Sedláci v éteru

V našem podcastu se obvykle setkáváme se sedláky, na jejichž statcích lze nalézt krávy, na polích obilí, v nabídce maso či mléko. V dnešních díle ale přivítáme člověka, který se pustil do netradiční produkce: naším hostem je totiž Petr Richter, který se svou manželkou Eliškou pěstuje byliny a květiny. Hospodaří na 8 hektarech zemědělské půdy a k tomu se starají o téměř hektarový extenzivní ovocný sad, který je základnou pro včelnici. Farma Vitenplant shrnuje svůj přístup jako hospodaření „s úctou ke krajině a životu v ní“. Za svou činnost získali v letošním roce ocenění Pestrá krajina. 

V dnešním díle se dozvíte, proč se ve Vitenplant rozhodli právě pro pěstování květin, v čem spočívají květinové samosběry a proč je pro sedláky zásadní hodnotou nezávislost.

Ať se nám to líbí nebo ne, politika a rozhodování politické reprezentace ovlivňují všechny myslitelné oblasti našeho života, a to včetně zemědělství. V českém politickém systému jsou důležití nejenom poslanci, ale rovněž tzv. horní komora, tedy Senát Parlamentu České republiky. Do tohoto dílu přijala pozvání senátorka Adéla Sucharda Šípová, která působí v senátorském klubu SEN 21 a Pirátů a byla zvolena za obvod Kladno. Zároveň je místopředsedkyní Výboru pro záležitosti Evropské unie a v poslední době se jako advokátka věnuje i problematice zemědělství. 

V dnešní epizodě se dozvíte, jak vypadá běžný den senátorky, proč je horní komora potřebná pro zemědělskou politiku a v čem je problematické předkupní právo na zemědělskou půdu.

Chov hospodářských zvířat je náročná a nikdy nekončící práce. Odměnou však může být možnost pobývat na čerstvém vzduchu, trávit čas se spokojenými zvířaty i prodej kvalitních produktů koncovým zákazníkům. Na severu Čech nedaleko Jablonce nad Nisou se chovu plemene dobytka highland věnuje Martin Kynský s partnerkou Ilonou Kodýmovou, kteří společně hospodaří na Farmě Vojtěška. Nejen o chovu highlandů a možnostech zpracovávání jejich masa si v této epizodě povídáme s panem Martinem Kynským.

V tomto díle se věnujeme také tomu, proč se Martin s Ilonou rozhodli pokračovat v rodinné hospodářské tradici, jak lze kombinovat zkušenosti ze stavařiny s každodenním farmařením a jak je možné zorganizovat chod statku takovým způsobem, aby vyzbyl čas na zvířata i rodinný život.

Stále větší důraz se v rámci veřejné debaty klade na to, aby si zákazníci byli schopni vyhledat původ potravin. S tím souvisí rovněž nárok na co nejkratší cestu od producenta ke konzumentům. Tento princip by se dal shrnout heslem „Od pastviny až po balíček“ – to je zároveň motto rodiny Terčových. Terčovi hospodaří na ekofarmě ve Štěnovickém Borku a kromě toho také v obci Knihy na Plzeňsku, a to na více než 100 hektarech pozemků. Hlavní činností farmy je chov masného skotu plemene galloway o počtu 90 zvířat s produkcí velmi kvalitního plemenného materiálu. Zároveň se Jindřich Terč se svými syny Jindrou a Luďkem zabývají i zpracováním hovězího masa, výrobou výtečných masných výrobků a jejich prodejem ze dvora i prostřednictvím dvou automatů. Farmu otevírají i veřejnosti. Tato otevřenost je patrné i díky tomuto dílu Sedláků v éteru, do něhož přijal pozvání pan Jindřich Terč. 

V této epizodě se dozvíte, jak může být pedagog zároveň i úspěšným sedlákem, proč rodina Terčových nespoléhá na sociální sítě a v neposlední řadě se řeč stočí na význam selských rodin pro sociální život venkova. 

Když se řekne zemědělství, většině z nás se nejspíš vybaví venkovská krajina s vesnicemi, poli, loukami a lesy. Nicméně zemědělci působí i ve větších městech, a to včetně Prahy, kde zemědělská půda tvoří zhruba 39 % rozlohy. Jedním z pražských zemědělců je David Ježek, který se původně věnoval IT, ale v roce 2017 se s rodinou přestěhoval do okrajové městské části Praha-Cholupice a od roku 2019 zde provozuje zemědělskou činnost. V současné době obhospodařuje 15 hektarů v režimu ekologického zemědělství a od loňského roku je členem ASZ ČR.

V tomto díle se dozvíte, jak je možné změnit kariéru a začít hospodařit navzdory všem obtížím, jaké přínosy a rizika takový krok obnáší, a také to, jak lze i na malém prostoru pomáhat krajině a rozšiřovat její pestrost. 

