LOOPA Vojty Kovala

Existuje varianta, jak si nechat donést do práce jídlo a nezatěžovat planetu dalším a dalším odpadem? Rozhodně ano. Jedním z příkladů je třeba i projekt Baví - (rostlinné) jídlo, které vám donesou třeba až do kanceláře nebo si ho vyzvednete na nedaleké výdejně a ještě k tomu ho dostanete v Re-Krabičce, tedy ve vratném obalu. Musíte si ho ale objednat dopředu, nejpozději den dopředu do půlnoci. Proč Baví neprodává veganské, ale rostlinné jídlo? Jak funguje provoz s vratnými krabičkami? A proč v nich dostanete přes 700g jídla? To mi v tomto díle LOOPy vysvětlí zakladatel Baví Jiří Vosýnek a influencerka Mia Doxanská, která s projektem spolupracuje. 

Připomenu, že LOOPA Vojty Kovala vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou společností v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky a za podpory Komerční Banky. 

Jedním z principů cirkulární ekonomiky je využívat i to, co by jinak skončilo jako odpad. A ideálně díky tomu nahradit například fosilní zdroje panenských surovin. A v dnešní LOOPĚ vám představím technologii, která tento princip splňuje a mohla by se stát zajímavým zdrojem oxidu uhličitého. Ten totiž obsahují třeba i kvasné plyny vznikající při procesu výroby vína. Doteď se tyto plyny jen vypouštěly do ovzduší. Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity se sídlem v Lednici ve spolupráci s firmou M-ex production ale přišli na to, jak tyto kvasné plyny jímat a využívat je jednak v potravinářství na sycení nápojů, ale samozřejmě i v jiných průmyslových odvětvích. Probereme to s vedoucím ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity Mojmírem Baroňem. 

LOOPA vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou společností v oblasti udržitelnosti a Cirkulární ekonomiky a za podpory Komerční banky. A sponzorem tohoto dílu je i společnost Unico.ai, která pomáhá s komercializací akademických projektů.

Česká rada pro šetrné budovy v půlce září uspořádal kulatý stůl na téma Vliv průmyslových staveb na okolí. Už jsme tu v LOOPě jednou mluvili o tom, že sektor e-commerce v posledním roce i díky pandemii koronaviru velmi rychle narostl a to znamená, že kolem měst rostou i skladištní haly. A jedním z dlouhodobých cílů České rady pro šetrné budovy je, aby dopad těchto nových budov byl co nejmenší, ideálně nulový. Sezvala proto k jednomu stolu zástupce firem, které v tomto nabízejí řešení - Liko-S, která dodává mimo jiné i zelené střechy a společnosti Panattoni, která u svých staveb razí spíš směr zachycování vody a její následné využívání. Cílem kulatého stolu nebylo rozseknout, jestli jsou zelené střechy vhodné pro všechny typy budov, spíš poukázat na možná řešení. Jedním z hostů kulatého stolu byl i Lukáš Ferkl, dříve ředitel Univerzitního centra energeticky efektivních budov, kterého jste slyšeli v úvodu. A já jsem si ho následně pozval do studia, abychom téma zelených střech podrobněji rozebrali. Příjemný poslech!

V Egoé kovo běžně vyrábí zahradní nábytek nebo třeba vestavby do aut. Zbytkové dřevo z této výrob běžně štěpkují a pálí a dokonce i odsávají pilin z hal a vyrábí z nich briket, kterými pak topí. Rozhodli se ale, že půjdou ještě o krok dál a z vybraných profilů začnou vyrábět dřevěné hračky. A pod designérkou Monikou Lackovou a značkou Didawood tak vzniklo obrázkové domino, hrací kostky a chystají se třeba i na kroketové sady nebo švihadla. To vše s jakým důrazem na udržitelnost a se záměrem ukázat dětem, že i takového pěkné věci můžou vzniknout vlastně z opadu. Jak složité je začít využívat něco, co běžně pálíte? Jak o smysluplnosti takového projektu přesvědčit třeba i své zaměstnance? A proč uvažují i o prodeji svých věcí v bezobalových obchodech? Poslechněte si LOOPu s Ludkěm Látalem z Egoé kovo a Monikou Lackovou za Didawood.  

V LOOPě jsem nedávno řešil, jak snížit množství odpadu v domácnosti - a to konkrétně už tím, jak nakupujeme. Radila mi Veronika Nováčková z Bezobalu. Tentokrát jsem si do studia Radost pozval Báru Kebovou ze Zachraň jídlo a poradíme základní principy, jak jídlem v domácnosti neplýtvat. 

Rok 2020 byl rekordním pro české eshopy, které dosáhly podle dat Asociace pro elektronickou komerci obratu necelých 200 miliard korun, což znamenalo meziroční nárůst o 26 procent. Pro představu, v listopadu 2020 byl ten meziroční nárůst o 99 procent. Důvod je jasný - covid. Stejně tak nepřekvapí, že tento chvílemi raketový nárůst už přibrzdil, nicméně ne jasné, že tento trend bude pokračovat, i když zřejmě už rozumnějším tempem. Co to znamená pro stavebnictví? Rostoucí poptávku po průmyslových, resp. logistických halách. 

