Fotografie, plakáty, šperky, sklo, grafiky. Vltava dala vzniknout řadě předmětů, které dnes najdete ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Jaký výběr z nich bude k vidění na výstavě VLTAVA slavná & splavná, nám v PodCastle NPÚ prozradil ředitel muzea Radim Vondráček.

V Jízdárně Pražského hradu se objeví také tvorba Alfonse Muchy, k níž patří plakát pro slavnostní hru Slovanstvo bratrské ze všesokolského sletu 1926. Jak tato velkolepě pojatá událost na lodích plujících po Vltavě nakonec dopadla? I to se dozvíte v tomto dílu.

Kokoschka, Špála, Schiele, Mánes – to je výčet jen několika známých umělců, kteří se nechali okouzlit řekou Vltavou a jejichž díla budou k vidění na výstavě VLTAVA slavná & splavná. Čím to, že právě Vltava slouží jako nevyčerpatelná studnice námětů už po tolik staletí? Na to jsme se v PodCastle NPÚ snažili přijít s ředitelkou Sbírky moderního umění Národní galerie v Praze Veronikou Hulíkovou.

Kolik vajec bylo třeba ke stavbě Karlova mostu?

S Ondřejem Šefců, památkářem z pražského odborného pracoviště Národního památkového ústavu, jsme v PodCastle NPÚ rozebírali fakta a báchorky týkající se nejznámější vltavské pamětihodnosti. Dokážeme vůbec s přesností říct, kdy stavba mostu započala? A ke které z jeho soch bychom si správně měli chodit pro štěstí? Poslechněte si nový díl z podcastové série věnované projektu Vltava slavná & splavná a vše se dozvíte.

Vltavská kaskáda dramaticky proměnila koryto řeky Vltavy a život kolem ní. Se vznikem přehrad, které se budovaly už od počátku minulého století, se postupně vytrácely jednotlivé stavby i celé vesnice na březích. Jakou část kulturního dědictví se podařilo zachránit a co naopak zůstalo na dnech vodních nádrží? Martin Gaži z českobudějovického pracoviště NPÚ se tématu věnuje ve své knize Nepohodlná sestra modernizace. Památkovou péči v dobách výstavby vltavské kaskády jsme společně probrali také v PodCastle NPÚ.

K lidové truhle by měl restaurátor přistupovat stejně precizně, jako k baroknímu kabinetu. Přesvědčený o tom je Radek Ryšánek, další host PodCastle NPÚ, jehož specializací je restaurování dřevěného nábytku. Jaký byl vlastně účel honosně zdobených kabinetů, které vídáme v zámeckých expozicích? Z praktického hlediska často vůbec žádný. V rozhovoru se ale dozvíte, proč je dnes můžeme vnímat jako předchůdce moderních muzeí.

Dne 4. dubna 1875 byla veřejnosti poprvé představena symfonická báseň Vltava. Výročí 150 let od premiéry jsme si v PodCastle NPÚ připomněli s Olgou Mojžíšovou – vědeckou pracovnicí pražského Muzea Bedřicha Smetany, které je součástí Národního muzea. V rozhovoru vysvětluje, proč nebyl Smetana zrovna motivovaným učitelem hudby i to, jaký vliv na něj měla hluchota při komponování těch nejznámějších děl.

Jak kdysi vypadala několikadenní plavba na voru po Vltavě? Kdo je to vrátný, kdo pacholčí a komu se říká plavec? Hostem speciální edice PodCastle NPÚ byl tentokrát prezident vorařského spolku Vltavan Jaroslav Camplík. Za čtvrt století v čele této organizace se mu podařilo mnohé. Jedním z jeho největších úspěchů byl přitom zápis vorařského řemesla na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

V rozhovoru se dozvíte třeba i to, jakou formou se voraři letos zapojí do projektu VLTAVA slavná & splavná.

Od romantických medailonků přes výrobky západočeské porcelánky až po kulisy Šíleně smutné princezny. Portrétní siluety jsou uměleckým fenoménem, který se posledních pár set let vracel v různých módních vlnách a formách. Díky své tajuplnosti si je oblíbili např. svobodní zednáři, kteří se takto nechali zvěčnit během jednoho ze svých shromáždění. Jejich záhadné siluety dodnes najdete ve sbírkách zámku Rájec nad Svitavou.

Anežka Mikulcová z oddělení restaurování NPÚ se tématu věnuje v knize PORTRÉT STÍNU a o své poznatky se podělila také v dalším dílu našeho podcastu.

O Vltavě tvrdí, že je pramenem imaginace a bohatství. Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy v Českých Budějovicích a náruživý vodák v jedné osobě, se stal prvním hostem speciální edice PodCastle NPÚ. V každém jejím díle vám přiblížíme jedno z témat spojených s projektem VLTAVA slavná & slavná. Ten úvodní jsme zasvětili fenoménu, který tato řeka představuje v kultuře, dějinách, sportu a mnoha dalších odvětvích.

Institut pro památky a kulturu založil Aleš Kozák v roce 2007. Jedním z prvotních impulsů, které vedly k jeho vzniku, byla potřeba organizovat pravidelně mezioborové konference o obnově a využívání historických staveb. K činnosti této písecké neziskovky dnes patří také tvorba webového portálu a časopisu PROPAMÁTKY nebo poradenství v oblasti financování památek.

Jak v praxi funguje sociální podnik, který zaměstnává osoby se zdravotním znevýhodněním? A jak těžké je sehnat dárce pro projekty zaměřené na památky? I na tyto otázky odpověděl ředitel institutu Aleš Kozák v rozhovoru pro PodCastle NPÚ.