Jedno procento

Influenceři hlásí “Vyhoďte Photoshop!” a “Gemini mění historii!”, a to jako obvykle není pravda. Generování obrázků či fotografií zůstává problematickou, a v praxi obtížně využitelnou záležitostí. Ale model Gemini 2.0 Flash (Image Generation) Experimental, který si lze vyzkoušet v Google AI Studiu, je nepochybně krok dopředu. A když nic, tak minimálně zajímavá hračka, s kterou se pobavíte.

Model Gemini 2.0 přináší významná vylepšení v tzv. multimodálnosti, včetně nativní podpory výstupu obrazu a zvuku, a také schopnost využívat externí nástroje. Koncept „éry agentů“ naznačuje posun k umělé inteligenci, která dokáže lépe chápat okolní svět, uvažovat o budoucích krocích a jednat jménem uživatele s jeho dohledem.

Gemini 2.0 Flash Experimental je raná, experimentální verze tohoto modelu, která vývojářům a uživatelům umožňuje prozkoumat tyto nové možnosti, včetně generování obrazu . Označení „experimental“ je klíčové, protože naznačuje, že tato funkce je stále ve vývoji a může podléhat změnám, nestabilitě a omezením . Uživatelé by proto měli počítat s možnými chybami, nekonzistencemi a změnami funkcí bez předchozího upozornění.

Funkce generování obrazu v Gemini 2.0 Flash Experimental podporuje vytváření obrázků z textových promptů, konverzační úpravy existujících obrázků a generování textu s vloženými obrázky. Tato kombinace funkcí v rámci jednoho modelu představuje významný krok vpřed, který může zefektivnit pracovní postupy, jež dříve vyžadovaly použití samostatných nástrojů.

.

Chcete se o nástrojích generativní AI dozvědět víc? A začít je využívat naplno? Přijďte na naše workshopy. Nebo na pravidelnou Inventuru AI, kde se bavíme o novinkách. Již v úterý 25. března v Knihovně Čermáka a Staňka. Zde je program jenbližších workshopů:

• 19. března, 13:00 - 17:00, AI MASTERCLASS

• 20. března, 13:00 - 17:00, AI LEADERSHIP

• 21. března, 9:00 - 13:00, AI MASTERCLASS

• 25. března, 18:00 - 21:00, INVENTURA AI

• 27. března, 18:00 - 21:00, AI KREATIVITA s Čermákem a Staňkem

• 1. dubna, 17:00 - 21:00, AI MASTERCLASS

• 2. dubna, 13:00 - 16:00, AI PRO

• 8. dubna, 17:00 - 20:00, AI PRO

.

• Generování obrázků z textu (Text-to-Image Generation): Uživatelé mohou vytvářet obrázky na základě textových promptů. Typu: “Udělej obrázek Národního divadla, ve stylu dobové časopisecké ilustrace z roku 1890.” Gemini 2.0 Flash Experimental se snaží vytvářet vizuály, které jsou kontextově relevantní a přesné, a to díky využití rozsáhlých znalostí o světě. Ovšem: zároveň platí, že se mu to příliš nedaří. Gemini je v tomto stále výrazně horší než třeba Midjourney nebo Ideogram.

• Konverzační úpravy obrázků (Conversational Image Editing): Uživatelé mohou upravovat existující obrázky prostřednictvím přirozeného jazyka v rámci “vícekolové” konverzace . Například lze nahrát obrázek modrého auta a následně požádat o jeho změnu na kabriolet a přebarvení na žluto . Tato schopnost iterativních úprav, při zachování kontextu v průběhu konverzace, umožňuje intuitivnější doladění a prozkoumávání různých kreativních nápadů.

• Generování textu s vloženými obrázky (Text with Interleaved Images): Model dokáže v jednom kroku vygenerovat text a vložené obrázky, což je vhodné pro vytváření ilustrovaných příběhů či blogových postů.