A cílem České rady pro šetrné budovy je, aby tento rozvoj byl co nejudržitelnější. V dalších dílech této speciální se budeme věnovat třeba i zeleným střechám, jako řešení, které může snižovat dopady už postavených hal a budov. Ale dnes se budeme v této speciální LOOPĚ bavit spíš o udržitelném nakládání se zdroji a to především se stavebními parcelami, s půdou. Ideální průmyslová hala je taková , kterou nikdo ani nepostaví. Ale když už musí vyrůst, proč bychom pro její výstavbu nemohli využít pozemek, na které už dříve nějaký objekt stál. tedy tzv. Brownfield. To samé ostatně platí i pro rezidenční výstavbu. A tak jsem si do dnešního dílu LOOPY pozval Leoše Anderleho ze Sekyra Group  Martin Vaidiše ze společnosti CTP Invest, aby mi popsali výhody brownfieldů i jejich úskalí.

Vadí vám, že doma produkujete velké množství odpadu, například plastových odpadů? A chtěli byste s tím něco udělat? S Veronikou Nováčkovou z Bezobalu jsem tentokrát natáčel právě o tom, jak být udržitelnější i u vás doma - a rovnou vám to přibližujeme na příkladů mé vlastní rodiny. Jeden malý nákup a několik tipů, jak žít více bezobalově - to je dnešní LOOPA Vojty Kovala

V LOOPĚ jsem spojil síly s Českou radou pro šetrné budovy a společně jsme vytvořili speciální sérii zaměřenou na udržitelnost ve stavebnictví. Uslyšíte ji od tohoto úterý každé dva týdny a postupně probereme třeba i téma brownfieldů nebo řešení jako jsou zelené střechy. V úvodním díle ale rozebereme mimo jiné i to, v jakém stavu stavebnictví, resp. i celá česká ekonomika, je po pandemii covidu 19.

Pandemie Covidu-19 zasáhla do našich životů a logicky také vyvolala obavy, zda ve snaze napravit její možné dopady, nebude nutné upozadit jiná dosavadní snažení. A to třeba i Green Deal, chcete-li Zelenou dohodu, tedy snahu evropské unie o udržitelnější a ekologičtější ekonomiku. Dobrou zprávou je, že se tyto tendence neprosadily. Jak ale rok fungování v různých podobách nouzových stavů ovlivnil konkrétně českou ekonomiku a třeba i české stavebnictví? Potřebují restart? Co pandemie zabrzdila a v jakých oblastech naopak uspíšila rozvoj technologických i ekonomických trendů? A jakou roli v post covidovém vývoji ekonomiky i stavebnictví budou hrát soukromé finanční instituce? Na to ve speciálu podcastu LOOPY pro Českou radu pro šetrné budovy odpovídají Karel Fronk, předseda představenstva CZGBC, a Vladislav Nožička, šéf útvaru speciálního financování ČSOB.

Předcházet vzniku odpadů a získávat tak další suroviny. To je jedno ze základních pravidel cirkulární ekonomiky. Často si pod tím představujeme třeba odřezky z nějaké výroby nebo třeba obaly, které jdou znovu nebo jinak využít. Biopekárna Zemanka ve spolupráci se společností Ugo ale ukazuje, ze tímhle principem se jde řídit i v potravinářství. Zemanka běžně vyrábí převážně sladké zákusky v bio kvalitě, to znamená s velkým důrazem na kvalitu používaných surovin a snaží se při být právě i udržitelná, tedy hodně se ohlíží i na to, odkud jejich suroviny jsou a jestli při jejich produkci dodržovaly určité standardy. Biopekárna Zemanka si už vyzkoušela třeba i pivní krekry z mláta plzeňského Prazdroje. Ugo zase vyrábí zeleninové a ovocné šťávy, z čehož jim zůstávají výlisky, které doteď likvidovali jako bioodpad. Nově ale ani tato vylisovaná zelenina nepřijde vniveč - Zemanka z nich začala vyrábět zeleninové slané krekry. Co bylo třeba udělat, aby tato spolupráce mohla začít? A jak složité je využívat tyto druhotné zdroje z výroby? To mi v této Loopě popíše zakladatel Biopekárny Zemanka Jan Zeman - ale podíváme se i do výrobního závodu Uga v Krnově.

25. Srpna začíná v Brně Mistrovství světa juniorů ve florbale. A Český florbal, který akci pořádá, se rozhodl, že půjde cestou udržitelnosti. A to nejen co se týče této konkrétní akce, ale celkově svého fungování. Jakým způsobem můžou pořadatelé zajistit, aby se na těchto akcích lépe nakládalo s odpadem? A jaké nároky z hlediska udržitelnosti tyto velké sportovní akce kladou na hotely? O tom si v LOOPĚ popovídam s Leonou Lahoda za Český florbal a Evou Šálkovou z CIRA Advisory.