Okolo češtiny

Sloveso „bádat“ je na první pohled vznešené slovo, které znamená skoro totéž jako „přemýšlet, zkoumat, studovat, hledat nové poznatky“. V češtině ale není v tomto intelektuálním, vědeckém významu odjakživa. Téma pro našeho bohemistu.

Neladná směsice rozličných silných zvuků. Tak definuje „rámus“ Příruční slovník jazyka českého. Po stopách slova „rámus“ a významově stejného slova „randál“ se vydal náš bohemista.

Tak tedy, co člověk má, když má utrum? Slovo utrum zní latinsky, ale opravdová latina to v našem frazeologismu mít utrum asi není. Mít utrum je frazeologismus, který vznikl jistě už před několika sty lety ve školách, kde se vyučovala latina. Od jakého slova vlastně vznikl? Téma pro našeho bohemistu.

Dnes v zemědělství pracuje zhruba jedno procento lidí v České republice. Dříve tomu ale bylo jinak a možná i díky tomu máme v našem jazyce frazeologismy jako „tady mu pšenka nepokvete“ ve smyslu „nebude se mu dařit“, „nebude úspěšný“. Téma pro našeho bohemistu.

Kdyby si někdo měl vymyslet typicky české jméno pro obyčejnou českou vesnici, třeba do nějaké pohádky, určitě by se k tomu hodilo slovo Lhota. Kolik jich u nás vůbec je? Téma pro našeho bohemistu

V létě nám i středoevropská příroda dává stále častěji ochutnávku toho, jaké by to bylo, kdybychom byli zemí tropickou. Mnozí by ve skutečných tropech žít nechtělï, protože tam neexistuje požehnání v podobě střídání ročních dob. V jazykovém okénku se ale tropy budeme zabývat z jazykového hlediska.

V češtině, ale i napříč dalšími evropskými jazyky, se v mnoha rčeních vykytuje zmínka o rukou nebo prstech – omotat si někoho kolem prstu, nehnout pro někoho ani prstem, dívat se na někoho skrz prsty.

Je dnes docela běžný jev – zvláště u mladých lidí – že se v mluvě nahrazují jindy běžně užívaná česká slovíčka anglickými výrazy stejného významu. Freelancer, v předkladu člověk, co dělá tzv. na volné noze, do toho zapadá také. Ale víte, že tento pojem vznikl už před více než 200 lety?

Každý používáme nějaký slang. Nejčastěji v práci, vyznačuje se to úsporností ve výrazu. Mají jej třeba také horolezci, kteří jsou teď v létě zvlášť aktivní. Protože je například obtížnost různých cest, po kterých se leze, očíslovaná, používají horolezci místo otázky Jak lezeš? otázku Kolik lezeš?, která pro nezasvěcence zní dost nesrozumitelně. Více o tématu zjišťoval náš bohemista.

Sloveso vnímat je v češtině v posledních letech hodně používané. Někdy i proto, že nám pomáhá v některých kontextech vyhnout se slovesům s poněkud konkrétnějším významem. Například myslet si, soudit, interpretovat. Více zjišťoval náš bohemista.