Ještě za totáče, tak kolem roku 1980, mi světaznalejší kamarád povídal, že prý ve Švédsku mají zvelebovatelé měst zajímavý zvyk. Dejme tomu, že chtějí v nějakém parku zbudovat cesty pro pěší. Počkají prý, až nasněží, a zaznamenají si, kde je sníh nejvíc ušlapaný. Na jaře potom podle tohohle plánku vystavějí chodníčky. Jejich pozice je ideální: jsou tam, kudy lidé nejvíc chodí.