Sedláci v éteru

Vladimír Tláskal je předseda ASZ Náchodska a člen Předsednictva ASZ ČR. Ve Slavětíně nad Metují se věnuje pestré rostlinné produkci včetně pěstování speciálních plodin, jako jsou kmín, mák, hořčice, svazenka, cukrová i krmná řepa, množitelské porosty trav, obilniny, řepka, kukuřice na 260 hektarech orné půdy. Nechybí ani 20 hektarů trvalých travních porostů a 20 hektarech lesa. Součástí jeho aktivit je rovněž krajinotvorba. Na 20 hektarech pozemků zřídil biopásy, nektarodárné úhory, myslivecká políčka, tůně a mokřady. Má menší stádečko ovcí a chová včely. Poskytuje zemědělské služby, je rovněž starostou honebního společenstva a členem ochotnického souboru.

V tomto díle se věnujeme tomu, jak dávná historie zemědělského rodu může pokračovat do současnosti, proč je důležité, aby se sedláci zajímali o dění v politice a jak podstatné je pečovat o vesnický společenský život. 

I když pro práci v zemědělství má nezastupitelnou roli předávání zkušeností od členů rodiny či služebně starších zaměstnanců, důležité je i získávání znalostí. Mimo vysokoškolského vzdělávání lze v Česku studovat zemědělství i na zhruba třiceti až čtyřiceti středních zemědělských školách. A právě o výuce zemědělství na středních školách je tento díl s Jendou Hladkým a Martinem Píbilem ze střední školy Česká zemědělská akademie v Humpolci.

Už dvakrát jsme se s našimi hosty v Sedlácích v éteru zabývali včelařstvím - nejprve v lednu 2022 k nám přišli Petr a Honza Cihlářovi a poté v červnu 2024 jsme zveřejnili díl s Petrem Texlem. Nicméně problematika chovu včel a produkce medu je natolik široká, že pozvání do tohoto dílu přijal Radek Hykl. Včely pana Hykla provázejí neustále - včelaří od roku 1994, v roce 2010 založil Moravskou včelařskou školu v Hranicích na Moravě, působí jako lektor Středního odborného učiliště v Blatné. A mimo to je také ředitel kanceláře Pracovní společnosti nástavkových včelařů, jednoho ze členských svazů Asociace soukromého zemědělství ČR.

Velká část sedláků se zemědělství věnuje i proto, že jeho podstatou je rozmanitost. A rozmanité jsou nejen zemědělské aktivity rodiny Dobešových ze Střítežského fojtsví u Rožnova pod Radhoštěm. Dobešovi se zabývají chovem ovcí, masného skotu, koní, vykrmují kuřata a husy, věnují se agrolesnictví a jsou velmi aktivní i ve své obci Střítež nad Bečvou. Rodina získala čtvrté místo v soutěži Farma roku 2025. Hostem tohoto dílu podcastu Asociace soukromého zemědělství ČR Sedláci v éteru je Igor Dobeš.

Zemědělství je jedním z odvětví, v němž se neustále řeší otázka, do jaké míry by se měly podniky rozrůstat. Výhody z velikosti jsou lákavým důvodem k rozšiřování a zvětšování kapacit. Ne všichni ale považují takovou cestu za jedinou možnou a jedinou smysluplnou. „Naším cílem není zvětšovat, ale stále zlepšovat,“ říká Jaromír Hanžl. Právě on je hostem této epizody Sedláků v éteru. Hanžlovi působí na Strakonicku, v obci Budyně u Bavorova. Hospodaří zde řadu let nejenom dlouholetý předseda ASZ Strakonice Vladimír Hanžl, ale i jeho syn Jaromír s rodinou. Farma je zaměřena na chov mléčného skotu, přičemž zde můžeme najít 60 dojnic. Hanžlovi se zároveň věnují i rostlinné výrobě. V této epizodě přijde řeč na výhody a limity chovu mléčného skotu, na produkci finálních produktů a na zapojování sedláků do politiky na komunální úrovni. 

Klub mladých farmářů je název jedné z platforem Asociace soukromého zemědělství ČR. Předávání znalostí a zkušeností napříč generacemi je jedním z podstatných pilířů, na nichž stojí selský stav. Pro budoucnost rodinných farem je zásadní zapojení mladých lidí, kteří mají zájem o sedlačení. A právě Klub mladých farmářů má za cíl sdružovat mladé farmáře a farmářky, a to v rámci formálních i neformálních aktivit. Do dnešní epizody Sedláků v éteru přijali pozvání dvě výrazné postavy této platformy: Anna Králová z Farmy Král v Břežanech II na Kolínsku, a Marie Anna Menčíková, která s rodinou hospodaří na Broumovsku. V této epizodě se dozvíte, jak může vypadat generační předávání zkušeností, o čem KMF jedná s politiky a v čem vidí budoucnost českého zemědělství.

