Připomeňte si bronzový recept roku 2025: Dvoubarevné tvarohové řezy. Jak vznikla šlehačka a jak ji dokonale vyšlehat? Ladislav Špaček poradí s krájením a konzumací knedlíků podle etikety a herečka Sabina Remundová se přizná, kolem čeho doma v kuchyni chodí s bázní.

Knedlíky jsou specificky české jídlo. Když cizinci ochutnávají knedlíky, tak jsou z toho trošku nervózní, protože nevědí, jak s nimi zacházet. Jak se mají správně jíst, jak je krájet a můžeme je v omáčce pěkně omatlat?

Možná vás překvapí, že v pořadu s názvem Cesta k uzdravení se budeme tentokrát věnovat paliativní péči. Ale právě paliativní péče ukazuje, že uzdravení nemusí přinášet jen zmizení nemoci, ale také klid, úlevu od bolesti, narovnání vztahů i možnost být doma. Nějaký čas byla v péči paliativního oddělení i Marta Skarlandtová.

Vypadají tak luxusně! Celkem pět vrstviček skrývá tento nenápadný, ale delikátní zákusek. Vyzkoušejte souhru tvarohu, pikantní marmelády a rozinek v rumu. Své cukrářské umění nám předvedla Marie Kráčmarová z Klenic. Připomeňte si bronzový recept roku 2025.

Poutní areál svaté Anny u jihočeského Kraselova je vystavěný tak, že vám na první pohled může připomínat pevnost. A přitom je ve skutečnosti místem, kam se lidé jezdívali léčit. Když se vydáte ze Strakonic jihozápadním směrem a přejedete první vrchy Šumavského podlesí, otevře se před vámi zvlněná krajina, na kterou jakoby civilizace zapomněla. Už to není prostor městských aglomerací, ale ještě to není Šumava. Jen několik údolí, kde se skoro zastavil čas.

Modrotisk je jedna z položek, která byla v roce 2018 zařazena na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Přestože si tuto techniku potisku a barvení textilií spojujeme převážně s Horáckými či Valašskými kroji, historie a rozšíření modrotisku je mnohem širší. Ostatně to všechno dokazuje výstava na frýdeckém zámku.

Umělá inteligence je dnes pojem, který se objevuje nejen v médiích, ale i v diskuzích mezi lidmi. Zejména panuje spor nad tím, zda se AI bát, nebo zda je pro nás požehnáním. Co je tedy blíže realitě a můžeme se umělé inteligenci zcela vyhnout?

Expozice Měření času v Národním technickém muzeu v Praze zachycuje vývoj hodinářského řemesla od 15. století a představuje časoměrné přístroje od nejstarších typů až po přístroje sestavené za využití nejmodernějších technologií. K vidění jsou tu základní časomíry, jako jsou hodiny sluneční, vodní, ohňové či přesýpací. Ale také pozdější, v hodinářství dlouho převažující hodiny mechanické i hodiny elektronické.