Sedláci v éteru

V poslední době se klade v Evropě i jiných  oblastech světa u zemědělského hospodaření čím dál větší důraz na životní prostředí. Způsob produkce potravin, který do maximální míry využívá přírodních procesů bez použití vnějších vstupů, je syntropické zemědělství. Tento styl zemědělské výroby je rozšířen primárně v Latinské Americe a Africe, ale postupně se jím začínají zabývat i zemědělci v Evropě. 

Jaké jsou hlavní odlišnosti syntropického zemědělství od regenerativního zemědělství? V čem pro syntropickému zemědělství pomáhá sukcese?  A jak život Elsy Šebkové změnila návštěva Latinské Ameriky?

Připravovaná novela zákona o myslivosti, který byla v minulých letech několikrát odložena, míří opět do legislativního procesu. Stejně jako dříve existují i dnes na její podobu značně rozporuplné názory, ačkoli důvodů pro její přijetí stále přibývá. Mezi ty hlavní patří především snaha snížit množství škod působených přemnoženou zvěří a posílení práv vlastníků honebních pozemků. Nejen o tom je následující diskuse, jejímiž účastníky jsou:

Daniel Pitek, předseda pracovní skupiny pro lesnictví a myslivost Asociace soukromého zemědělství ČR a předseda hodnotitelské komise programu Pestrá krajina

a

Radek Podhorecký, člen Okresní myslivecké rady Příbram

Diskuse se týká mimo jiné:

Snížení minimální výměry honiteb

Posílení práv vlastníků pozemků formou loveckých povolenek

Výše škod působených přemnoženou zvěří 

Zemědělství je spojeno se sférou financí, dotací a bank. Dobrá orientace v této oblasti může zemědělcům výrazně pomoci v jejich vlastním podnikání. Právě na propojení selského a bankovního světa se zaměřuje další epizoda podcastu Asociace soukromého zemědělství ČR Sedláci v éteru, jejímž hostem byl Václav Petrovič z České spořitelny. V rozhovoru se dozvíte, co je dobré promyslet před zajištěním úvěru, jak přemýšlet o investicích v rámci zemědělského podnikání a jak vypadá vztah mezi bankéřem a klientem. 

Co je to Akademie podnikání a pro koho je určena?

Jak přijímají zemědělci Václava Petroviče jako bankéře z Prahy?

Jaká úskalí má půjčování peněz od rodiny pro podnikání?

Hostem prvního poprázdninového dílu Sedláků v éteru byl Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR a místopředseda regionu ASZ Jindřichův Hradec. Šteflovi hospodaří na téměř 700 hektarech v kopcovité krajině Jindřichohradecka a zaměřují se primárně na chov masného skotu, rostlinnou výrobu a také na poskytování zemědělských služeb a prodej zemědělské techniky. Jan Štefl patří k těm členům ASZ ČR, kteří mají rozsáhlé znalosti o problematice zemědělských dotací.

V této epizodě si můžete poslechnout pohled Jana Štefla na následující témata: V čem spočívá princip zastropování zemědělských dotací? Proč se zhruba od 90. let 20. století v Evropě dotačně nepodporuje produkce potravin, ale péče o krajinu a hospodaření šetrné vůči přírodě? V čem se za posledních třicet let změnilo využívání zemědělské techniky?

Do letního dílu podcastu Asociace soukromého zemědělství ČR Sedláci v éteru přišli manželé Zlata Ronzová Mádrová a Lukáš Ronze ze Zlaté farmy (ASZ Přerov) ze Štětovic. Ronzovi se v nížinaté oblasti mezi Prostějovem a Olomoucí zaměřují na chov mléčného skotu, finalizaci produkce a provozování agroturistiky. S rozhodnutím vyrábět vlastní produkty i s otevřením farmy pro širokou veřejnost je spojená řada kladů a záporů. Nejen na ně přišla v rozhovoru řeč.

