Jarní krajina je sváteční, poznáme to, jen do ní vstoupíme. Procházet krajinou, která ještě ukrývá svou zeleň, v hloubce úvozových cest se ještě bělají zbytky sněhu, znamená očekávat každoroční zázrak, každoroční zrození života a světa.

Svatý Prokop prý kdysi zapřáhl čerta do pluhu. Stalo se to někde poblíž sázavského kláštera, dodnes tam turistům ukazují Čertovu brázdu.

Dobré ráno! A jakej jde, takovou potká, píše Karel Šiktanc v jedné ze svých nejnovějších básní ve sbírce Ubírati se.

Když jsem ještě byla studentkou architektury, hrávala jsem se svými spolužáky hru. Každý z nás měl vyjmenovat patnáct nejvýznamnějších žijících světových architektů.

Zasloužilý umělec Karel Sýs byl navržen na státní vyznamenání. Pokud prezident návrh Poslanecké sněmovny přijme, bude pan Sýs dekorován 28. října na Pražském hradě.

Na Božím kameni nad Strakonicemi, zdánlivě vysoko nad okolním světem, si připomeneme pověst o Merlinovi a létajících kamenech.

Sjezd z americké dálnice připomíná odbočku na obchodní centrum, s tou výjimkou, že kromě velkého parkoviště návštěvníky vítá i obří socha Krista s křížem.

Ačkoli mladší z obou dětí se narodilo už před osmi lety, vše podstatné o průběhu těhotenství si pamatuji. A ačkoli si už podruhé slibuji, že se na tu mašinerii vykašlu, absolvuji nakonec podle plánu i všechny lékařské prohlídky. Jen na genetické krevní testy se mi nechce, vždyť na potrat bych stejně nešla, říkám si. Ale nakonec na testy jdu.

Byl večer, padala tma a na zastávce osobního vlaku Beroun – Plzeň ve Svojkovicích u Rokycan jsem vystoupila já jediná.

Ačkoli mladší z obou dětí se narodilo už před osmi lety, vše podstatné o průběhu těhotenství si pamatuji.