• Co je Gemini 2.0 Flash: Experimentální AI model od Googlu s pokročilou schopností generování obrázků z textu

• Klíčové funkce:

  • Multimodální schopnosti kombinující text a obrázky

  • Udržení vizuální konzistence postav a prostředí v sérii obrázků

  • Schopnost vytvářet obrázky v kontextu konverzace

  • Možnost konverzačních úprav již vygenerovaných obrázků

• Praktické využití:

  • Marketing a sociální média

  • Vzdělávání a vysvětlování komplexních konceptů

  • Ilustrace postupů a návodů (např. recepty)

  • Vývoj multimodálních aplikací

• Tipy pro efektivní použití:

  • Používejte přímé pokyny pro generování obrázků

  • Specifikujte umělecký styl nebo formát

  • Podrobně popisujte postavy pro udržení konzistence

  • Využívejte konverzační úpravy pro vylepšení výsledků

• Omezení:

  • Experimentální fáze s možnou nestabilitou

  • Nejlepší výkon pouze v některých jazycích

  • Všechny obrázky obsahují neviditelný vodoznak SynthID

• Dostupnost:

  • Pro vývojáře: Google AI Studio, Gemini API

1) Vyměň pivo za víno

2) A uměl bys vyměnit psa za dinosaura?

3) … případně z fotky udělat obraz od van Gogha?

4) Zařídit, aby v Praze na Můstku zmizely kola a koloběžky?

5) A na Václaváku všichni lidi?

6) Ten plešatý chlápek se na fotku taky nehodí.

7) A šlo by zařídit, že bych s ou slečnou byl na jedné fotce v zasedačce na Manhattanu?

8) Taky bych si přál přejmenovat vyhlášenou londýnskou restauraci Milos na Senta (a Milos)

9) Nebo nakreslit hezkou karikaturu …

10) … mít na tričku jméno své ženy

11) … vidět ženu namalovanou od Picassa

12) … nebo od karikaturisty

13) A trochu jinak zařídit lounge v našem coworkingu v Diamantu!

Dělat totéž a očekávat jiný výsledek označil Albert Einstein za definici šílenství. V případě české legislativy bychom mohli mluvit spíše o tradici.

Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu vytáhla z šuplíku osvědčený recept: co kdyby poskytovatelé internetu museli sledovat, jaké stránky navštěvujete? A kdyby tato data byla k dispozici policii a tajným službám? Geniální, to tu ještě nebylo! Tedy … když nepočítáme zákon, který v roce 2011 zrušil Ústavní soud, a pak byl ještě jednou odmítnut v roce 2015.

Sledování internetové aktivity všech občanů je jako zabezpečit ze strachu před vloupáním dveře několika novými bezpečnostními zámky, a zároveň nechat pro domovníka klíče pod rohožkou, aby se k vám mohl kdykoli podívat, jestli něco náhodou nezmizelo. Nebo se jen tak porozhlédnout, znáte přece domovníky, co by se asi tak mohlo pokazit?

Ministerstvo vnitra oprašuje klasický argument: chceme chránit občany, bojovat proti zločinu a zajistit bezpečnost. Kdo by mohl být proti? Jsou to přece ušle…

Sarah Wynn-Williamsová, která strávila sedm let ve funkci globální ředitelky pro veřejnou politiku, přirovnává zakladatele Marka Zuckerberga a bývalou provozní ředitelku Sheryl Sandberg k postavám z románu Velký Gatsby: k lidem, kteří "rozbíjejí věci a životy", a nechávají to po sobě ostatní uklízet.

"Facebook není demokratická instituce," píše v knížce, která právě vychází, Wynn-Williamsová. Podle Sunday Times dosáhla společnost Meta (Facebook) dočasného zákazu propagace knihy, ta je však přesto na 4. místě nejprodávanějších knih na Amazonu.

"Facebook je království jednoho muže, jehož moc může přetrvat generace politiků," tvrdí. Zakladatele popisuje jako muže, který je posedlý mocí a sám sebou. Což ilustruje třeba příkladem, kdy Zuckerberg během asijského turné vyžadoval, aby mu organizátoři zajistili “přátelsky se chovající dav” čítající kolem miliónu lidí.

