V čase před sněmovními volbami pokračujeme v sérii rozhovorů se sedláky, kteří jsou sami aktivními politiky. Milan Daďourek je zástupce České pirátské strany a po působení v komunální politice zastával zhruba jeden rok post náměstka ministra zemědělství, kde se výrazně podílel na definici rodinných zemědělských hospodářství v české legislativě. Nicméně hlavní profesí je chovatel ovcí na rodinném hospodaření na Vysočině, u čehož využívá i své zkušenosti z práce v oblasti ochrany přírody. Milan Daďourek byl zároveň letos v červnu zvolen do Předsednictva ASZ ČR.

Proč se rozhodl pro chov ovcí plemene Romney Marsh? Jaké bylo přestěhování z Liberce k rodině ženy na Vysočinu? A v čem je největší rozdíl mezi komunální a celostátní politikou?

Bížící se volby do poslanecké sněmovny opět přeskupí poměry politických sil v Česku. Tato změna se bezpochyby dotkne i zemědělství. Také proto jsme do této epizody Sedláků v éteru pozvali Petra Bendla.

Petr Bendl působil od října 2011 do července 2013 jak ministr zemědělství, v současné době je poslancem Parlamentu ČR a místopředsedou Zemědělského výboru. Kromě toho zastával i funkci hejtmana Středočeského kraje a působil rovněž jako starosta města Kladna. Mimo politické kariéry se ale aktivně věnuje také zemědělství: je členem Asociace soukromého zemědělství Beroun, Kladno a hospodaří v bývalém poplužním dvoře v Dolním Bezděkově. V tomto díle se dozvíte, jak se změnilo zemědělství v Česku od doby, kdy se Petr Bendl věnoval funkci ministra tohoto sektoru, k čemu je vlastně zemědělský výbor a co přivede politika, aby se změnil v sedláka.

Šlechtické a sedlácké rodiny často spojuje péče o majetek vybudovaný předky, důraz na dlouhodobost a někdy i rozhodnutí zemědělsky hospodařit. Jedním ze zástupců českých šlechtických rodů je Wenzel Lobkowicz, který se se svou rodinou věnuje lesnické výrobě a regenerativnímu chovu dobytka. W. Lobkowicz zároveň se nedávno stal členem ASZ Příbram.¨

Jak se aplikují postupy regenerativního zemědělství do pastevního chovu hovězího dobytka? Jak jeho děti vnímají, že jsou ze šlechtické rodiny? A v čem vidí výhody v tom, že se k zemědělství dostal až v dospělosti?

Na konci června 2025 bylo zvoleno nové předsednictvo ASZ ČR. Novým členem je Jiří Křížek, který je členem asociace již od samého začátku. Nyní působí jako předseda ASZ Louny. Jiří Křížek od roku 1990 hospodaří v Černochově poblíž Peruce, kde začínal se třemi hektary, zabýval se chovem prasat. V současnosti provozuje rostlinnou výrobu a hospodaří na 154 hektarech orné půdy. Právě Jiří Křížek přijal pozvání do tohoto dílu Sedláků v éteru.

Na co se Jiří Křížek zaměří jako nový člen předsednictva? Jakou má zkušenost se zemědělskou administrativou? A jaké problémy nejvíce trápí jeho hospodářství?

 Zdravotní stav hospodářských zvířat je zásadní nejen pro samotné zemědělce, ale v důsledku i pro celou společnost. Kvalitní zvířecí život podmiňuje ekonomické výsledky statků a farem. Zároveň souvisí s citovými vazbami, které se mezi zvířaty a jejich lidskými pečovateli mnohdy utváří. A ačkoliv lze - podobně jako u lidských pacientů - zdravotní stav udržovat patřičným životním stylem, někdy je třeba využít léky či očkování. Jednou z firem zabývajících se vývojem a distribucí veterinárních přípravků je MSD Animal Health, kterou řada členů ASZ ČR zná jako hlavního partnera Farmy roku. Do této epizody Sedláků v éteru přijal pozvání Radek Hejl, národní manažer této firmy.

