STETOSKOP

Co je vlastně psychosomatická medicína? Většina lidí spojení mezi psychikou a tělem dobře zná. V češtině to dokládá mnoho lidových rčení. A uznává to dokonce i Světová zdravotnická organizace (WHO), která pokládá bio-psycho-sociální model, jak ho popsal americký lékař George Engel. Nám tento přístup ke zdraví a nemoci představí MUDr. Soňa Juricová. Psychosomatická medicína (PSM) uznává, že na vzniku a udržování každé nemoci se podílí jak biologické, tak psychologické a sociální faktory. Nejen uznává, ale umí se na ně ptát a zacházet s nimi.

Umí to se skalpelem, štětcem, popadne do ruky banjo, ale také otěže koně. Složí verše haiku a k tomu zahraje na klavír. Na SŠ hrála prvoligově fotbal, cvičí jógu i tai-chii. Stala se historicky první docentkou neurochirurgie v ČR - profesorka Eva Brichtová.

O paliativní péči nám přišla povídat MUDr. Lucie Světláková nejen v hospicu, ale i prostřednictvím mobilního hospice. Hlavním účelem hospiců je maximálně zlepšit kvalitu života v jeho závěrečné fázi a umožnit důstojné umírání. Děje se tak především snižováním nebo odstraňováním bolesti a jiných nepříjemných fyzických projevů nemoci. Hospic umožňuje vyřešit nebo alespoň zmírnit různé psychologické a duchovní problémy spojené s umíráním. Umožňuje intenzivní a nerušený kontakt s partnerem nebo rodinou.

V 56. díle podcastu STETOSKOP odhalíme nejedno tajemství kostí, zubů a přiblížíme několik významných archeologických nálezů, ale podíváme se také jak může být takový archeolog prospěšný kriminalistům při vyšetřování vraždy? Tentokrát jsme si pozvali k mikrofonu RNDr. Miriam Nývltovou Fišákovou, Ph.D. z Fyziologického ústavu LF MU.

Každá budoucí maminka má přirozeně touhu zajistit pro své nenarozené dítě to nejlepší, a to od samého počátku těhotenství až po samotný porod. V dnešní době máme k dispozici mnoho možností a informací, které se nabízejí z různých zdrojů. Je zásadní, aby se budoucí maminka v této informační záplavě zorientovala a vybrala si pro své těhotenství a porod tu nejlepší možnou variantu, která bude nejvíce vyhovovat jejím potřebám a představám. V této cestě mohou pomoci porodní asistentky.

Julie před rokem nastoupila na Gynekologicko-porodní kliniku Fakultní nemocnice Brno, kde si vybrala péči o rodičku na porodním sále. Jaké to bylo poprvé vést sama porod? A na co nebyla stoprocentně připravená? O své první zkušenosti v roli profesionální porodní asistentky se s námi podělí v novém dílu podcastu Deník porodní báby. Pojďme společně vyplavit hormony a povyprávět si o dojetí z každého narozeného miminka, o slzách radosti i obavách tatínků.

Největší pracoviště v České republice pro odběry krve a jejich složek je Transfúzní a tkáňového oddělení Fakultní nemocnice Brno. Toto oddělení nám přišla do 54. dílu podcastu STETOSKOP představit vedoucí lékařka Úseku dárců krve MUDr. Nikola Cíchová. Provede nás samotným procesem odběru, ale také odhalí, co se s krví děje poté, než se dostane k příjemci.

Mladá středoškolačka prezentovala svou SOČ na celosvětové soutěži v USA a teď je na výzkumné stáži v japonském OIST Okinawa Institute of Science and Technology. Takové příležitosti se zase tak často nestávájí. Jak začal příběh, že se Karolína objevila jako SOČkařka na našem Anatomickém ústavu?

Přinášíme v 53. dílu podcastu STETOSKOP rozhovor s Karolínou, která se svou se prací se sžila tak dokonale, že jí přinesla obrovský, v ČR téměř nevídaný, úspěch. Jak zvládla maturitu jen pár dní poté, co se vrátila z Dallasu? Jak se těší do prváku na studium všeobecného lékařství?

Psychiatrické onemocnění bylo a pro některé ještě stále je velice stigmatizující. Psychicky nemocný člověk se nerad se svou diagnózou svěří, leckdy to tají i před vlastní rodinou. Doba se mění a s ní i předsudky o psychických nemocech. Vhled do problematiky psychické péče u nás, a to nejen v Brně, ale i v celé republice, přináší prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D., proděkan pro vědu, doktorské studium a organizační rozvoj LF MU, přednosta Psychiatrické kliniky FN B a LF MU, mimo jiné člen Vědecké rady Ministerstva zdravotnictví, místopředseda Národní rady pro duševní zdraví, prezident České neuropsychofarmakologické společnosti, poradce ministra zdravotnictví.

A z čeho je prof. Kašpárek na nervy? Proč vyhrály Bohunice a ne Bohnice? A proč si vlastně vybral on sám psychiatrii? Na to Vám odpoví dnešní díl podcastu s prof. MUDr. Tomášem Kašpárkem, přednostou Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno.

Kůže, největší a nejvíce viditelný orgán lidského těla, si zaslouží svůj samostatný obor: dermatovenerologii. A právě v této oblasti vyniká jedinečný profesor MUDr. Vladimír Vašků, CSc., emeritní přednosta I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, který má dermatovenerologii doslova pod kůží.

Naše doba je plná výzev a stresu, který může ovlivňovat naše zdraví i myšlení. Ale co když se podíváme na stres z jiného úhlu? Co když se zaměříme na extrémní formy stresu, které zasahují do lidského života za dramatických okolností jako je válečný konflikt? To je oblast, kterou zkoumá dnešní host našeho podcastu, profesor MUDr. Ivan Rektor, CSc., přední neurolog, který se specializuje na výzkum stresu a jeho dopadu na mozek.

Profesor Rektor, původem ze slovenské Levoče, získal své vzdělání na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Již během svého studia projevoval zájem o neurologii a zkoumání mozkových procesů. Jeho první výzkum se zaměřil na vliv hudby na epilepsii, a to dokonce díky hloubkové mozkové stimulaci.

Ale jeho zájem nezůstal pouze v oblasti neurologie. Profesor Rektor je také prvním "Čechoslovákem", který se stal členem prestižní Americké neurologické asociace. Jeho výzkum se postupně posunul směrem k extrémním formám stresu, konkrétně ke zkoumání lidí, kteří přežili holokaust a nyní se zaměřuje na ženy utíkající před válečným konfliktem z Ukrajiny.

Výsledky jeho výzkumu jsou fascinující. Zjistil, jak se extrémní stres přenáší na další generace, a to jak u potomků přeživších holokaustu, tak u žen z Ukrajiny. Profesor Rektor a jeho tým dokázali prokázat, jaké změny se v mozku těchto lidí projevují a jak tyto zkušenosti ovlivňují jejich životy.

Výzkum profesora Rektora není pouze teoretický. Jeho snahou je nalézt způsoby, jak tyto poznatky využít k terapeutickým a preventivním účelům. Jeho práce přináší nové poznatky do oblasti neurologie, ale také otevírá dveře k lepšímu porozumění lidskému mozku a jeho schopnosti adaptovat se na extrémní situace.

Je nám ctí přivítat profesora MUDr. Ivana Rektora, CSc., v našem podcastu i s jeho velkou vášní pro výzkum. A rádi na něj prozradíme, že na LF MU pracuje neuvěřitelných 45 let.