Ostrava se může pochlubit nevšedním muzeem. Bytové muzeum v Jubilejní kolonii do detailu ukazuje, jak se žilo rodině běžného dělníka Vítkovických železáren na konci třicátých let dvacátého století. Nachází se na adrese Slezská 390/13a v Ostravě-Hrabůvce. A jedinečným interaktivním způsobem představuje typické meziválečné dělnické bydlení Ostravska.

Dát kytky do vázy, není žádná věda. Ovšem vytvořit historicky poučené důmyslné armanžmá třeba pro celý zámek, to už je práce pro mistry svého oboru. A přesně tím je florista Slávek Rabušic, který před nedávnem takto vyzdobil zámek ve Frýdku-Místku.

Na Vysočině, v rodišti Karla Havlíčka Borovského, žije šikovný amatérský řezbář Miroslav Stránský. Vyřezává dřevěné sochy, které pak umisťuje v lesích a na loukách kolem cest, a mnohé jsou vidět i v zahrádkách obyvatel Havlíčkovy Borové. Nejnavštěvovanější je ale určitě jeho Pohádkový potůček.

Okapy, svody, oplechování, parapety či lemy stěn a další klempířské prvky, pokud správně slouží, ochraňují naše domy před nepřízní počasí. Po čase však doslouží a je nutné je nahradit novými.

Studie posuzuje vliv životního prostředí na obyvatele, jenže podle starostů v ní množství věcí chybí. Trať totiž v regionu povede hned několika obcemi a ty chtějí, aby jim dokument zaručil co nejmenší dopad železnice na život obyvatel.

Ve dnech 23. až 26. května se na pražském výstavišti v pražských Holešovicích konal knižní veletrh Svět Knihy. Čestným hostem byl letos zvolen dlouhodobý program Das Buch – německojazyčná literatura, který společně připravují Goethe-Institut ČR, Rakouské kulturní fórum v Praze a Velvyslanectví Švýcarské konfederace.

Seznámíme vás s případem přepadení recepční v hotelu v Ostravě-Zábřehu dvěma maskovanými a ozbrojenými muži. Zajímalo nás, co se stalo, a hlavně, jak se v takovém případě zachovat.

Nevolnost může být fyzická i psychogenní. Příčiny jsou podle toho různé. Někomu je špatně z jídla, někomu ze stresu v práci. Pokud se chcete dopátrat příčiny a účinně ji řešit, veďte si příznakový deník.

Doubravská hora u Teplic v Čechách v Ústeckém kraji se už v 15. století jevila jako příhodné místo pro vybudování hradu. Ujal se toho Jan Ilburk z Vřesovic a stavba byla dokončena v roce 1486. Potom se na něm střídali různí majitelé. Na seznamu byli třeba i Vilém z Rožmberka nebo císař Rudolf II., který hrad používal jako zástavu. V 17. století hrad vyhořel, byl obléhán a nakonec pobořen, aby nemohl sloužit jako útočiště povstalců.

Setkáme se s členy spolku Kapradí. Společně jej založili před deseti lety. Své aktivity zaměřují na přírodu, krajinu, vzdělávání a mezigenerační setkávání. Představili se teď také lidem v rámci projektu Sdílko v Ostravě-Porubě.