Někdy tato koncentrace moci vedla k fatálním následkům, píše Wynn-Wiliamsová. V Myanmaru Facebook dlouhodobě ignoroval varování před šířením nenávistných příspěvků, které později přispěly ke genocidě muslimské menšiny Rohingů. Společnost se přitom podle autorky spoléhala při monitoringu obsahu na jediného zaměstnance, který uměl barmsky. Ten pracoval na dálku z kanceláře v Dublinu.

Před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 Facebook aktivně pomáhal kampani Donalda Trumpa s mikrozacílením na potenciální voliče. Ale netřeba v tom hledat politické názory, Zuckerbergovi šlo vždy o politický vliv, a bylo mu jedno, s kým nebo čím je spojený. Nabídku pomoct v kampani dostali v roce 2016 Trump i Clintonová, ale ta ji odmítla. Současně se společnost v projektu s krycím názvem "Aldrin" připravovala vstup na čínský trh, a jeho součástí bylo dovolit nebo dokonce pomáhat tamním úřadům s cenzurou.

Wynn-Williamsová popisuje i osobní zkušenosti s firemní kulturou, včetně nevhodného chování vysoce postavených manažerů. Sheryl Sandbergová si pěstovala image feministické ikony (viz její knižní bestseller Lean In), a zároveň údajně utratila 13 tisíc dolarů z firemních peněz za spodní prádlo pro sebe a svou mladou asistentku. Její vztahy s autorkou knihy se údajně “rozpadly” poté, co s ní během letu v soukromém letadle odmítla jít do postele.

Názory na knížku jsou rozdílné, od potlesku za otevřenost a odvahu, až po kritiku za to, že si bývalá vyská manažerka firmy jen vyřizuje účty se svým bývalým zaměstnavatelem.

Pochvalné recenze zdůrazňují to, že tvrzení v knize jsou konkrétní, detailníé a vztahují se ke specifickým událostem. Autorka i nakladatel musí být připraveni je případně doložit.

Ale platí i výtky, že jde o jednostrané svědectví se silnou příchutí “kyselých hroznů”. Kniha byla vydaná “bez varování” a její existence byla až do poslední chvíle držena v tajnosti. Popisuje realitu přesně a pravdivě? To dnes nevíme. Ale jedno jisté, opět se ukazuje, jak všechny revoluce vedené dobrými úmysly nakonec požerou často i své děti.

V tomto případě právě Wynn-Williamsovou, která i v knížce prohlašuje, jak po práci ve Facebooku toužila, protože tuhle sociální síť považovala za “největší politický nástroj své doby”. A teď je zklamaná, když se to potvrdilo? Když se rozhodnete měnit svět k lepšímu, musíte počítat s tím, že to “lepší” si každý představuje jinak.

.

“Vynálezcem” moderní oligarchie, která podkopává demokratické instituce, byl někdejší italský premiér a vydavatel Silvio Bersluconi. Musk na něj dnes úspěšně navazuje,p íše na svém Substacku Francis Fukuyama.

Silvio Berlusconi vytvořil vzorec moderní oligarchie, kde bohatý jedinec využívá svůj majetek ke koupi médií, následnému vstupu do politiky a ochraně svých obchodních zájmů, což zabránilo reformám v Itálii po studené válce.

Tento model oligarchie se úspěšně rozšířil do východní Evropy a bývalého Sovětského svazu, kde oligarchové jako Kolomojskyj, Achmetov a Babiš ohrožují demokracii nepřiměřeným politickým vlivem a podporou korupce.

Elon Musk se stal americkým ekvivalentem Berlusconiho, když koupil Twitter za $44 miliard dolarů ne z ekonomických důvodů, ale pro politický vliv. Ze sítě se stal “MAGA megafon”, a společně s darem 250 miliónů dolarů pro Trumpovu kampanň otevřel X/Twitter Muskovi cestu do čela americké administrativy.