Co Ronzovým přináší používání robotického dojení a v čem je naopak lepší dojit ručně?

S jakými největšími předsudky o zemědělství se setkávají u zákazníků?

A jak zapadl původně středočeský Lukáš Ronz do hanácké rodiny Mádrových?

Hostem 40. epizody podcastové série Sedláci v éteru byl Milan Kouřil, zemědělský poradce v oblasti dotací a zpracování vlastní produkce. Poradenstvím se zabývá přibližně deset let a je školitelem na seminářích s tématem zpracování masa a mléka na farmě. V rozhovoru přišla řeč na řadu ožehavých otázek týkajících se dotačních programů a dočkáte se i praktických rad. 

Jaké výhody a jaká negativa se vážou k prodeji ze dvora?

V čem spočívá práce zemědělského poradce?

Jak se v Česku daří samoobslužnému prodeji na farmách?

Hostem 39. dílu podcastu Asociace soukromého zemědělství ČR Sedláci v éteru je Petr Texl, včelař a člen Rady Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ, členského svazu ASZ ČR. Petr Texl předává kladný vztah k přírodě a zásady trvale udržitelného chovu včel jako lektor včelařství na veřejných přednáškách, v časopise Moderní včelař a v rámci dálkového studia oboru Včelař na Středním odborném učilišti v Blatné. 

Proč je v současném Česku „převčeleno“?

V čem spočívá včelařská agroturistika?

Jak souvisí udržitelné včelaření a lokálně zakotvené sedlačení?

A kolik by měl stát med? 

Hostem 38. dílu podcastu Asociace soukromého zemědělství ČR Sedláci v éteru je člen ASZ Příbram Jan Štechmüller ze Štéchova statku, který hospodaří s rodinou na zhruba 46 hektarech půdy v podhůří Brd. Chová především kamerunské ovce, masný skot několika různých plemen a v roce 2021 byl oceněn stříbrnou medailí v programu Pestrá krajina.

Jaké výhody přináší regenerativní pastva ovcí a masného skotu?

Proč se pustil do myslivosti?

A jak se liší zemědělství v Angole od toho českého?

Lukáš Senft a Tomáš Zavadil, hlavní kancelář ASZ ČR

Do středoevropské kulturní krajiny kromě zemědělské půdy nedomyslitelně patří i člověkem využívané lesy. Proto jsme se rozhodli věnovat lesům celý díl podcastu Sedláci v éteru. Naše pozvání přijal Aleš Erber, který působí jako licencovaný odborný lesní hospodář a akreditovaný lesnický poradce ministerstva zemědělství. Lesy spravuje mimo jiné pro Český fond lesů a je rovněž odborným vědeckým pracovníkem Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. V rozhovoru jsme se zaměřili především na využití dřeva jako suroviny, povídali jsme si o vlivu lesa na budoucnost architektury, probrali jsme různorodé funkce lesů a samozřejmě jsme neopomenuli ani agrolesnictví.

Hostem 36. dílu podcastu Asociace soukromého zemědělství ČR Sedláci v éteru byl podnikatel v různých oborech, bývalý krizový manažer, provozovatel olomouckého Bistra Nro. 66  a především vlastník hospodářství s restaurací a ubytováním Bělecký mlýn na Prostějovsku. Mimo Česka podnikal a působil na Slovensku a také v postsovětském prostoru. Zároveň je Richard Benýšek jedním z největších vlastníků lesní půdy u nás. V rozhovoru jsme probrali jeho podnikatelské začátky v 90. letech, postupnou obnovu Běleckého mlýna a také jeho přístup ke krajině a zemědělství. 

Jak se dívá na skupování zemědělské půdy v Česku lidmi s příjmy mimo zemědělství?

Jakým nezvyklým způsobem nabízejí lidem vánoční stromky?

Co pro něj znamená zlatá medaile v programu Pestrá krajina 2023?