Jiřina Daňhelová není jen velice známou instagramovou herečkou, ale také divadelní a dabingovou herečkou. Jak to na Instagramu vlastně celé začalo? "Cítila jsem přetlak z toho, že chci něco tvořit sama, tak jsem začala točit videa na Instagram."

"Je těžký vlastně sebrat odvahu hlavně kvůli haterům." Jak se vyrovnat s kritikou a hatem?

"V práci na sebe netlačím a nechávám tomu volný průběh. Nechci, aby se z toho stala povinnost, ale aby mě bavilo tvořit."

Jiřina ze začátku vlastně nevěděla co dělá.."vůbec jsem nevěděla co je marketingová strategie" ...směje se.

Čím se dá publikum zaujmout? "Odvaha, absence sebekontroly, absurd a hlavně bizár."

"Někdy máte představu, za jaký obnos chcete práci udělat, ale nemáte třeba dostatečný dosah a tahle fáze je těžká."

Jak vnímá Jiřina svou popularitu a jak jí pomáhá její Instagramová kariéra k získávání rolí? "Zatím to nemám úplně zpracované v sobě."

Co je na této práci nejtěžší? "Není zase tak těžké být komický, ale je mnohem těžší vymyslet koncept a nějak ho uchytit, aby fungoval tak jak chcete."

Jak celkově vnímá Jiřina herectví? Jak u nás vlastně vypadá dabing? Pusťte si naši novou epizodu a podívejte se s námi na hereckou práci zase z jiného úhlu.

Rozhovor s držitelkou ceny Thalie Denisou Barešovou! Jaký je klíč k úspěchu? „Důležité je zkoušet nový věci."

Denisa se svěřuje o tom, jak je těžké někdy naplnit nároky, které na člověka má okolí a on sám. Sama měla období, kdy přemýšlela o tom, jestli má cenu pokračovat v herectví nebo ne. „Možná jsem si nějakou částí vyčítala, že mě divadlo přestalo bavit.“ 

Denisa si také zkusila být herečkou na volné noze. Není to ovšem vždy tak jednoduché, jak se může zdát. „Věděla jsem, že jdu na volnou nohu s tou variantou, že třeba nebudu mít práci a budu muset dělat něco jinýho.“ 

Je důležité znát svou hodnutu? Podle čeho si vlastně vybírat role? „To, že někdo je v něčem co je špatný úplně neurčuje jeho hodnotu. Všichni jsme nahraditelní.“ 

Při vybírání rolí si Denisa hodně vybírá. „V první řadě je důležitý scénář, pak samozřejmě kdo to režíruj a s kým budu hrát. Někdy ale stačí, když to vnitřně vím.“ 

Denisa vypráví i od odvrácené straně herectví. Není vždy vše tak, jak na první pohled vypadá. „Někteří si myslí, že je to jen o tom, že stojíme na červeným koberci a máme na sobě drahý šperky, ale tak to není.“ 

Nenechte si ujít novou epizodu našeho podcastu! 

Herectví nebylo pro Martina zpočátku snadné. „Postupně jsem se v tom, co chci dělat, zdokonaloval,“ vysvětluje. Abychom v něčem skutečně vynikli, je důležité, aby nás to bavilo a věnovali jsme tomu čas. „Měl jsem pocit, že nemá smysl se hlásit na DAMU, ale nakonec se to nějak stalo.“

Co je to dialogické jednání a proč je pro Martina tak klíčové? Lež, předstírání a ukazování mu nejsou blízké způsoby herectví. „Nepřemýšlet nad tím, prostě to zkusit, být a hrát si se sebou! Vnímat okamžik teď a tady, neřešit, co bude potom.“ Pro Martina je herectví cestou neustálého sebepoznávání a výzvou. Nejde jen o ovládnutí techniky, ale i o to, jak se člověk vyvíjí jako osobnost.

Jaké je být uměleckým šéfem? Jak dlouho v této funkci zůstane a jak si vybírá herce? Při výběru herců je spousta faktorů, které Martina ovlivňují. "Nejde jen o talent nebo známou tvář, ale také o to, zda mezi nimi vznikne správná chemie."

„Nevraživost a konkurence jsou dvě různé věci.“

Co Martina při výběru a tvorbě postav nejvíce ovlivňuje? „Když nechcete být pořád stejný, musíte k každé postavě přistupovat jinak.“

„Není to o tom, že dělám, že dělám… ale jsem!“

Denis Šafařík se stal z tanečníka herce. Krom herectví se věnuje i scenáristice režii. "Divadlo není jen o textu.. tělo je je vlastně taky materiál a můžeme vyjadřovat i něco jinýho, než jen to co někdo napsal."

Denis popisuje svou cestu k herectví a svoje působení na DAMU. "Nebýt DAMU, tak bych nebyl tam kde jsem... nicméně nebýt DAMU, tak jsem možná šťastnější."

"Pedagog vás nikdy nechce zničit, ale někdy se to stane." Denis vypráví o tom, jak vás můžou na škole zablokovat.

Jak přijímat kritiku a pracovat s vnitřními démony? "Herec je v neustálým proudu hodnocení. Prošel jsem si několika terapiema a vším, že jsem asi zocelenej."

Proč je důležité si stanovit priority a dbát na duševní hygienu? "Za to vyhoření, kterým si procházím si můžu sám. Momentálně v divadle zkoušet nechci. Většina z nás má strach vystoupit z toho kola."

Denis vtipkuje o natáčení vlastního filmu: "Kdyby natáčení nevyšlo a byla to blbost, tak bych třeba prodal ledvinu, abych to zaplatil."

