Ortodoxní cyklisté jezdili i v mrazech. Ostatní nadšence kol čekají první předjarní vyjížďky. Jak kolo po zimě opravit a co dělat u kol, která celou zimu stála v garážích, kočárkovnách paneláků nebo kůlnách?

V chebském centru setkávání, v domě Balthasara Neumanna, otevřel chebský svaz Němců výstavu věnovanou osobnostem Chebska. Návštěvníkům představuje osobnosti od 12. století do dnešních časů, především těch, kteří se řadí k německé menšině nebo k ní mají nějaký vztah.

Co je nutné udělat, když se někdo z nás stane obětí trestného činu, a jak se k takovým lidem stavějí policisté. Právě těmito situacemi se dnes budeme zabývat, a to v souvislosti s Evropským dnem obětí zločinu, který připadá na 22. února.

Na desítky tras v Beskydech dnes vyrazili ochránci přírody a ekologové. Už počtyřicáté budou sledovat pohyb velkých šelem a pokusí se zjistit, kolik žije v horách vlků a rysů. Pomůžou jim i snímky z mnoha fotopastí rozmístěných po horách.

V zimním období hledají lidé více než kdy jindy způsoby, jak a čím se „nakopnout“. Pro některé je skvělým povzbuzením humor či hudba, jiní by nedali dopustit na kofein nebo zelený čaj. Jak to tedy s těmi životabudiči je?

Jde o jednu z nejzachovalejších zřícenin v Olomouckém kraji. Nachází se nad údolím vedoucím od Mohelnické brázdy směrem k Hrubému Jeseníku. Zřícenina, která vypadá, jako by vypadla z obrázků Josefa Lady, se tyčí na kopci nad vesnicí Brníčko mezi Zábřehem a Šumperkem.

Sofia Michalopulu, rodačka z Ostravy, nás zavede do Řecka, kde má své kořeny. Její předkové k nám před lety utekli před občanskou válkou. Dvacetiletá Sofia, která vystudovala muzikál, se k nim teď vrací - učí se jazyk, zpívá řecké písně a vypráví babiččin příběh.

Přírodní sníh jen na nejvyšších vrcholcích moravskoslezských hor a technický sníh už jen na pár místech. Příznivci lyžařských sportů to mají při plánování, kam vyrazit, čím dál těžší. Přitom cyklus jarních prázdnin ještě není ani v polovině.

Podle hlavního zaměření těchto lázní se vžilo heslo „na srdce jsou Poděbrady“. Kořeny zdejšího lázeňství sahají do první poloviny 18. století, kdy u pramene poblíž Havířského kostelíka vznikly primitivní železité lázně.

Stanislav Samuel Raška z Frenštátu pod Radhoštěm vystudoval konzervatoř. Poslední dobou se ale živí opravováním akordeonů a heligonek. V jeho dílně končí nástroje od žáků uměleckých škol až po ty koncertní.