Podnikej (s)právně

Alena Karafiátová provozuje ekologicky hospodařící farmu Dvůr Vyšínek. K podnikání se dostala poté, co její rodina po revoluci zrestituovala areál dnešní biofarmy, a ona se jej, spolu se svým strýcem, rozhodla zachránit. V bývalém panském dvoře ve Vyšínku, který v období První republiky koupil její dědeček, dnes pěstuje zeleninu, ovoce a bylinky v biokvalitě, prodává domácí vejce a mošty, a realizuje exkurze a programy s environmentální tématikou.

Proč se rozhodla hospodařit ekologicky? Jak se ověřuje, že produkty jsou opravdu v bio kvalitě? Jaký má názor na dotace v zemědělství? Jaké kuriózní zážitky si odnesla od soudu? Nejen to se dozvíte v této epizodě.

"...označení by měly mít potraviny, které jsou konvenční, a nikoli ty ekologické, protože ty jsou vlastně vyrobeny tak, jak už je to prověřené generacemi předků .."

"...když je monokultura, že tam neroste jediná jiná rostlina než ta, co pěstujete, tak je jasné, že to normálně takhle nevyroste, že jste to musela něčím postříkat..."

"...zemědělci jsou podporováni těmi dotacemi, takže vlastně je to způsob, jak prodávat levnější potraviny, protože kdyby ti zemědělci ty dotace neměli, tak by ta cena musela být vyšší..."

"...dotace vlastně podporují růst těch velkých farem, aby byly ještě větší..."

"...alarmující věc, že vlastně od první republiky se zmenšila vrstva té ornice na polovinu ..."

"...mě to naplňuje hrozným uspokojením, když prostě na jaře mám hrstičku semínek, a potom za pár měsíců z toho jsou třeba tuny nějaké produkce, to je prostě úžasná věc jako, jak ten život v té přírodě funguje, a jak je to všechno propojené..."

Během podnikání se téměř s jistotou vyskytne situace, která hrozí tím, že skončí u soudu a někdy tam i skutečně skončí. Tato epizoda vám pomůže udělat si jasnější představu o tom, kolik to celé bude stát. 

Kolik činí náklady soudního řízení a náklady právního zastoupení? O jaké konkrétní náklady se jedná? Za co všechno zaplatíte advokátovi? A jaké budou další vynaložené náklady, které by vás možná vůbec nenapadly? 

Jitka Červenková je zakladatelka a majitelka svatebního salonu Férovky, který nabízí svatební šaty ušité v Česku nebo na Slovensku za férových podmínek. 

Jaké výhody a nevýhody má provozování svého podnikání v domě, ve kterém žijete? Proč je dobré hledat synergie s jinými podnikateli z prostředí svateb? Jak Jitka řešila situaci způsobenou pandemií koronaviru? Jak vnímá právní prostředí pro podnikání v Česku? A jak sama přistupuje k právní stránce svého podnikání?

 "...férově ušité šaty, a nejenom svatební šaty, ale jakékoliv oblečení, je takové, že ty švadlenky, které tam šijí to oblečení, tak dostanou férově zaplaceno..." "...myslím si, že teď má klientela je hlavně na Instagramu, že tam doopravdy už jsou ty slečny, které hledají ty svatební šaty, a budou se vdávat..." "...takže to mě trošku zarazilo, jak mé klientky hned zareagovaly. Musím říci, že mě to až někdy dojímalo, jak vlastně chtěly platit i zálohy za ty svatby nebo za ty šaty, které si třeba půjčí až za dva měsíce, za tři měsíce, za půl roku, tak těm moc děkuji, že mě takhle podpořily...." "...určitě co mi chybí je to, že já nechci hledat právní věci a tak, ale mně by se líbil  nějaký úplně jednoduchý web, prostě simple web pro OSVČ, kde by bylo všechno napsané, velice jednoduše..." "...písemnou smlouvu mám, a to, když ty šaty půjčuji, tak doopravdy, ty šaty jsou drahé, a musím mít smluvně přesně dané, co půjčuji, na jak dlouho to půjčuji, za kolik to půjčuji..."

Kompenzační bonus pro podnikatele je v současné době velmi aktuální téma. Dosud bylo podáno přes 850 tisíc žádostí od OSVČ a 50 tisíc žádostí od společníků malý s.r.o. Jaká je historie kompenzačního bonusu? Kdo na něj má nárok, za jakých podmínek a za jaké období? Co čekat od kontrol z finanční správy? A co se bude dít, pokud budete muset bonus vrátit? 

Filip Hrstka je jednatelem ve společnosti Chaukiss, která vyrábí papírová přáníčka a další dárkové produkty. Současně v Táboře provozuje franšízový obchod Place store a natáčí byznysový podcast. 