Ve slavné písni od Jaroslava Uhlíře se zpívá, že „statistika nuda je, má však cenné údaje“. Užitečnost statistických údajů je v zemědělství vidět nejenom na lokální úrovni, ale například i během politických vyjednávání. Tyto údaje vůbec nemusí být nuda, což během svého profesního života dokazoval host této epizody Jiří Hrbek.

Jiří Hrbek získal titul inženýra na České zemědělské univerzitě v roce 1978, na níž vystudoval obor provoz a ekonomie. Začínal na oddělení Českého statistického úřadu Praha-západ. Zde měl na starosti sběr dat a analýzy statistik zemědělství. Mezi lety 1984 a 1990 vedl oddělení pro statistiku zemědělství, obchodu a služeb, zaměstnanosti a mezd na Krajské statistické správě pro Středočeský kraj. V letech 1994 až 2019 byl vedoucím Českého statistického ústavu, odbor statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí. 

V tomto díle přijde řeč na význam statistiky pro zemědělství, na zapeklitý vztah politiky a statistických dat a v neposlední řadě se dozvíte, v čem jsou nepostradatelní i drobní pěstitelé a chovatelé.

Každý z nás někdy lamentuje nad stavem české politiky. Málokdo se ale do politického života skutečně zapojí, notabene v případě tak časově náročné profese, jakou je sedlačení. Příkladem zemědělce, který je zároveň politicky angažovaný, je Roman Koutek neboli Sedlák z Hané, host této epizody Sedláků v éteru. 

Roman Koutek je člen předsednictva ASZ ČR a předseda ASZ Olomouc, provozuje farmu se zapojením členů své rodiny. Kromě rostlinné výroby na 80 hektarech půdy se specializací na olejniny včetně sóji, se zabývá také zpracováním části rostlinné produkce na oleje a přímým prodejem produkce. V této epizodě se dozvíte, proč Sedlák z Hané vyzkoušel agrolesnictví, jak přistupuje ke svým politickým aktivitám a proč má smysl vysvětlovat veřejnosti roli sedláků.

Bez finančních prostředků není možné vést a rozvíjet jakoukoliv podnikatelskou činnost a zemědělská oblast není v tomto směru výjimkou. V roce 2024 byl naším hostem Václav Petrovič z České spořitelny, se kterým jsme probrali jeho pohled na finance v zemědělském sektoru pohledem pracovníka bankovnictví z Prahy. V této epizodě Sedláků v éteru jsme přivítali Stanislava Bílka, dalšího zástupce téže firmy, který působí v České spořitelně jako firemní bankéř ve Žďáru nad Sázavou. V tomto dílu se dozvíte, v čem je pojišťování v zemědělství specifické, na co se zaměřit při půjčování peněz a jaký má význam spolupráce ASZ ČR s Českou spořitelnou. 

Do tohoto dílu Sedláků v éteru přijala pozvání Blanka Turturro, předsedkyně organizace Slow Food Prague.  . Slow food, tedy česky „pomalé jídlo“, je přístup k vytváření a distribuci potravin usilující o „dobré, čisté a poctivé jídlo pro všechny“. Takové potraviny jsou vypěstované s respektem ke krajině i lidskému zdraví. Organizace Slow Food Prague dlouhodobě s ASZ ČR spolupracuje, především v podobě organizování zájezdů pro sedláky za lokální gastronomií. V této epizodě se dozvíte, jak je možné nabídnout kvalitnější stravu ve školních jídelnách, proč je hnutí slow food inspirativní i pro rodinné farmy a jak podstatné je nespěchat, a to pro sedláky i konzumenty.

 Pro celý svět, ve kterém žijeme, je vlastní nevyzpytatelnost. To platí i pro všechny sektory ekonomiky, a to včetně zemědělství. Zemědělství je ze všech oborů lidské činnosti snad nejvíce závislé na neustále se měnícím počasí. To kromě vytváření základních podmínek pro hospodaření může přinášet i velké škody. Proto, aby následky nečekaných škod v zemědělství a i v jiných oborech byly co nejméně devastační, je možné uzavřít pojištění. V Česku se právě na pojištění zemědělských plodin a hospodářských zvířat specializuje Agra pojišťovna, dlouholetý partner akce Farma roku a Asociace soukromého zemědělství ČR. Ředitelem Agra pojišťovny je od března letošního roku Vladimír John, který byl hostem tohoto dílu Sedláků v éteru. V této epizodě se dozvíte, jaká jsou specifika pojišťování v rámci zemědělství, co nejzvláštnějšího za svůj život Vladimír John pojistil a co je z jeho pohledu největší riziko pro současné zemědělce.