LOOPA Vojty Kovala

S Robinem Dufkem ze společnosti JRK tentokrát v LOOPĚ rozebereme nakládání s bioodpadem. V zemích Evropské Unie ročně vznikne v řetězci produkce a spotřeby potravin 173 kg bioodpadu na osobu. Při přepočtu na počet obyvatel České republiky to znamená asi 1,84 mil. tun biologicky rozložitelných odpadů.  A přesto, že byly v minulosti v České republice vystavěny stovky kompostáren a bioplynových stanic, většina tohoto bioodpadu nakonec končí na skládkách – buď jako součást směsného odpadu nebo jako kompost k technickému zabezpečení skládky. Na skládkách se ale bioodpady rozkládají a způsobují emise skleníkových plynů odpovídající více než 4% všech emisí ČR, což je srovnatelné s provozem 2,9 milionu osobních automobilů. Co s tím? Třeba společnost JRK v Teplicích ve spolupráci s tamním magistrátem zavedla oddělený sběr kuchyňských biologicky rozložitelných odpadů. Jaké jsou s ním po zhruba dvou měsících pilotního provozu zkušenosti? Jak ho přijali občané a co přináší přímo městu? Poslouchejte novou LOOPu! 

V LOOPĚ jsme už s Lenkou Mynářovou z Nafigate Corporation řešili evropskou směrnici zakazující používání jednorázových plastů. To by mimo jiné mělo znamenat, že by z obchodů měly postupně vymizet i PET lahve, které nejsou z recyklovaného materiálu. Jak toho ale dosáhnout? Jednou z cest je zavedení zálohového systému. Třeba na Slovensku už na tom dokonce pracují, měli by ho spustit od začátku příštího roku - jak pokračují přípravy mi v dnešní LOOPĚ přes online hovor popíše Lucia Morvai, výkonná ředitelka Asociace výrobců nealkoholických nápojů a minerálních vod. A s Andreou Brožovou z Mattoni 1873 si ve studiu popovídáme o jejich pilotním projektu zálohovaných PET lahví ve spolupráci s online obchodem Košík.cz. 

LOOPA Vojty Kovala vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou společností v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky a za podpory Komerční banky. 

O frontách na Václavském náměstí k nově otevřené první prodejně řetězce Primark v Česku jste už určitě slyšeli. A kdo se pohybuje po Praze, asi už ji i viděl. Ano, bývá tam i teď, měsíc po otevření. Zatímco v médiích jste často slyšeli právě jen o této frontě, Štěpán Vashkevich z Institutu cirkulární ekonomiky ve svém článku na webu Zajímej.se rozebral i to, co je na tomto řetězci špatně. Primark je klasickým zástupcem tzv. fast fashion, která láká na nízké ceny, vykoupené ale často dramatickým dopadem na životní prostředí i životní situaci lidí, kteří toto oblečení v továrnách vyrábí. Rychlá móda je v přímém rozporu s principy udržitelného rozvoje nebo cirkulární ekonomiky, protože do ceny výrobku nejsou zahrnuté negativní externality - píše Štěpán Vashkevich ve svém článku. Primark v tom ale rozhodně není sám. A i o tom si se Štěpánem popovídám v tomto díle LOOPy.

Podcast vzniká ve spolupráce s CIRA Advisory, poradenskou společností v oblasti cirkulární ekonomiky a udržitelnosti, a za podpory Komerční banky.

Na začátku července začala platit tzv. SUP single use plastics směrnice Evropské komise, která zakazuje používání jednorázových plastů. O tom se sice mluví už poměrně dlouho, mně jako novináři to už taky několikrát prošlo pod rukama, nicméně přiznám se, že pod touhle vzletnou frází jsem si úplně neuměl představit, co přesně by to v praxi mělo znamenat a jak moc se to projeví třeba i v obchodech kolem nás - kromě toho, že byste už neměli vídat mikrotenové sáčky nebo často omílaná plastová brčka. A tak jsem si pozval do studia Lenku Mynářovou ze společnosti NAFIGATE, aby mi vysvětlila všechny možné souvislosti. 

Rovnice pro splnění Pařížské dohody o klimatu je na první pohled celkem jednoduchá. Zpomalení růstu globální průměrné teploty = (mimo jiné) odchod od uhelné energetiky + přechod na obnovitelné zdroje. Aby tato rovnice fungovala, je ale třeba přijít s řešeními, která přechod na obnovitelné zdroje podpoří. Jedním z nich je využívání flexibility v energetice a její agregování z menších zdrojů. V novém díle podcastu LOOPA Vojty Kovala to vysvětluje CEO Nano Energies Stanislav Chvála.   

Money talks - aneb když máte peníze, můžete do značné míry ovlivnit daný trh, segment, průmysl atd. Platí to u veřejných institucí, které můžou udržitelnými parametry veřejných zakázek připravit půdu pro nástup inovací. A samozřejmě to platí i u bank, které se můžou rozhodnout financovat jen udržitelné projekty. O tom, že to pro samotné banky je výhodné, si v novém díle LOOPy povídám s generálním ředitelem Komerční banky Janem Juchelkou. Vysvětlí, co je zelený bond i proč je pro banky důležité být ve svém přístupu k udržitelnosti transparentní. 

LOOPA Vojty Kovala vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou společností v oblasti cirkulární ekonomiky a za podpory Komerční banky. 

Sledujte ji na:
ciraa.eu
zajimej.se
spolecne-udrzitelne.cz

Budoucnost R je mrtvá, ať žije LOOPA Vojty Kovala. 

Ve svém novém podcastu o udržitelnosti se chce Vojta Koval zaměřit na udržitelnost a cirkulární ekonomiku - udržitelná budoucnost tak bude pod lupou Vojty a jeho hostů. A vůbec poprvé se skrze ní podívá na restart, který po roce a půl pandemie potřebuje naše ekonomika i my sami, s osobností, která stála u počátku jeho zájmu o udržitelná témata - ředitelkou Institutu cirkulární ekonomiky Soňou Jonášovou. 

LOOPA Vojty Kovala vzniká ve spolupráci s CIRA Advisory, poradenskou společností v oblasti cirkulární ekonomiky a za podpory Komerční banky. 

Sledujte ji na:
ciraa.eu
zajimej.se
spolecne-udrzitelne.cz

Nový podcast o udržitelnosti. Startujeme 22.6.