Jak řeší právní stránku svého podnikání? Jaké výhody představuje franšíza? Proč se rozhodl otevřít kamennou prodejnu a jaké kroky musel ve vztahu k úřadům podniknout? A jak reaguje na konkurenci kopírující jejich produkt? Poslechněte si tento rozhovor a vše se dozvíte.

  Dnes žijeme v době velkého boomu on-line podnikání, sám jste o tom mluvil, že vlastně v Chaukiss jste si mysleli, že to bude jenom doplněk, ale není tomu tak. Proč jste se vůbec v této době rozhodl jít cestou kamenné prodejny? Je to výzva. Samozřejmě je boom všechno dávat do on-linu, ale na druhou stranu si myslím, že v tom off-linu vzniká velká mezera. Lidé budou chtít zažívat takový ten shopping experience, a prostě jít někam do obchodů, aby se jim to tam líbilo. Samozřejmě, budou ubývat takové ty kamenné prodejny, ty klasické, které nezměnily svůj koncept po dobu dvaceti let. Ale myslím si, že se budou otvírat nové, které právě budou chtít nabídnout nějaký zážitek tomu koncovému zákazníkovi, a je to furt určité chování, to nakupování, takže každopádně je to výzva.  Řekl jste, že tedy budou ubývat, podle Vás, prodejny, které nenabídnou zážitek. Jak by ten dnešní nákupní zážitek, z pohledu zákazníka, měl vypadat? Myslím si, že to je takový celek, ať už, co se týče, kde ten obchod je, jak vypadá, co se tam prodává, jací tam jsou lidé. U nás ti lidé, když jdou do toho obchodu, tak málokdy to jsou rychlé nákupy. Ti lidé tam prostě rádi tráví čas. Dostáváme pozitivní zpětnou vazbu. Vidím, že tam jsou prostě rádi, že je to takové friendly, že se s nimi dohodneme. Nebo když něco shání, něco konkrétního, tak my se zase domluvíme s tou značkou, aby jsme to dostali a snažíme se jim vyhovět s tím, že si stále snažíme zachovat nějaké standardy.

Smlouvy jsou základem každého podnikání. Co je to smlouva, jaké existují druhy smluv a co dělat, když smlouvu nemáte? A jak je možné, že každý den uzavíráte smlouvy, aniž byste si to uvědomovali? To se dozvíte v této sólo epizodě.

Pavel Ovesný je podnikatel, který vede podnikatelské mastermind skupiny, radí jiným podnikatelům a také provozuje Vegmania.cz a pořádá kurzy veganského vaření. Proč poskytuje poradenské konzultace v lese? Jaké způsoby zvýšení efektivity doporučuje svým klientům? K čemu jsou dobré mastermind skupiny? A proč je dobré dát veřejný závazek? To vše se dozvíte v tomto rozhovoru. 
  O čem byl kurz Punkové podnikání? V průběhu let se to trošku změnilo, ale ta hlavní myšlenka je věnovat se podnikání na volné noze. Ten punk vlastně v tom byl přítomný díky tomu, že jsem vnímal, že řekněme v těch nultých letech se začala rozvíjet víc scéna freelancerů. Zatímco třeba ta 90. léta byla hodně o firemním podnikání. A tam jsem bral, že to je takové to podnikání se všemi těmi statusy - že má člověk firmu, že má auto na leasing, kufřík a podobné věci. Zatímco spoustu freelancerů jsem bral právě jako ty pankáče, kteří do toho vlastně jdou, protože mají nějakou potřebu něco řešit, nebo vlastně mají nějaký koníček, a vlastně potřebují najít nějakou formu, kterou to mohou legálně dělat, a to je právě podnikání. Takže to z mého pohledu není vždycky jenom o tom jako v té definici - že podnikání je činnost za cílem maximalizace zisku, ale já se třeba hodně potkávám s lidmi, pro které je to vlastně forma naplnění nějakého jejich životního poslání a to právě formou podnikání. A co konkrétně jsi tedy v tom Punkovém podnikání vyučoval? Nebo školil? Dotýká se to vlastně hlavních oblastí podnikání, to znamená jednak zaměření na nějaké jádro podnikání, a vlastně uvědomění si, kdo je můj zákazník, jaké jeho potřeby se snažím naplnit. A potom takové věci jako je produktivita, cenotvorba, prevence rizik, osobní marketing, a všechny podobně přiléhající oblasti k tématu podnikání. Já ale vím, že kurz Punkového podnikání už dneska neděláš, že už je dnes minulostí. Proč ses vůbec rozhodl, tedy s tak úspěšným projektem, skončit? Za tu dobu, co jsem ten kurz dělal, což už je dneska těch zmiňovaných osm let, tak mám pocit, že se i česká freelance scéna docela posunula. Myslím si, že dneska mnohem víc na volnou nohu chodí lidi, kteří mají zkušenosti z firem, a kteří k tomu přistupují už méně punkově. Taky vlastně třeba díky osvětě portálu Na volné noze, a určitě to hodně i změnila kniha Roberta Vlacha, řada těch informací už je prostě dostupná. Taky za tu dobu, co já dělám kurz Punkové podnikání, nebo co jsem ho dělal, tak se ukázalo víc kurzů na podobná témata a i vlastně těch blogů a všeho je mnohem více. V určitou chvíli jsem měl pocit, že už mi to nedává takový smysl. Nicméně, já jsem se teď rozhodl, že vlastně abych to ukončil, že za tím potřebuji pro sebe udělat nějakou tečku. Takže teď pracuji na takovém trochu Kombo projektu - že by ze všech těch materiálů a zkušeností měl vzniknout vlastně e-book a online kurz, které budou nějak úzce propojené a na tom vlastně teď pracuji.