Co znamená “antibiotická rezistence”?

Jak souvisí veterinární péče se zvyšujícím se počtem obyvatel na planetě?

Jak je propojeno zvířecí a lidské zdraví?

Našich hostů se obvykle ptáme, zda by si vybrali spíše koně, nebo traktor. V této epizodě tato otázka ale není třeba, neboť naším hostem je Aleš Fiala, prezident Asociace svazů chovatelů koní ČR, členské organizace ASZ ČR. Kromě toho působí Aleš Fiala také jako předseda Svazu chovatelů českého sportovního pony. Náš host je ale především nadšeným chovatelem koní, účastníkem vozatajských soutěží a obchodníkem s chovatelskými potřebami. V rozhovoru se proto dozvíte, jak se jeho osud propojil se světem koní, jak vidí budoucnost chovu koní v Česku a v neposlední řadě se budeme věnovat tomu, v čem koně pomáhají lidské společnosti i nad rámec jejich ekonomického využití.

V současné době většina lidí ve vyspělých státech nakupuje potraviny převážně v supermarketech a hypermarketech. I když celá oblast supermarketů a hypermarketů je vysoce globalizovaná, velmi důležité postavení zde mají lokální zemědělci. Základní principy fungování obchodu s potravinami v tzv. retailu včetně role lokálních zemědělců více popsala Romana Nýdrle ze Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Jaké jsou hlavní faktory, podle kterých se zákazníci rozhodují o místě nákupu potravin? Jaká jsou pozitiva odběru od lokálních zemědělců pro velké řetězce? A proč při výběru dodavatele do řetězce probíhají u zemědělců poměrně hluboké kontroly?

V této epizodě napravujeme náš dlouhodobý dluh – konečně přinášíme rozhovor se zástupcem zemědělců ze Slezska. Farma Michal Sedláček (ASZ Přerov) získala na začátku tohoto roku stříbrnou medaili v rámci programu Asociace soukromého zemědělství ČR Pestrá krajina. Michal Sedláček s rodinnou provozuje farmu v Leskovci nad Moravicí nedaleko Bruntálu, přičemž obhospodařují 76 hektarů orné půdy, pastvin a luk. Kromě chovu ovcí (plemeno texel) chovají rovněž normandský skot a masné simentály. Využívají tradiční technologie při pěstování píce, obilí a brambor, na které získali certifikaci „Jeseníky originální produkt“.

Jak Sedláčkovi uchovávají rodinné zemědělské tradice? Má Pestrá krajina dosah i mezi děti na základních školách? Proč je zemědělství rodiny Sedláčkových plné „bordelu“ a proč je to prospěšné pro krajinu?

Anotace: V oblasti Karlovarského kraje ze dvou stran obklopené Německem vznikla před dvěma lety regionální ASZ Západ. V tomto nejzápadnějším koutě Česka se zemědělství a celkově život v mnoha ohledech liší od situace jinde. Jedním z představitelů této regionální Asociace je Radim Kužel, který vystudoval zemědělství ve Francii a nyní se zaměřuje především na rostlinou výrobu prováděnou regenerativně.

Co je pěkné na bydlení v Karlovarském kraji, který je podle A. Babiše „nejhorší ve všem“? Jak regenerativní zemědělství pomáhá se řešením následků nedostatku či nadbytku vláhy? V čem mají zemědělci ve Francii oproti zemědělcům v Česku jednodušší a v čem složitější život?

Za doby první republiky se selský stav v Československu sdružoval v tzv. Selských jízdách, které měly za cíl podpořit selskou hrdost, podporovat jezdectví a přispívat k vlastenectví. Oficiální založení Selských jízd proběhlo právě před sto lety - v roce 1925. Na prvorepublikovou tradici v současnosti navazuje několik sborů Selských jízd, mezi nimi i Sbor Selských jízd Jana Žižky z Trocnova, v jehož čele stojí Stanislav Toman, člen ASZ Strakonice.

Proč byly Selské jízdy silně spojené s armádou? 

A proč byly zakázány komunistickým režimem? 

A jakou roli mají Selské jízdy dnes?