Sedláci v éteru

V současné době většina lidí ve vyspělých státech nakupuje potraviny převážně v supermarketech a hypermarketech. I když celá oblast supermarketů a hypermarketů je vysoce globalizovaná, velmi důležité postavení zde mají lokální zemědělci. Základní principy fungování obchodu s potravinami v tzv. retailu včetně role lokálních zemědělců více popsala Romana Nýdrle ze Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Jaké jsou hlavní faktory, podle kterých se zákazníci rozhodují o místě nákupu potravin? Jaká jsou pozitiva odběru od lokálních zemědělců pro velké řetězce? A proč při výběru dodavatele do řetězce probíhají u zemědělců poměrně hluboké kontroly?

V této epizodě napravujeme náš dlouhodobý dluh – konečně přinášíme rozhovor se zástupcem zemědělců ze Slezska. Farma Michal Sedláček (ASZ Přerov) získala na začátku tohoto roku stříbrnou medaili v rámci programu Asociace soukromého zemědělství ČR Pestrá krajina. Michal Sedláček s rodinnou provozuje farmu v Leskovci nad Moravicí nedaleko Bruntálu, přičemž obhospodařují 76 hektarů orné půdy, pastvin a luk. Kromě chovu ovcí (plemeno texel) chovají rovněž normandský skot a masné simentály. Využívají tradiční technologie při pěstování píce, obilí a brambor, na které získali certifikaci „Jeseníky originální produkt“.

Jak Sedláčkovi uchovávají rodinné zemědělské tradice? Má Pestrá krajina dosah i mezi děti na základních školách? Proč je zemědělství rodiny Sedláčkových plné „bordelu“ a proč je to prospěšné pro krajinu?

Anotace: V oblasti Karlovarského kraje ze dvou stran obklopené Německem vznikla před dvěma lety regionální ASZ Západ. V tomto nejzápadnějším koutě Česka se zemědělství a celkově život v mnoha ohledech liší od situace jinde. Jedním z představitelů této regionální Asociace je Radim Kužel, který vystudoval zemědělství ve Francii a nyní se zaměřuje především na rostlinou výrobu prováděnou regenerativně.

Co je pěkné na bydlení v Karlovarském kraji, který je podle A. Babiše „nejhorší ve všem“? Jak regenerativní zemědělství pomáhá se řešením následků nedostatku či nadbytku vláhy? V čem mají zemědělci ve Francii oproti zemědělcům v Česku jednodušší a v čem složitější život?

Za doby první republiky se selský stav v Československu sdružoval v tzv. Selských jízdách, které měly za cíl podpořit selskou hrdost, podporovat jezdectví a přispívat k vlastenectví. Oficiální založení Selských jízd proběhlo právě před sto lety - v roce 1925. Na prvorepublikovou tradici v současnosti navazuje několik sborů Selských jízd, mezi nimi i Sbor Selských jízd Jana Žižky z Trocnova, v jehož čele stojí Stanislav Toman, člen ASZ Strakonice.

Proč byly Selské jízdy silně spojené s armádou? 

A proč byly zakázány komunistickým režimem? 

A jakou roli mají Selské jízdy dnes?

Na severu Jihočeského kraje, v oblasti Jistebnické vrchoviny, v Hronově Vesci hospodaří Jiří Benda s rodinou, představitel již třetí zdejší generace po roce 1990. Jiří Benda se věnuje chovu masného skotu v režimu ekologického zemědělství, ale také obnově cest, drobných sakrálních památek, sázení stromů a rovněž vytváření naučných stezek. Zároveň Bendovi v nedávné době začali nabízet ubytování, což využívají nejvíce rodiny s dětmi i řada hostů ze zahraničí.

V čem je jednodušší kontakt s příchozími na vesnici z města oproti starousedlíkům? 

Proč jsou pro lidi obtěžující ohradníky? 

A proč chovají Bendovi dva osly?