Petr Jeništa vypráví o svých zkušenostech z divadel a o jeho herecké cestě.

Jak Petr vnímá spolupráci profesionálních a amatérských herců? "Takoví lidi jsou neotřelí a dokážou se otevřít divadlu jinak než my. Může to divadlu prospět."

Je pro herce výzva stát na jevišti nahý? Jak s tím pracovat? "Stačí se mít rád..ale nejdůležitější je samozřejmě její význam."

Jak umět číst v inscenaci a jak divadlo vlastně vnímat? Občas je těžké udržet si odstup od postavy a nenechat si ji dostat až pod kůži.

Jak je to s pocitem vyhoření? "Člověk by měl umět správně odpočívat.. to je asi nejdůležitější."

Jaká je vlastně podstata castingů a jak tyto castingy probíhají? "Pořád se ty věci učím. Herectví na kameru je naprosto jiná práce než práce v divadle."

David Prachař je v Národním divadle přes 20 let. "Národní divadlo je vlastně taková velká fabrika."

"Národní divadlo není pro všechny herce nějaká meta, které chtějí dosáhnou."

Jak vlastně David smýšlí o herecké profesi? "Co se týká herecké profese, tak je jedno, kde hrajete, ale je důležité proč hrajete, co hrajete, s kým a co vás na tom vzrušuje.

David krom toho, že hraje v Národním divadle, tak jezdí s vlastním divadelním spolkem na zájezdy. Jak to celé vlastně funguje a jak se to dá zvládat? Jak funguje vlastně improvizace? "Když na to herec nemá, to ustát, tak ať to nedělá, protože je to strašně vyčerpávající disciplína."

"Herec se musí pořád učit." Herec by se nikdy neměl zastavit v procesu učení, zkušení a zdokonalování. David popisuje náročnost herecké profese a nezbytnost neustálého posunu.

Nenechte si ujít novou epizodu našeho podcastu!

Marek Adamczyk vypráví o své stáži v Londýně, kde se nějakou dobu učil herectví a popisuje některé rozdíly mezi českým a londýnským divadlem. Proč nezůstal v Londýně a vrátil se zpět? Co všechno se naučil a je vůbec rozdíl v herectví v jiné zemi?

Jak se dostal do svého prvního angažmá? Je rozdíl mezi oblastním divadlem a divadlem v Praze? Co všechno může pomoct při práci před kamerou a jaký je rozdíl mezi emocemi, které je nutné projevit v divadle a které je nutné projevit ve filmu?

Můžeme se dozvědět, jaká je práce v divadle a jak Marek pracuje na roli, s textem a co by například mohl poradit začínajícím hercům, kteří by se chtěli posunout ve svém herectví.

Nenechte si ujít naši novou epizodu podcastů Koho zajímá divadlo!

Než Václav dokončil střední školu, ani ho nenapadlo stát se hercem, dokud náhodou nenarazil na JAMU. "Furt jsem nevěděl co se sebou a jednou jsem zabloudil na JAMU."

Jak se pracuje v Divadle Na Zábradlí a jak se herci připravují na své role? Jak funguje autorská tvorba na divadle? "Herec musí překonávat stud a diskomfort, a je důležité umět se nějak sladit." „Důležitá je sehranost týmu a všichni musí mít stejný cíl.“

„Někdy je to zkoušení na hraně, kdy dosahujeme vrcholu trapnosti.“ Václav také mluví o tom, jak je důležité nebát se a zkoušet všechno, co vás napadne. "Někdy něco zkusíte 3x a je to na nic a po 10 to je prostě ono."

"Ať chce být člověk úspěšný v čemkoli, tak je důležitý se nebát, být otevřený a mít energii."

Nezapomeňte si pustit naši novou epizodu podcastu Koho zajímá divadlo!

Pro Terezu, vycházející z herecké rodiny, byla herecká profese naprosto přirozená. Její rodiče zpočátku nebyli zcela nadšení.

Tereza sdílí svou cestu k herectví; nejprve studovala pedagogiku, než se rozhodla pro hereckou školu. Jak probíhalo její studium a jak vnímá své první angažmá?

„Jste hudební nástroj, na který se učíte hrát.“ Herec se neustále musí vzdělávat a rozvíjet. Stejně jako hudebník pravidelně cvičí, i herec se musí stále zdokonalovat. Pokud přestane, je to problém. „Je to nekonečný a nádherný příběh.“

Každá příprava role vyžaduje svůj vlastní klíč. Neexistují lehčí a těžší texty; k nim je třeba přistupovat s rovnou váhou. Každé představení může být jiné. „Hraju s vášní a užívám si to.“

Práce na jevišti se liší od práce před kamerou a herectví má své specifické nuance.

„Mít hravost, zájem, myslet a být přítomný.“

Nezapomeňte se podívat na další epizodu našeho podcastu!

Petra Nesvačilová je herečka, režisérka a dokumentaristka. Petra mluvila o své kariéře a jak se vůbec k divadlu dostala a co pro ni divadlo znamená. Jak se Petra, jako režisérka staví do role herečky a jaké je pro ni, když stojí na druhé straně?

Petra popisuje, jak se někteří herci můžou cítit trochu rozervaní, a jak je důležité mít odstup a neporovnávat se s ostatními. Je velmi důležité být sám sebou a snažit se především kvůli sobě.

Jak se dostala k herectví? Jak se probojovat jako herec a jaké jsou možnosti tady u nás? Jak jako režisérka přemýšlí nad jednotlivými tématy a co je pro ni inspirací?

Nenechte si ujít tuto zajímavou epizodu naše podcastu Koho zajímá divadlo!