Donald Trump opět převádí, že má bujnou fantazii. Mimo to, že vyzval Kanadu, ať se stane 51. státem USA, začal nabádat k tomu, aby USA koupilo Grónsko. Jeho pozornosti neunikla ani Panama, protože nevyloučil, že by pro získání kontroly nad tamním průplavem neváhal použít vojenské síly. Nakolik jsou to jen silné řeči a v čem jsou Trumpovy názory opodstatněné? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Pokračování táhlých konfliktů nebo nečekaná příměří? V příštím roce mohou v řadě oblastí nastat změny oproti dosavadnímu vývoji. Ať to jsou války, tuzemská politika nebo změna kurzu geopolitických hráčů. Co se kde může stát? A s jakou pravděpodobností? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Bude tomu dvacet let, co v Thajsku, Indonésii a dalších zemích kolem Indického oceánu udeřila nebývale silná vlna tsunami. Ta připravila o život přes dvě stě tisíc lidí a mezi nimi byli i čeští turisté. Viliam Buchert se pár týdnů poté do Thajska vydal, aby vypátral jejich osudy. A to co tehdy v Thajsku viděl nyní popisuje v Podcastu Reflexu.

Rebelům z teroristické organizace HTS se takřka bez boje a v podezřele krátkém čase podařilo obsadit území dosud ovládané Bašárem Asadem. Vítězné tažení zakončili dobytím hlavního města Damašku. Asad ze Sýrie uprchl, někdo slaví, někdo se dalšího vývoje obává, jediné, co víme s určitostí, je, že situace bude nadále komplikovaná.

Jaderné zastrašování nabírá na obrátkách. Zatímco se v ruských médiích otevřeně mluví o úderech atomovými zbraněmi na evropská města a vojenské základny, Západ je v odpovědi na takovou rétoriku zdrženlivý. Přitom tomu tak nebývalo vždy. Jak by vypadal jaderný útok v současnosti? Kdo má kolik atomových zbraní a kdo si je může ještě vyrobit? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Německému kancléři Olafu Scholzovi se pod tlakem nepříznivé ekonomické situace země rozpadla vládní koalice. V únoru se budou konat předčasné volby a jejich výsledek je pro Českou republiku podle některých komentátorů podobně důležitý, jako výsledky voleb našich. Co schází německé ekonomice? Kdo bude pravděpodobně skládat novou německou vládu? A jak změny u sousedů pocítí čeští občané?

Ministr zahraničí Jan Lipavský v zatím největším rozhovoru od začátku vldní krize reflektuje odchod Pirátů z vlády a svůj odchod ze strany. "Byl to bolestný, ale dobrý krok," komentuje odchod ze strany. V premiérovém vydání podcastu Padni komu padni se ho Martin Bartkovský a Oliver Adámek ptají také na postoje k Izraeli, vývoj války na Ukrajině a Lipavského vlastní politickou budoucnost.

V podcastu také prozradil, že odchod z Pirátské strany oznámil nejprve veřejně, spolustraníkům to předtím neřekl. "S Ivanem Bartošem jsme se zatím nepotkali, ale bude na to muset dojít," říká Lipavský. Dále zdůrazňuje, že nebude převlékat stranický dres, ačkoli třeba s Markétou Pekarovou Adamovou si rozumí.

Ve vztahu k Rusku je dle něj Evropa v nevyhlášené hybridní válce. Zdůrazňuje, že zbytek světa vidí, jak válka Evropu oslabuje a vysává nejen její ekonomické zdroje. Je podle něj důležité, aby Západ Ukrajině zachoval možnost vybrat si svou orientaci a zapojit se do západních struktur.

Jak se dívá na Ukrajince v branné povinnosti, kteří zůstávají v Česku? Snažil se Lipavského někdo "koupit"? A v čem konkrétně dle něj Izrael porušuje mezinárodní právo? Nejen to se dozvíte v podcastu Padni komu padni.

Izrael zahájil pozemní operaci v jižním Libanonu. Po pagerových útocích a atentátech na čelní představitele teroristického hnutí Hizballáh tak jde o další eskalaci konfliktu v regionu. Proč Izrael vstoupil do Libanonu? Jakou roli v konfliktu hraje Írán? A hrozí situace přerůst ve větší válečný konflikt?

Nestandardní odvolání předsedy Pirátů Ivana Bartoše z postu Ministra pro místní rozvoj a digitalizaci rozpoutalo vládní krizi. Piráti si to vyložili jako vyhazov z vlády. Přehánějí, nebo Fiala Piráty skutečně vyhodil? A kdo Pirátskou stranu může ještě spasit? O tom mluví komentátoři Reflexu Martin Bartkovský, Martin Bryś a Oliver Adámek. Kolem vládní krize se okamžitě vyrojilo mnoho konspiračních teorií. Nejvíc jich vypouštějí sami Piráti, kteří jsou premiérovým rozhodnutím evidentně zaskočeni, a nemají tak u formulování svých vyjádření vůbec chladnou hlavu. Jestli se jim vyhazov Bartoše hodí jako záminka k vytouženému odchodu z vlády, tak není zcela jasné. Jasné není ani to, jestli a kam přestoupí ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Ten je snad ze všech Pirátů nejméně pirátský a zuby si na něj brousí nejedna strana. Nakonec by mohl z této krize vyjít jako jeden z vítězů, protože vzhledem k přetrvávajícím špatným volebním výsledkům není budoucnost Pirátské strany ve vysoké politice vůbec jistá. Kdo by je tam mohl udržet?

Krajské volby s velkým náskokem vyhrálo hnutí ANO, velký neúspěch naopak prožívají Piráti. Proč ANO tolik uspělo a čím bodovala Kateřina Konečná? A co teď bude s Ivanem Bartošem a Piráty vůbec? Toto téma rozebrali v podcastu Reflexu šéfredaktor Martin Bartkovský a redaktoři Oliver Adámek a Martin Brys.