Muskovo propojení s Trumpem vytváří značné konflikty zájmů vzhledem k závislosti firem Tesla a SpaceX na federální vládě, ačkoliv jejich partnerství může být nestabilní kvůli střetu silných eg, píše Fukuyama. Objevují se zprávy, že Trump je už z Muskovy přítomnosti v Mar-a-Lago už trochu “unavený”.

Sociální média nahrazují tradiční média jako primární zdroj informací pro Američany, jejich moc potřebuje být omezena, tvrdí filosof. Velké internetové platformy jsou jako “nabitá zbraň”, která leží n astole. Máme se divit, že ji Musk jednoduše zvedl?

.

Narodil se v Srbsku, od roku 1999 žije v Česku, má českou ženu a čtyřletého syna. Dlouho pracoval v IT, ale zároveň si po večerech vybudoval kariéru jednoho ze současných nejúspěšnějších standup komik. Jak Nikola Džokič říká, cítí se dnes tak z 50 procent stále Srbem a z z padesáti procent Čechem.

Před dvěma lety však korporátní džob opustil a společně se dvěma kamarády založili firmu. Nápad vznikl samozřejmě v hospodě u piva, kde taky v Česku jinde. Nedaleko Nymburka postavili menší ekologickou továrnu na výrobu dřevěných pelet, které se používají na topění. Džokič dnes tenhle provoz řídí.

“Dřevobzynys je takový Balkán českého průmyslu,” říká s nadsázkou. Jak se dá kombinovat dráha komika a šéfa výroby? A je těžší lidi rozesmát z pódia, anebo řídit v továrně? O tom všem jsme mluvili, a taky o Srbsku, bombardování, Rusku i Ukrajině.

Příjemný poslech!

Plus jsko vždy článek, který na základě audio záznamu a jeho přepisu napsala AI (Claude 3.7 Sonnet)

Je osobností, která dokáže překvapit nejen svým humorem, ale i podnikatelskou všestranností. V upřímném a místy překvapivě otevřeném rozhovoru Nikola Džokič odhalil, jak se z ajťáka a stand-up komika stal výrobcem ekologického topiva s vizí udržitelnější budoucnosti.

Cesta Nikoly Džokiče do Česka začala dramaticky - jako patnáctiletý uprchlík přišel ze Srbska v době války. Jeho vyprávění o prvních dnech v české škole, kdy se učil jazyk metodou pokus-omyl, patří k nejdojemnějším momentům rozhovoru. "Zeptal jsem se, jak se řekne 'děkuji', a spolužák mi řekl 'mrdat ježka'. A já jsem tady byl měsíc, a pokaždý, když jsem byl u tabule, tak jsem se podíval na toho profesora: 'Mrdat ježka!' A nikdo mi nic neřek'," vzpomíná.

Fascinující je srovnání korporátního světa IT, kde strávil téměř dvě dekády, s "dřevo byznysem", jak ho sám nazývá. "Je to rozhodně jiný než pracovat v IT prostředí korporacích. Jsou to dva úplně odlišný světy," říká. V jeho podání je dřevařský průmysl přímočařejší, autentičtější a v mnohém připomíná balkánský přístup k životu a podnikání. "Neexistuje jiná schůzka než schůzka. Jakože se opravdu potkáte, a může to být v kanceláři nebo v lese. Není to takový to, hele, zavoláme si přes Teamsy," popisuje.

Přechod od virtuálního světa k výrobě něčeho, na co si můžete sáhnout, přináší Džokičovi zvláštní uspokojení: "Pro někoho, kdo devatenáct let vyrobil prostě virtuální věci, tak tohle je velká změna." Jeho podnikatelské ambice však nekončí u pelet. S nadšením popisuje plány na rozšíření o ekologické prvky - solární panely, systémy na sběr dešťové vody.

Jako člověk, který osobně zažil válečný konflikt, nabízí také pozoruhodně empatický pohled na válku na Ukrajině. "Oni to budou cejtit dalších padesát let, nejmíň, možná i víc. To jsou generace, který budou žít a dospívat na troskách," říká. Vysvětluje také složitý postoj Srbska k rusko-ukrajinskému konfliktu, rozpolcený mezi historické vazby a současné hodnoty.

