Krnov se snaží ušetřit na energiích a využívá k tomu obnovitelné zdroje. Radnice sází na solární panely. Napájí třeba jednu z budov městského úřadu a Krnov chystá fotovoltaiky nainstalovat i na další městské budovy. Při slunečních dnech můžou pokrýt až 50 procent spotřeby.

Vřídlo neboli první karlovarský minerální pramen vyvěrá na pravém břehu říčky Teplá přímo v lázeňském centru Karlových Varů. O existenci termálních pramenů na dnešním Karlovarsku, podle některých historických dokladů, věděli už staří Keltové a Římané. Předkové je brali jako důkaz boží moci.

Mořeplavec Richard Konkolski psal během své první sólo plavby kolem světa v letech 1972-1975 reportáže pro řadu časopisů. Ty inspirovaly malíře Zdeňka Buriana k tomu, že v roce 1973 ilustroval jeho článek.

Soutěžní recept: Ořechové nebe od Jany Hauptmannové, Rada z etikety: Jako oloupat vejce natvrdo.

Blíží se Velikonoce a vejce natvrdo ovládnou naše domácnosti. Víte, jak je správně společensky oloupat a kam patří skořápka?

Pražský hrad je odvěkým symbolem českého státu. Začal vznikat pravděpodobně už někdy kolem roku 880 za knížete Bořivoje z rodu Přemyslovců. Stojí na vrchu Opyš.

Není nad vůni čokolády. Při kousnutí cítíte, jako když ztuhne kakao v ústech. Brownies je proti tomuto dezertu suchá sestřenice. Ochutnáte jeden kousek a chcete další. Recept, kde máme asi nejvíc vajec za celou historii Pochoutkového roku, upekla Jana Hauptmannová z Pohoří.

Začátek dubna je pro motoristy většinou o přezouvání automobilů na letní pneumatiky. Vyplatí se dojet zimní, nebo místo letních koupit celoroční? Nebo vyplatí se dvě sady pneumatik na discích či stačí jenom pneumatiky na stávajících discích přezouvat?

Když v Radniční ulici v Českém Krumlově vejdete do malého historicky vyhlížejícího krámku, dýchne na vás atmosféra známá třeba z knihy Bylo nás pět. Nejde totiž o klasický obchod, ale o Muzeum obchodu, které představuje poctivý kvelb, nebo obchod s koloniálním zbožím z přelomu rakousko-uherského mocnářství a první republiky.

Tentokrát si povídáme s panem Alfrédem Bauerem z Tisé na Ústecku, dalším potomkem neodsunutých českých Němců. Dozvíme se nejen, proč Bauerovi mohli zůstat v Čechách, ale také o jejich sžívání se s českou většinou, o pískovcových skalách, o podobě hraničního pásma do roku 1961 nebo o tom, jak užitečná je v pohraničí znalost němčiny.