Čeština je jazyk živý. A taky vitální, který není ničím ohrožen, což potvrzuje internetová databáze Ethnologue. To je dobrá zpráva. Ta vitálnost češtiny se projevuje i v tom, že se v našem jazyce, určitě každý den, objeví nějaká nová slova. A kam právě za těmito novými slovy? Téma pro našeho bohemistu.
Proč je zrovna zajíc symbolem Velikonoc? Nebude to jistě tím, že by se na Velikonoce nějak typicky a vzácně objevoval – zajíce měli lidé kolem sebe celoročně a ve velkém množství. Motivem tu bude zřejmě pověra.
S Velikonocemi se pojí i řada všelijakých specifických slov a slovních spojení. Například celému tomu velikonočnímu týdnu, který právě teď prožíváme, se říkalo a někdy pořád říká Pašijový týden. Důvodem pro to je latinský termín označující utrpení, míní se tím samozřejmě utrpení Ježíšovo.
Kdo to v Olomouci zná, ten ví, že Ljubav za ljubav není žádná záhada. Je to nápis na stavební dominantě, na Jugoslávském mauzoleu, kde je hrob asi dvanácti set zejména chorvatských a slovinských vojáků, kteří v Olomouci i jinde v českých zemích zemřeli za první světové války.
Když malé děti poznávají svět, tak se přirozeně snaží všechno, co kolem sebe vidí, také pojmenovat. U zvířat často podle toho, jaký vydávají zvuk. Zvukomalebný základ pro ně mají kupodivu i taková slova jako micka nebo macek. Obě tata slova nám tak nějak asociují kočičí říši. Zatímco slovo mican hlavně na Moravě asociuje úplně jiné zvíře.
Zatímco v češtině znamená slovo troska asi totéž co ruina, něco, co je silně poškozené, co je v dezolátním stavu. Při konfrontaci s dalšími slovanskými jazyky zjistíme, že může představovat taky úplně něco jiného. Co třeba v Polštině? Téma pro bohemistu Ondřeje Bláhu.
Slovní spojení na kutě zní tajemně a vlastně už nedává mimo ty vybídky typu běž na kutě žádný smysl. Slovo kutě se vyskytuje vždy jen v tomto tvaru, nikdy v žádném jiném. Kde má svůj původ?
Všecko spěje k jaru. A k věcem, které spějí k jaru a předznamenávají něco jarního, můžeme řadit i masopust. Pojďme se podívat na to, jaká je historie tohoto slova, stejně tak jako slov ostatky a popelec.
Slovo fiasko zná určitě každý. Znamená neúspěch, nezdar či ztroskotání. Ovšem jeho české ekvivalenty nezní tak pěkně jako právě slovo fiasko. Ten šmrnc, který toto slovo má, je italského původu.
5 min
About Okolo češtiny
From the publisher's feed
Rozhlasové fejetony o záludnostech, zajímavostech a netušených možnostech českého jazyka.
Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro
href="https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.rozhlas.mujrozhlas" rel="noopener noreferrer">Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.