Čeští řidiči nejsou žádní svatouškové. Mnozí za volantem telefonují, jedí, pijí a některé dopravní situace vyprovokují motoristy k agresivnímu chování. Je to nebezpečné.

První šampon byl na trh uveden v roce 1906 a ještě dlouho nebyl obyčejným ženám dostupný. K mytí proto ženy používaly jádrové mýdlo. A dlouho si musely poradit také bez tužidel, kondicionérů a barev.

Josefíně Pachtové, hraběnce z bartošovického zámku, se přezdívalo Krásná Pepi. Šílely po ní davy mužů, dvořila se jí celá střední Evropa a její ctitelé se dokonce rekrutovali z řad proslulých milovníků a svůdníků.

Diskař a mistr světa se pyšní svým nejdelším hodem 71,26 metrů. „Bylo to 60 centimetrů pod světovým rekordem. A i když mi to lítalo pěkně, neměl jsem ten životní hod.“

Roman Motyčka je muž se širokým zájmovým záběrem. Povoláním je režisér, ale taky píše scénáře, texty písní, je hercem a miluje filozofii.

Dobrý spánek je základem zdravého ducha, těla i spokojeného života. To platí odjakživa a naše babičky o tom věděly své.

Floristika, květinářství, léčivé byliny nebo také zakládání a údržba zeleně. Tyto odborné předměty vyučuje na Střední zahradnické škole v Ostravě velká milovnice květin Kateřina Štefková, za kterou jsme se vydali do Parku zahrad.

K pokladům Pardubického kraje patří renesanční zámek v Litomyšli. Návštěvníci této památky, zapsané na seznamu UNESCO, mohou teď zažít i něco úplně nového. Podívat se do zámecké věže. Ta byla po desítky let nepřístupná, její přízemí a přilehlé prostory sloužily jako depozitář. Turisté se nyní mohou kochat úplně novými výhledy na celou Litomyšl a na zámecké návrší.

Na návsi jihočeské obce Srnín, nedaleko Českého Krumlova, si můžete všimnout informačního panelu, od kterého se odvíjí unikátní spojení dvou naučných stezek. Jedna vede do kopců nad obcí na vrch jménem Granátník a pak na nedalekou rozhlednu. Druhá z této stezky odbočuje na vrch Kamýk a zase se na ni vrací zpátky. Jmenuje se Srnčí stezka a má ve znaku srnu, stejně jako obec Srnín.

Prý byste nenašli dva stejné. I tak by se dala popsat unikátní sbírka knoflíků, kterou opatruje ve svém depozitáři Ostravské muzeum. Knoflíky nejrůznějších tvarů, velikostí a materiálů sesbíral a pečlivě roztřídil páter Josef Slavíček, který působil mimo jiné na Novojičínsku.