Téma.21

Manifestácia sa do histórie zapísala ako jeden z najväčších prejavov odporu voči komunistickej totalite v Československu. Čo nám hovorí dnes? A čo v jej kontexte chýba súčasným protestom v krajine? Vybrali sme sa na miesta, kde sa odohrala, a zachytili sme spomienky jej účastníkov i organizátorov.

Tichá demonštrácia za občianske a náboženské práva verzus nekompromisný zásah vodnými delami. Takto to v skratke vyzeralo 25. marca 1988 na Hviezdoslavovom námestí v Bratislave. Sviečková manifestácia sa do histórie zapísala ako jeden z najväčších prejavov odporu voči totalitnému komunistickému režimu v Československu. Čo nám táto udalosť hovorí dnes? A čo v kontexte „Sviečkovej“ chýba súčasným protestom v uliciach Slovenska? Vybrali sme sa na miesta, kde sa Sviečková demonštrácia odohrala, zachytili sme spomienky jej účastníkov i organizátorov a prinášame tiež pohľad generácie, ktorá sa okolo roku 1988 len narodila.

Prvotný podnet na zorganizovanie nenásilnej demonštrácie prišiel zo zámoria. V septembri 1987 sa iniciatívy chopil výkonný podpredseda Svetového kongresu Slovákov, hokejista Marián Šťastný. Ten v roku 1981 emigroval za hokejom do Kanady, krátko nato, ako tam odišli jeho bratia Peter a Anton. „Tú najväčšiu vec spomedzi nás bratov Šťastných dokázal práve Marián. Bol som na neho vtedy veľmi hrdý a dnes som ešte viac,“ spomína Mariánov brat a najslávnejší hokejista z rodiny Peter Šťastný.

List od Mariána Šťastného o zámere zorganizovať demonštráciu sa dostal z Ameriky až do Bratislavy, kde štafetu prebrali ďalší organizátori na čele s Františkom Mikloškom. Udalosti spred 37 rokov vie dodnes prepájať so súčasnosťou. „Ľudia sa postavili proti hrubej sile sviečkami a modlitbami, ale aj vernosťou a výdržou. Toto bude riešenie aj pre dnešný svet,“ myslí si Mikloško.

Budúcnosť je v rukách generácie, ktorá v čase Sviečkovej manifestácie ešte nebola na svete. Riaditeľka Domu Quo Vadis Monika Hricáková mala vtedy dva roky a dnes má v odkaze tohto protestného zhromaždenia absolútne jasno. Je ním ľudskosť a úcta. „Vytrácajú sa a treba ich znova objaviť. Aby sme prestali proti sebe hodnotovo bojovať, ale aby sme bojovali za hodnoty,“ povedala Hricáková.

Vyloučené lokality, odliv mladých, ale i krásná příroda a odkaz původních německých obyvatel. Na spoustě věcí se broumovští obyvatelé neshodnou, některé věci ale vnímají stejně. „Asi každý, kdo se tady narodil, bude mít k tomu místu už navždycky vztah,“ říká jeden z místních studentů.

Severovýchodní Čechy, Broumovsko. Oblast tvořená asi desítkou vesnic okolo města Broumov, které leží jen pár kilometrů od polských hranic. Ačkoli turistům nabízí krásnou přírodu a historické památky a obyvatelům klid a sepjetí s přírodou, život v tomto bývalém sudetském území má své výzvy. Vysoký poměr obyvatel v exekuci, nedostatek pracovních příležitostí a odliv mladých obyvatel. Proč mladí lidé odcházejí a vrací se jen někteří? A jak se tu žije těm, kdo zůstávají?

Často popisovaným problém je nadměrný turismus. „Jsem lezec a dost často chodíme do skal, a v Adršpachu a v Teplicích je tolik turistů, že se to nedá vydržet,“ uvádí jedna ze studentek broumovského gymnázia. S ní souhlasí i další z maturantů. „Vnímám jako problém, že sem přicházejí lidé, kteří k tomu kraji nemají úplně vztah, a přicházejí sem hlavně těžit peníze, třeba z turistického ruchu,“ odpovídá Lukáš Zavadil z oktávy.

