Zuzana Bílková se před lety ujala zanikající manufaktury a od té doby je její pracovní náplní ovčí vlna. Rozhovor je o cestě vlny až do naší postele, o lásce ke starým strojům, na kterých stále pracují, i o každodenních maličkostech, které zpříjemňují život.

S koncem první světové války roku 1918 vzniklo ve střední Evropě mnoho nových států. Silný vliv na ně měla Francie, která podporovala jejich spojenectví. V roce 1921 proto vznikla takzvaná Malá dohoda – vojensko-hospodářský pakt mezi Československem, Jugoslávií a Rumunskem.

Za fialovou levandulovou krásou a její omamnou vůní nemusíte putovat až do jihofrancouzské Provence. Stačí se vydat do Českého středohoří, do obce Klapý pod hradem Házmburkem. Tam se totiž nachází Levandulová zahrada Anette. A druhově tam levandule najdete možná víc, než v té Francii.

I přes své mládí sbírá frýdeckomístecký rodák Marek Kozák vavříny v mezinárodních soutěžích. Pianista, varhaník a skladatel proto nechyběl ani na letošním ročníku Janáčkova festivalu v opavském kostele sv. Václava.

Z mála surovin vykouzlíte rychlé a levné jídlo, které ocení na každé párty. Chutná jako odlehčený holandský řízek. U Evy Rychtecké z Přistoupimi se dělají ve velkém. Přitom stačí vařené brambory, šunka a tvrdý sýr. Ochutnáte jednu a chcete další.

Řízek běžně konzumujeme doma nebo v restauraci příborem. Jestliže ovšem budeme ve Vídni u Figlmüllera, což je nejproslulejší vídeňská řízkárna, musíme být s krájením obřího řízku opatrní. Úskalí číhá i u malých řízečků na rautech.

Soutěžní recept: Bramborové placky od Evy Rychtecké. Rada z etikety: Jak jíst smažené řízečky na rautech. Zajímavost z gastronomie: Morek se vrací do českých kuchyní.

Kostní dřeň, lidově morek, je měkká tkáň, která vyplňuje vnitřky kostí savců. Morková kost, kterou si koupíte v řeznictví, má celou řadu využití. Vývar, morkové knedlíčky, pečená morková kost, morková pomazánka na topinku. Z morku naše prababičky pekly i sladké řezy.

Hrad v Týnci nad Sázavou ve Středočeském kraji je místo, které se za dobu své existence proslavilo různými způsoby. Nejprve byl významným strážním hradem dohlížejícím na okolní obchodní cesty. Později ho proslavila kvalitní týnecká kamenina, která se vyráběla přímo v části hradního areálu. Posledních čtyřicet let mu popularitu zajištuje letní kolonie netopýrů.

Často se znají už od dětství. Chodili totiž spolu do školy ve Velkých Hošticích. A tak, když se dnes setkají senioři z Chlebičova, Velkých a Malých Hoštic, je rozhodně o čem si povídat. Jednou ročně si také spolu zasoutěží, a to na seniorských sportovních hrách. Organizace letošního ročníku připadla na Chebičov.