Zemědělce chovající zvířata trápí kromě stále náročnější byrokracie a nevyzpytatelného počasí i čím dál méně dostupné služby veterinářů. Každý rok sice z Veterinární univerzity Brno vychází noví absolventi a absolventky veterinárních oborů, nicméně ochota pracovat s velkými hospodářskými zvířaty není mezi veterináři v Česku příliš velká. O úskalích a radostech práce veterináře si v této epizodě povídáme s Dušanem Usvaldem z Českolipska, který se ve své veterinární praxi zaměřuje především na skot a koně.

Zajímalo nás, co ho k této profesi dovedlo, proč ho veterina stále baví a naplňuje a co by bylo možné udělat, aby přibylo veterinářů pečujících o hospodářská zvířata.

Kopce se poli, lukami, a lesy bychom hledali spíše v oblastech podhůří. Přitom právě taková krajina se nachází necelou hodinu jízdy od Prahy. V oblasti Středního Povltaví, tedy v okolí vltavského údolí, čas plyne výrazně jinak než v nedaleké metropoli. Ve vesnici Čelina poblíž Dobříše po revoluci navázala na rodinnou tradici hospodaření na Vanečkově statku Hanka Hrubá. V současné době s ní hospodaří i její syn Lukáš. 

V dnešním díle se zaměříme na to, proč se na Vanečkově statku rozhodli pro chov ovcí, proč rozšiřují aktivity o hovězí dobytek, jak se hospodaří v dvojici matka-syn i na důležitost pěstování trav a travních směsí v současném zemědělství. 

Pokračovat v rodinné tradici sedlačení není jednoduchý úkol. Zároveň se jedná o zásadní podmínku pro pokračování zemědělských rodů. Náš dnešní host patří mezi ty, kteří se tohoto úkolu chopili s chutí a bez váhání. Jakub Helma hospodaří spolu s otcem a sestrou Michaelou na 380 hektarech zemědělské půdy v nadmořské výšce 450–550 metrů, a to u vesničky Kapsova Lhota u Strakonic. Na 220 hektarech hospodaří v režimu ekologického zemědělství. Na orné půdě pěstují širokou škálu polních plodin jako pšenici, pšenici špaldu, ječmen, oves, kukuřici, brambory a pícniny včetně meziplodin. Půdní bloky obhospodařované v režimu ekologického zemědělství jsou obsety šestimetrovým kvetoucím pásem. Na pastvinách se volně pase téměř osmdesát matek masného skotu. V letošním roce obdržela Rodinná farma Helmovi z ASZ Strakonice zlatou medaili v programu Pestrá krajina.

V tomto díle se věnujeme tomu, proč Jakuba odradil život ve velkoměstě, jaký význam má pro něj péče o krajinu a kolik práce to dá, aby bylo možné rekonstruovat renesanční sýpku.

Na začátku dubna letošního roku uplynulo již pět let od doby, kdy Asociace soukromého zemědělství ČR spustila svůj podcast Sedláci v éteru. Za tu dobu se v něm vystřídala řada hostů, díky nimž bylo možné ukázat pestrost hospodaření na rodinných farmách v Česku. Děkujeme všem hostům za ochotu přijít k nám do studia! Náš vděk patří rovněž všem posluchačkám a posluchačům za stálou přízeň. A protože v oblasti soukromého zemědělského hospodaření je velké množství inspirativních a zajímavých lidí, věříme, že Sedláci v éteru budou pokračovat i nadále.

Příkladem fascinujícího přístupu je i náš dnešní host, který do studia v centru Prahy přicestoval z nezvyklé dálky - Libor Janečka se svou rodinou hospodaří od 90. let v Chlebovicích, části Frýdku-Místku. Zaměřují se primárně na pěstování brambor a jejich prodej koncovým zákazníkům. V dnešním díle se proto věnujeme tomu, co bylo hlavním důvodem zaměřit se na pěstování brambor, jak se na farmě v Chlebovicích rozdělují úkoly mezi rodinnými příslušníky a co pro rodinu pana Janečka znamenalo ocenění Farma roku, které získala v prosinci loňského roku.