Jako pamětník jsem to slovní spojení slyšel mnohokrát. Je třeba utáhnout si opasky, pak bude líp. Úplně nejstarší doporučení mám spojené s rokem 1968, kdy vláda lidu slibovala, že do dvou let doženeme v životní úrovni Rakousko a do pěti let vyspělé západní státy. Chce to jen trpělivost a dočasné omezení spotřeby.

Telefonní budky, které se kdysi nacházely v každé obci, na ulicích či nádražích, se díky moderním mobilům staly dnes již naprosto nepotřebné. Jejich počet se postupně snižoval, až zmizely úplně.

V poslední době byl u nás doma poměrně velký provoz. Děti, návštěvy, známí, pořád někdo přicházel, jedl, chtěl kafe nebo napít, popřípadě něco dobrého.

Já vím, že na Vánocích je nejkrásnější to, že můžeme být s rodinou a užívat si společně stráveného času. Ale stejně si myslím, že každý z nás potají doufá, že pod stromečkem najde něco úžasného.

Nemám rád lezavou zimu. To je taková ta hnusná vlhká, co vás před ní neochrání ani čtyři vrstvy oděvu, co se protlačí až na kůži a je veskrze nepříjemná.

Každý jsme jiný a nejlíp je to vidět ve škole. Výuka je pro všechny stejná, ale někomu jdou počty a rýsování a vázne na shodě podmětu s přísudkem, a jiný to má přesně naopak.

Věděla jsem, že když mám vše stihnout, musím z domova vyrazit v devět ráno. Docela mi šlo všechno od ruky a osm padesát pět jsem si nazouvala botky.

Život jsou zážitky. Takový nápis na plakátu s mužem ukazujícím bělostný chrup, jsem nedávno zaznamenal kdesi u silnice. Má pravdu. Zážitky jsou všude, kam se podíváš.

Spoustu zbytečností si člověk z nějakého důvodu pamatuje celý život a ani neví proč. No, a pak jsou věci zlomové a zásadní a na ty si ani nevzpomene.

Také jste si všimli, jak moc se v televizních programech poslední dobou rozrostly seriály? Každou chvíli přibude nový, ačkoliv jich spousta ještě běží.