Neumím si představit literární porotu, která by knihou roku zvolila Vidlákovy kydy o zemědělství. Vidlákův venkovsky zasvěcený a současně nenucený styl, ve kterém se pragmatizmus snoubí s nostalgií za světem, co nám mizí pod nohama, může skutečně ocenit asi jen jiný vidlák. Proto jsem Danieli slíbil, že na jeho knihu kolegiálně napíšu recenzi.