Jaké jsou tři základní formy zaměstnávání? Jaké existují smlouvy a v čem se liší? A jak je to s daněmi a odvody? Tato sólo epizoda je především pro zaměstnavatele-začátečníky, kteří nemají přehled o tom, jaké existují možnosti zaměstnávání a typy pracovněprávních smluv.

Jaroslav Kokoruďa vede účetní společnost, která má kanceláře v Česku i na Slovensku, a také je manažerem podnikatelského klubu Smart Network. Jaké jsou rozdíly v podnikání v Česku a na Slovensku z právního hlediska? Které právní oblasti si dříve řešil sám, ale dnes to už nedoporučuje? A proč je dobré mít právníka na telefonu? Odpovědi na tyto otázky a mnoho dalších se dozvíte v tomto rozhovoru. Tvoje společnost je zajímavá tím, že poskytuje účetní franšízy. Vysvětlil bys našim posluchačům, jak takový franšízový koncept funguje? Co to prakticky znamená pro vás, jako franšízora a případně pro toho vašeho franšízanta? Tady ještě upřesním, že tento model připravujeme tento rok, a do roka předpokládám, že proběhne i prodej první franšízy. Ale procesně naše společnost je připravena. Kanceláře, které mám, tak jsou pode mnou, pod mojí společností. Co od toho očekávám? Asi budu mluvit v budoucím čase. Očekávám od toho větší expanzi. Tím, že přenesu podnikatelské riziko na daného člověka na dané pobočce, tak i mě to nutí mít připravené procesy ve firmě. Co má nastat, když oslovuji zákazníka, jaký návrh smlouvy, nebo vůbec smlouvy, aby byly jednotné... A vidím za tím i nějakou ochranu know-how. Kdybych to dělal budováním poboček, a neměl čas ty lidi kontrolovat a věnovat se jim, mohlo by nastat, že to začnou dělat pod sebou, kdežto franšíza je do jisté míry jenom nabízení nějakých služeb, a franšízor si to know-how drží. Ta ochrana know-how mě určitě zaujala. Jak je to možné, že pomocí franšízy si ho budeš moct ochránit, a v případě pobočky bys nemohl? V případě franšízy, tím, že já jsem i tvůrce vlastní aplikace, kterou používáme na digitalizaci a infrastruktury, která pak je nad účetním softwarem Pohoda, takže využíváme na projektové řízení, klienty řídíme projektově. Tak mohu říct, že dám franšízantovi jenom přístupy, a ten server mu budu spravovat sám, nemusím ho zasvěcovat. Moje oddělení technické bude spravovat i jeho server nebo starat se i o jeho klienty. A tak zužuji kompetenci, kterou na něj přenáším a některé odborníky si nechávám interně, což u poboček by se ta úplná expanze nedala udělat, pokud bych se rozhodl mít víc jak 50 poboček. V čem jsou výhody franšízového konceptu oproti samostatnému podnikání bez franšízového partnera? Když to teď otočím, z pohledu franšízanta, tak určitě je to výhodné v tom, že člověk může koupit franšízy, začít podnikat a nemuset se učit vlastně jak udělat smlouvy, jak oslovovat zákazníky... Protože je to úloha skutečně franšízora, udělat i tu marketingovou strategii a pak vystupovat stejně, pod stejnou značkou, brandingem, marketingem. Takže kdyby v minulosti byla ta možnost, anebo bych ji měl, tak asi jdu cestou franšízy, protože by mi to ulehčilo nástup. A tím, že už něco za sebou mám, tak teď to vnímám jako potenciál to nabídnout a učit to jiné. Aby nemuseli jako já podnikat pět let, aby vychytali některé chyby v podnikání, nebo aby se to naučili dělat správně...

Ačkoli u nás patří provoz restaurací mezi nejpopulárnější obory, získání všech povolení představuje velice náročný úkol. Co pro vás bude znamenat otevření restaurace z administrativního hlediska? Kdo si může otevřít restauraci a provozovat ji? A kde ji vůbec můžete provozovat? Poslechněte si krátký komentář k předchozí epizodě.