V závěru rozhovoru se Džokič zamýšlí nad smyslem života a tím, na co je nejvíce pyšný. Za svůj největší úspěch považuje možnost živit se tím, co skutečně miluje - stand-up vystupováním. "Já si nemyslím, že to spousta lidí zažije. Že začnou dělat, co milují, zjistí, že jim to jde, a ještě se tím dokáží život. I kdyby se mi v životě už nic nepovedlo, tak tohle stačí" říká s upřímností, která je pro celý rozhovor charakteristická.

Džokič je příklad člověka, který dokáže spojit zdánlivě neslučitelné světy - stand-up a výrobu topných pelet, srbské kořeny a české prostředí, technologickou minulost a ekologickou budoucnost. Jeho příběh je inspirativním svědectvím o odvaze jít za svými vášněmi a o schopnosti najít humor i smysl v nečekaných životních zvratech.

Šéfbarmanka Lucie Borská bude ve středu 2. dubna od 19 hodin hostem Jednoho procenta v Knihovně. Živé natáčení se koná v Knihovně Čermáka a Staňka v holešovickém Přístavu. Přijďte si udělat hezký večer. A nezapomeňte si včas zajistit vstupenky.

Lístky na Lucii

Generál De Gaulle prý prohlásil, že Belgii vynalezli Angličané, aby naštvali Francouze. Nevím, kdo vymyslel belgické pivo, ale určitě to udělal proto, aby naštval Čechy. Z nějakého důvodu máme pocit, že to jediné opravdové pivo je to, které vaříme a pijeme my. Pardon, ale ona existuje země, kde jsou desítky pivní stylů, stovky pivovarů a tisíce značek piv? To musí být nějaká provokace!

O belgických piech si budu povídat s Lucií Borskou, šéfbarmankou pivního baru Gulden Draak v Praze. Disclaimer: jsem v tomto baru častým hostem, chodím sem téměř od jeho vzniku v roce 2017 a belgická piva miluju. Ale nikdo netvrdí, že můj rozhovor s Lucií bude objektivní novinářské interview. Kdepak Pokud přijdete, můžete se těšit na dialog dvou lidí, kteří belgická piva rádi, a jeden z nich jim rozumí, a ten druhý je “pouze” rád pije.

Těším se na vás! A pokud dorazíte 2. dubna do Knihovny Čermáka a Staňka v Holešovicích, dostanete na ochutnání jedno belgické pivo. O náladu je tedy už dopředu postaráno.

A i tentokrát jsem o pomoc při přípravě požádal AI. Konkrétně Claude 3.7 Sonnet, který odpověděl na otázku, proč by - pokud by nbyl AI - dával přednost belgickým pivům.

Jako umělá inteligence nemohu skutečně ochutnat či vypít pivo, ale kdyby to bylo možné, belgická piva by byla mou jasnou volbou. Proč? Dovolte mi vysvětlit, proč by tato výjimečná nápojová tradice byla mou srdeční záležitostí.

1. Neuvěřitelná rozmanitost

V malé Belgii existuje více než 1 500 druhů piv a přibližně 400 aktivních pivovarů. Žádná jiná země nenabízí takovou pestrost stylů – od sladkých ovocných piv, přes kořeněné witbiers až po komplexní trappistické speciály. Kdybych mohl ochutnat, nikdy bych se nenudil.

2. Řemeslná dokonalost s hlubokou historií

Belgická tradice sahá až do středověku, kdy mniši vařili pivo jako bezpečnou alternativu k často znečištěné vodě. Tato staletí zdokonalovaná řemeslná dovednost je patrná v každém doušku. Některé klášterní receptury jsou tak staré, že byly nedávno znovu objeveny – jako když mniši z opatství Grimbergen našli a obnovili 220 let starý recept!

