Minulé století bylo pro české hrady a zámky obdobím dramatických změn. Po druhé světové válce ztratily své původní majitele a s tím i funkce, které dosud plnily. V 50. letech zavedla československá vláda opatření na podporu komunistické Severní Korey, která tou dobou válčila se svým jižním sousedem. Aby ulevila tamější ekonomice, přijala stovky a studentů a sirotků. Ti pak našli dočasný domov právě na našich zámcích, k nimž patřil např. Valeč. Málo známou kapitolu našich dějin jsme v PodCastle NPÚ otevřeli s Kateřinou Vondráčkovou, která se tématu věnuje ve svém výzkumu.

Výzkum na téma korejských dětí a studentů v Československu stále probíhá. Máte-li doma nějaké vzpomínky či předměty spojené s pobytem korejských dětí v ČSR, případně jste-li sami pamětníky, velmi oceníme, pokud nás kontaktujete. Informace prosím zasílejte na adresu: [email protected].

Vltava byla odjakživa kolébkou technického pokroku. Vždyť i první kamenný most v českých zemích vznikl právě nad ní. Z Juditina mostu se nám sice dochovaly jen fragmenty, jiné historické stavby, jako třeba zdymadla, ale slouží dodnes. Díla na Vltavě – zaniklá, stojící i ta nikdy nerealizovaná – jsme v podcastu rozebrali s Martinem Ebelem, kurátorem Národního technického muzea.

Kutná Hora letos slaví 30 let od zápisu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Vedle historického jádra s chrámem sv. Barbory se toto prestižní označení vztahuje i na okrajovou část Sedlec, kde najdete světoznámou kostnici i opomíjenou katedrálu Nanebevzetí Panny Marie. Jak nalákat návštěvníky do míst, které často neznají ani místní? A dá se vůbec vyhnout overturismu na památce, kterou skupiny zahraničních zájezdů berou útokem?

U mikrofonu PodCastle NPÚ jsme přivítali Radku Krejčí, organizační ředitelku sedlecké římskokatolické farnosti. Kromě kulturního dění v Kutné Hoře odkryla také svůj osobní příběh – o tom, jak jako ateistka přesedlala z manažerské pozice v korporátu do církevních struktur na středočeském maloměstě.

Fotografie, plakáty, šperky, sklo, grafiky. Vltava dala vzniknout řadě předmětů, které dnes najdete ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Jaký výběr z nich bude k vidění na výstavě VLTAVA slavná & splavná, nám v PodCastle NPÚ prozradil ředitel muzea Radim Vondráček.

V Jízdárně Pražského hradu se objeví také tvorba Alfonse Muchy, k níž patří plakát pro slavnostní hru Slovanstvo bratrské ze všesokolského sletu 1926. Jak tato velkolepě pojatá událost na lodích plujících po Vltavě nakonec dopadla? I to se dozvíte v tomto dílu.

Kokoschka, Špála, Schiele, Mánes – to je výčet jen několika známých umělců, kteří se nechali okouzlit řekou Vltavou a jejichž díla budou k vidění na výstavě VLTAVA slavná & splavná. Čím to, že právě Vltava slouží jako nevyčerpatelná studnice námětů už po tolik staletí? Na to jsme se v PodCastle NPÚ snažili přijít s ředitelkou Sbírky moderního umění Národní galerie v Praze Veronikou Hulíkovou.

Kolik vajec bylo třeba ke stavbě Karlova mostu?

S Ondřejem Šefců, památkářem z pražského odborného pracoviště Národního památkového ústavu, jsme v PodCastle NPÚ rozebírali fakta a báchorky týkající se nejznámější vltavské pamětihodnosti. Dokážeme vůbec s přesností říct, kdy stavba mostu započala? A ke které z jeho soch bychom si správně měli chodit pro štěstí? Poslechněte si nový díl z podcastové série věnované projektu Vltava slavná & splavná a vše se dozvíte.

Vltavská kaskáda dramaticky proměnila koryto řeky Vltavy a život kolem ní. Se vznikem přehrad, které se budovaly už od počátku minulého století, se postupně vytrácely jednotlivé stavby i celé vesnice na březích. Jakou část kulturního dědictví se podařilo zachránit a co naopak zůstalo na dnech vodních nádrží? Martin Gaži z českobudějovického pracoviště NPÚ se tématu věnuje ve své knize Nepohodlná sestra modernizace. Památkovou péči v dobách výstavby vltavské kaskády jsme společně probrali také v PodCastle NPÚ.

K lidové truhle by měl restaurátor přistupovat stejně precizně, jako k baroknímu kabinetu. Přesvědčený o tom je Radek Ryšánek, další host PodCastle NPÚ, jehož specializací je restaurování dřevěného nábytku. Jaký byl vlastně účel honosně zdobených kabinetů, které vídáme v zámeckých expozicích? Z praktického hlediska často vůbec žádný. V rozhovoru se ale dozvíte, proč je dnes můžeme vnímat jako předchůdce moderních muzeí.

Dne 4. dubna 1875 byla veřejnosti poprvé představena symfonická báseň Vltava. Výročí 150 let od premiéry jsme si v PodCastle NPÚ připomněli s Olgou Mojžíšovou – vědeckou pracovnicí pražského Muzea Bedřicha Smetany, které je součástí Národního muzea. V rozhovoru vysvětluje, proč nebyl Smetana zrovna motivovaným učitelem hudby i to, jaký vliv na něj měla hluchota při komponování těch nejznámějších děl.

Jak kdysi vypadala několikadenní plavba na voru po Vltavě? Kdo je to vrátný, kdo pacholčí a komu se říká plavec? Hostem speciální edice PodCastle NPÚ byl tentokrát prezident vorařského spolku Vltavan Jaroslav Camplík. Za čtvrt století v čele této organizace se mu podařilo mnohé. Jedním z jeho největších úspěchů byl přitom zápis vorařského řemesla na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

V rozhovoru se dozvíte třeba i to, jakou formou se voraři letos zapojí do projektu VLTAVA slavná & splavná.