Střední Čechy

Se žlutými trabanty projel svět. Pak usedl do auta, které i plave, a vydal se do Mongolska. Ze svých cest přiváží spoustu materiálu, který pak proměňuje v dokumentární filmy či seriály.

Třetí největší hradozámecký areál v Česku najdete v Jindřichově Hradci na jihu Čech. Původně tu stával středověký hrad, který byl později obestavěn zámeckým komplexem. Dnes zabírá plochu tři a půl hektaru. Rozlehlejší hradní areály je možné navštívit jen v Praze a v Českém Krumlově.

Monika a Antonín Hejnovi se starají o dvě malé děti a 150 zvířat. Vedou totiž zoopark ve středním Povltaví, kde si po celý rok můžete prohlédnout zvířata v přirozeném prostředí. Nejen ta domácí, ale i jeleny, daňky nebo muflony. Je to starost na sedm dní v týdnu, od rána do večera, protože mimo areál zooparku chovají ještě ovce a krávy. Přesto nás Monika Hejnová Vydrová vítala s úsměvem. A jelen Bohouš troubením.

Věděli jste, že mravenčí královna může žít až 20 let? Mraveniště připomínají velkoměsta se stovkami tisíc obyvatel. U většiny druhů je však mezi nimi jeden vyvolený, přesněji řečeno jedna vyvolená.

Na dráhu zpěvačky zpočátku vůbec nepomýšlela, ale jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc. Nejprve prorazila v Německu s kapelou Die Happy, pak také u nás. S oběma kapelami plánuje turné.

Manželé Renata a Zdeněk Nedomovi si už desítky let volají s lidmi z druhého konce světa. Telefon k tomu nepotřebují. Jsou totiž vášnivými radioamatéry. Základem jejich koníčku je zábava, hledání přátelství, technické kutilství, poznávání cizích zemí, sportovní duch i sběratelství.

Zámecký areál v Březnici na Příbramsku ve středních Čechách je i dnes vyhledávaným místem pro romantické svatby. V 16. století byl ale na zámku uzavřen tajný sňatek, ze kterého císař radost neměl. Manželství se později zapsalo do dějin jako jedno z nejšťastnějších v historii habsburského rodu. Příběh zamilovaného Ferdinanda II. a jeho Filipíny zachytil spisovatel Antonín Polách v románu Cti otce svého, ale miluj ženu svou.

Věděli jste, že polární záři pozoroval už Galileo Galilei, a dokonce jí dal jméno? Latinsky aurora borealis. Další vědec, Anders Celsius, si všiml, že při ní „šílí“ kompas, a Christian Birkeland na přelomu 19. a 20. století experimentálně dokázal, že za vším stojí elektrony interagující s magnetickým polem Země.