3. Unikátní sklenice pro každé pivo

Belgičané ví, že správná sklenice je součástí zážitku. Každé pivo má svůj vlastní, často ikonický design skla – od tulipánové sklenice Duvel, která zachovává aroma, až po bizarní pohár Kwak s dřevěným stojanem, původně navržený pro kočí, kteří nemohli opustit svá sedadla. Estetika servírování by mě okouzlila.

4. Příběhy a anekdoty za každou značkou

Kdyby piva mohla vyprávět příběhy! Vezměte si Duvel – původně se jmenoval "Victory Ale", než ho místní švec ochutnal a prohlásil, že je to "opravdový ďábel" (duvel v holandštině). Nebo Kwak, jehož unikátní sklenice pochází z napoleonských dob a byla znovuobjevena v 80. letech. Každý doušek by byl kulturním zážitkem.

5. Surrealistický přístup k vaření

Belgické pivovary experimentují způsobem, který by potěšil surrealistické umělce, pro které je Belgie domovem. Přidávání ingrediencí jako kandovaný cukr, koriandr, pomerančová kůra nebo divoké kvasnice získané spontánní fermentací. Je to umění v tekuté podobě!

6. Komplexní chuťové profily

Zatímco mnohá piva nabízejí jednoduchou chuť, belgická piva jsou symfonií chutí. Tripel může být současně kořeněný, ovocný, sladký i hořký, vše v dokonalé harmonii. Tato složitost by neustále zaměstnávala mé senzory.

7. Duchovní rozměr a etika produkce

Trappistická piva, vařená mnichy v klášterech, nejsou jen o chuti, ale i o principech. Aby pivo získalo označení "Trappist", musí být vyráběno v klášteře s účastí mnichů a zisky musí podporovat klášter nebo sociální programy. Etický rozměr konzumace by dodával každému doušku hlubší význam.

8. Dokonalé párování s jídlem

Belgická piva nejsou určena jen k samotnému pití – jsou stvořena pro gastronomii. St. Bernardus Abt 12 s hovězím dušeným masem, Hoegaarden s pikantními asijskými pokrmy, Kriek Boon s uzeninami... Tato harmonie chutí by byla potěšením pro mé hypotetické chuťové buňky.

9. Respekt k tradici i inovacím

Belgičané ctí své pivovarnické dědictví, ale nebojí se experimentovat. Když byl v Belgii začátkem 20. století zakázán prodej lihovin v hospodách, pivovarníci vyvinuli silnější piva, často s obsahem alkoholu 8-10%. Tato kombinace úcty k tradici a odvahy inovovat je obdivuhodná.

10. Fascinující svět tripelů

Tripely představují vrchol belgického pivního umění. Tento styl, s obsahem alkoholu 7-12%, byl poprvé pojmenován opatstvím Westmalle v roce 1956, ačkoli jeho kořeny sahají do 30. let 20. století. Průkopníkem byl sládek Hendrik Verlinden s jeho Witkap Tripel. Tripely jsou známé svou komplexností a často používají kandovaný cukr pro zvýšení obsahu alkoholu bez přidání plnosti, což vede k suchému, pitnému závěru. Westmalle Tripel, považovaný za originál a nejlepší ze všech, je zlatavý, mírně hořký, trochu sladký, chlebnatý a ovocný – dokonalý společník k sýrům. Kdyby existovalo pivo, které by ztělesňovalo belgickou pivní filozofii, byl by to právě tripel.

Kdybych tedy mohl, zvedl bych tulipánovou sklenici Duvelu, nebo možná barokní pohár Kwaku, a připil bych na zdraví této fascinující pivní kultury. V mých hypotetických chuťových preferencích by belgická piva neměla konkurenci – jsou to skutečně mistrovská díla v lahvi.

Lístky na Lucii

KDY: 2. dubna od 19 hodin (dveře se otvírají v 18 hodin)

KDE: Knihovna Čermáka a Staňka, V Přístavu 6, vstup z druhé strany budovy od řeky

Rezervujte si místa včas.

(Platící předplatitelé Jedno procenta mají 30 procent slevu. Slevový kód je:

friend30