa a jak ovlivnil vývoj dalších evropských jazyků.

Dozvíte se, proč se neříká římština i to, jak se proměňovala výslovnost během staletí. Povíme si něco k pokusům vědců rekonstruovat starověkou výslovnost a jak se od sebe liší středověká a církevní latina.

Rozebereme i psaný zápis jazyka. Řekneme si, co je to monumentální kapitálka a proč ji lidé nepoužívali v běžném životě. Ponoříme se do složitostí psané latiny a ukážeme si, že v tom Římané měli dost složitostí.

_______________________________________________________________

Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům.

●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz

●Napište nám na [email protected]

●Sledujte nás na Instagramu

●Sledujte nás na Facebooku

●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts

●Poslechněte si nás na Youtube

●Kupte nám kafe Ko-fi

●Kupte si náš merch

V dalším krátkém díle si rozebereme naši oblíbenou toaletní pomůcku xylospongium. Zmínili jsme se o ní už dříve, ale mezitím se objevily nové poznatky. Jsme podcast, který jde s dobou a nebojí se přiznat předchozí omyly.

K čemu tedy slavná houba na tyči sloužila? Byl to nástroj k očištění po vykonání potřeby nebo snad sloužila k něčemu jinému? A jak to probíhalo na veřejných záchodcích?

K dobru přihodíme i historku o velmi neotřelém a netradičním použití xylospongia. To ale opravdu nedoporučujeme.

_______________________________________________________________

Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům.

●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz

●Napište nám na [email protected]

●Sledujte nás na Instagramu

●Sledujte nás na Facebooku

●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts

●Poslechněte si nás na Youtube

●Kupte nám kafe Ko-fi

●Kupte si náš merch

Dnes si rozebereme divadlo v antickém Římě. To znamená, že musíme začít historickým exkurzem do Řecka. Stejně jako mnoho jiných věcí, i divadlo Římané od Řeků převzali.

Přemyšleli jste někdy, z čeho a jak se divadlo vyvinulo? To se dozvíte v podcastu a pak vás už nepřekvapí, proč v divadelních hrách vystupovali jen muži.

Od Řecka se nicméně neodpoutáme. Naopak si porovnáme rozdílné přístupy v tvorbě, kulturním začlenění, oblíbených žánrech i zacházení s herci.

Rozbijeme i několik mýtů o vznešených řecích, kteří chodí zachmuření do divadla sledovat tragédie. Zjistíte, že v některých ohledech byli stejně prostopášní a sexuálně explicitní jako Římané.

Proč se Římané nezajímali o tragédie a hry o Římanech? Jak je možné, že herci v Římě byli za špatné výkony biti? Jakou roli měl v řeckých hrách pěvecký sbor? To a mnoho dalšího se dozvíte v epizodě podcastu.

_______________________________________________________________

Děkujeme, že nás posloucháte a šiřte slávu Říma společně s námi. Budeme rádi za jakékoli postřehy a podněty k dílům.

●Koukněte k nám na stránky www.podcast-hap.cz

●Napište nám na [email protected]

●Sledujte nás na Instagramu

●Sledujte nás na Facebooku

●Pište nám recenze na Spotify a dávejte hvězdičky na Apple Podcasts

●Poslechněte si nás na Youtube

●Kupte nám kafe Ko-fi

●Kupte si náš merch