Lukáš Senft a Tomáš Zavadil, hlavní kancelář ASZ ČR 

Pěstování lanýžů je sice typické spíše pro Francii, ale i v Česku jsou pro tyto houby ideální podmínky. Od roku 2023 je lanýž v Česku oficiálně zemědělskou plodinou. I když mají lanýže velkou hodnotu, jejich pěstování je složité a vyžaduje velkou trpělivost. O současnosti i historii pěstování těchto zajímavých hub jsme si povídali s Richardem Benešem ze společnosti Český lanýž.

Proč jsou lanýže ideální do agrolesnických systémů? Proč se pro vyhledávání lanýžů oproti minulosti používají psi a ne prasata? A v jakém evropském hlavním městě přirozeně roste lanýž burgundský?

Od roku 2005 vytváří systém značení a regionálních produktů a služeb Asociace regionálních značek (ARZ), přičemž v současnosti je v tomto systému 30 regionů. ARZ je zároveň od roku 2023 jednou z členských organizací Asociace soukromého zemědělství ČR. V čele ARZ stojí Kateřina Čadilová, která přiblížila celý systém regionálního značení v další epizodě podcastu ASZ ČR Sedláci v éteru.

Co zemědělcům přináší, když má jejich produkt označení regionální značka? 

Jak probíhá certifikace regionálních produktů a služeb? 

A v jakých oblastech Česka nejsou regionální značky příliš zastoupeny?

Lukáš Senft a Tomáš Zavadil, hlavní kancelář ASZ ČR 

Výhodou rodinných zemědělských hospodářství je generační kontinuita. Jak probíhá předávání žezla mladé generaci a jak se liší přístupy k zemědělství a k životu u mladých a starších hospodářů? Nejen přebírání farem se věnuje další epizoda podcastu Asociace soukromého zemědělství ČR Sedláci v éteru, v níž jsme uvítali členy Klubu mladých farmářů ASZ ČR Ondřeje Součka a Milana Bretta.

Co se dále v podcastu dozvíte?

Co je pro ně na zemědělství nejnáročnější?
Co chtějí v zemědělství dělat jinak, než jejich rodiče?
A co oba pány vedli k tomu, že se rozhodli zapojit do činnosti Klubu mladých farmářů?

Od poloviny 20. století je čím dál více jasné, že současná industriální společnost negativně ovlivňuje životní prostředí i životy lidí. Jedním z prvních odborníků, kteří v Československu začali upozorňovat na rizika nekontrolovaného ekonomického rozvoje, byl Bedřich Moldan. V době sametové revoluce zakládal ministerstvo životního prostředí, které následně několik let vedl. Dodnes působí v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a rovněž je i čestným členem komise programu Pestrá krajina. Potěšilo nás, že Bedřich Moldan přijal pozvání a stal se hostem další epizody podcastu Asociace soukromého zemědělství ČR Sedláci v éteru.

Jaké byly největší problémy životního prostředí v Česku před rokem 1989? 

Proč jsou podle Bedřicha Moldana dnes na zemědělce kladeny velké nároky? 

A co dokázali komunisté na konci 80. let  udělat s tím, že ekonomická i ekologická situace Československa byla velmi špatná?

Lukáš Senft a Tomáš Zavadil, hlavní kancelář ASZ ČR 

Většina soukromých zemědělců u nás je z rodin s dlouhou tradicí hospodaření, ale někteří přišli do zemědělství z jiných oborů. Jakub Erler obě skupiny spojuje - po několika letech práce v nadnárodních společnostech se rozhodl převzít statek po svých prarodičích. Dnes Erlerovi mají moderní hospodářství, kde se klade důraz na kvalitu života zvířat a minimalizaci dopadů na životní prostředí a také na ekonomiku farmy.

Jak kombinuje přístupy regenerativního, konvenčního a ekologického zemědělství? Co vedlo u Erlerových k rozhodnutí o finalizaci svých produktů? A proč je pro Jakuba Erlera lepší kancelář, než kravín?