Ostrava

Mezi Novým Borem a Cvikovem v podhůří Lužických hor se nachází dvojice zajímavých pískovcových skal – Panenská a Čertova skála, kterým se také někdy říká Pirát a Škuner. Skalní útvary jsou přírodní památkou. A zajímavých skal se v jejich okolí nachází víc. Stačí si procházku k nim udělat Údolím samoty a vrátit se po vrcholcích s vyhlídkami. A dolů pak sejít Údolím vzdechů.

V Moravskoslezském a Olomouckém kraji dál přibývá demolic rodinných domů kvůli loňským záplavám. Podle organizace Člověk v tísni je jich na Jesenicku a Krnovsku už přes 80. Některé domy nepřečkaly zimu a vážné poškození se projevilo až po několika měsících.

Anna Mikulová stojí v čele sdružení MÚZA. To se teď chystá na Muziádu čili festival základních uměleckých škol Moravskoslezského kraje. Koná se každoročně od roku 2010. Festival je složen z několika samostatných akcí, které prezentují mladé talenty v oblasti hudby, tance, dramatu a výtvarného umění.

Městská část Ostrava-Jih už nechce mít u náměstí zanedbanou budovu se stovkami ubytovaných. S majitelem Hotelového domu Hlubina jedná o tom, aby sociální ubytovnu přestavěl na běžné byty. Může to stát i miliardu korun. Není to ale jediný majitel ubytovny, který o něčem takovém uvažuje. Ostrava totiž zvedla ubytovnám daně a stát se jim chystá snížit příspěvky na bydlení.

Svízelnou situaci kvůli gigafactory řeší zemědělská farma v Dolní Lutyni na Karvinsku. Farmáři se rozhodli postavit moderní kravín za 130 miliónů korun. Vzápětí se dozvěděli, že na pozemcích, kde hospodaří, bude stát obří továrna na výrobu elektrobaterií do aut. Přitom zemědělci tam pěstují krmivo pro dobytek, a když nebudou mít pozemky, přijdou o siláž.

Relikviář svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou je výjimečnou zlatnickou památkou v Česku. Dá se říci, že je jedním z našich největších pokladů, o kterém dlouhou dobu neměla veřejnost ponětí. Po korunovačních klenotech jde o druhou nejvýznamnější památku tohoto druhu.

Soutěžní recept: Kakaová meruňková buchta od Andrey Šulcové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kam s bonbónem ve společnosti. Výroba pařených sýrů.

Většina z nás si jednou za čas dopřeje obyčejný bonbón. Cucáme ho, převalujeme v ústech a vychutnáváme si jeho patřičnou chuť. Jenže patří bonbón do společnosti? A co s bonbónem, když se to zrovna nehodí?

Pánevní dno, chodidla, dech a držení těla jsou podle Zuzany Bičíkové, zakladatelky programu Vnímej své tělo, čtyři nejdůležitější pilíře, na které by se měl zaměřit každý, kdo chce svému tělu porozumět.

Pařené sýry jsou typickým produktem zemí jižní Evropy v oblasti Středozemního moře, zejména států balkánských. Zdomácněly ale také ve střední Evropě, známe je z Polska, Slovenska, velkou oblibu si získaly i u nás.