Úspěšný televizní režisér má na kontě seriály Sanitka, Bylo nás šest nebo Pojišťovna štěstí, režíroval ale i Českého slavíka, Zlatou mříž, a tím výčet televizní zábavy zdaleka nekončí. V roce 2019 natočil svůj první film pro kina Léto s gentlemanem.

Na Vysočině, v centru Pelhřimova, jen pár kroků od Masarykova náměstí můžete vstoupit do Děkanské zahrady. Před čtyřmi sty lety tam kněží pěstovali zeleninu a bylinky, dnes je to místo odpočinku. Zahradu vybudoval na začátku dvacátého století děkan František Bernard Vaněk. Člověk, který miloval Pelhřimov, okolní přírodu a folklór. V zahradním altánu často pracoval a odpočíval.

Pedagog a hráč na bicí a perkuse Kuba Kupčík většinu života piluje latinskoamerické rytmy. Bubnuje na všechno, co mu přijde do rukou. Třeba i na popelnice. Byl přesvědčený o tom, že když bude hodně cvičit, naučí se hrát, jako Kubánci. Na Kubu odjel a pochopil, že se mýlil.

Trápí vás kašel? Uvařte si kaši z jednoho dílu cibule, jednoho dílu jablek a přidejte med. Zdravou kašičku pojídejte během dne.

Velkou láskou a koníčkem Miloše Křečka je stavebnice Lego. První sadu barevných kostiček dostal v pěti letech. A od té doby je sbírá. A když už jich měl doma tolik, že nebylo kam šlápnout, rozhodl se, že otevře muzeum. Na pražské Národní třídě objevil šikovné prostory a v roce 2010 své muzeum zpřístupnil pro veřejnost. Dvacet tematických expozic obsahuje tři tisíce unikátních modelů složených z více než milionu kostiček.

O etiketě napsal spoustu knih a natočil o ní 43 dílů pro televizi, které se dodnes vysílají. „Když čeští účastníci summitů ani nevěděli, jak se drží sklenička, začal jsem šířit etiketu jako osvětovou činnost.“

Jeho příznivci tvrdí, že ať už vsadíte na studenou sprchu, bosou procházku ve sněhu či rovnou se ponoříte do ledové vody, vše může prospět vašemu fyzickému i psychickému zdraví.

Věděli jste, že zkažený žaludek uklidní čaj z meduňky nebo máty, ale také obyčejná bramborová kaše? Připravit ji ale musíte bez mléka, másla a smetany.

Morávka na Frýdecko-Místecku patří do hornatého kraje Podbeskydí, kde býval základním způsobem obživy chov ovcí a skotu. Pro zvířata museli hospodáři zajistit dostatek krmiva na dlouhou zimu, a tak bylo klíčové připravit zásoby sena. Ty pak skladovali ve zvláštních senících přímo na loukách, kde kosili.

Hledat stopy Járy Cimrmana není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Protože se Cimrman nepochybně narodil ve Vídni někdy v letech 1869 až 1874, lze za výchozí bod zvolit sídlo tehdejší rakousko-uherské monarchie Hofburg v hlavním městě mocnářství. Vydáme-li se odtud směrem na sever, na jižní Moravu, pak se po přibližně 155 kilometrech a 512 metrech standardní chůze běžného Čecha trvající průměrných 44 hodin a 21 minut ocitneme v Lomnici u Tišnova.