Podle mladých lidí je v této oblasti znatelný vliv hlavně starší populace. „U generace našich rodičů a hlavně prarodičů vnímám takový postoj, že když jsme tady v Broumovském výběžku vlastně trochu vyřazeni, není potřeba se rozvíjet, dělat kulturní akce a dovzdělávat se,“ zaznívá povzdech další ze studentek zdejšího gymnázia.

(Ne)vyloučené lokality

Jednou z dalších velkých překážek pro mladé lidi, kteří se na Broumovsko chtějí vracet, je málo pracovních příležitostí. Nezaměstnanost se v Broumově podle Českého statistického úřadu pohybuje okolo 7,6 procent. Tato situace ovlivňuje i index sociálního vyloučení, kterým vláda monitoruje, jakému podílu lidí se v dané oblasti nedostává běžných šancí kvůli jejich sociální situaci. Tento index má Broumov pátý nejvyšší v republice.

V tomto kontextu se některé lokality na Broumovsku považují za vyloučené, což podle některých lidí souvisí také s početnou romskou menšinou, která zde žije. S tím nesouhlasí Lenka Kurová, ředitelka spolku Začít spolu, který pracuje s lidmi v sociální tísni. „Jsou tu domy, ve kterých je soustředěno více obyvatelů s problémy. Netroufnu si říct, zda se ti lidé řadí k některému etniku. Neřešíme, k jaké národnosti se člověk hlásí, zaměřujeme se na řešení jeho problémů,“ vysvětluje pro Téma.21.

S označením těchto oblastí termínem ‚vyloučené lokality‘ nesouhlasí ani starosta města Broumov Arnold Vodochodský (Broumovská vlna). „Nemyslím, že tu dnes máme lokality, které by byly vyloučené. Jsou oblasti, kde bydlí více Romů. K segregaci ale podle mě nedochází, nemám pocit, že bychom něco oddělovali,“ komentuje situaci.

Zanedbané hroby odstranili bagrem

Broumovsko je mimo jiné i oblast bývalých Sudet, což se do života místních někdy promítá více, než by v současné době čekali. Důkazem je i medializovaná kauza z Heřmánkovic z roku 2023, kdy tamní starostka dala za použití těžké techniky odstranit zanedbané náhrobní kameny původních německých obyvatel. „Vnímal jsem to jako nešťastné řešení situace. Přinesla ale zajímavou a pro mě příjemnou reakci od zdejších současných obyvatel, kteří vnímali, že to není dobře,“ komentuje tuto kauzu místní římskokatolický farář Martin Lanži. S původními broumovskými rodáky udržuje vztahy, pořádají například českoněmecké mše.

Ako vidí tému sveta okolo seba Iveta Radičová, sociologička a prvá premiérka SR, ktorá dnes odovzdáva svoj pohľad na spoločnosť vysokoškolákom? Aká je jej životná téma? „Vráťme šancu rozumu, vráťme šancu odbornosti a expertom,“ hovorí Radičová.

Každá doba má svoju tému. Svoju tému si nesie aj každý jeden z nás. A každá doba a prostredie možno potrebujú aj čosi z teba.

Ako vidí svet okolo seba a jeho tému Iveta Radičová, sociologička so skúsenosťou prvej premiérky Slovenska, ktorá mala našliapnuté aj do prezidentského paláca? Aktuálne sa pohybuje najmä medzi vysokoškolákmi, ktorým odovzdáva svoj pohľad na spoločnosť. Aká je jej životná téma a kde sa prelína s potrebami krajiny a ľudí, ktorí v nej žijú?

„Vráťme šancu rozumu, vráťme šancu odbornosti, vráťme šancu expertom,“ hovorí Radičová.

„To najpodstatnejšie pre mňa bola moja profesia sociologičky. Sociológia je schopnosť dívať sa na svet okolo seba vedeckými očami, ale so silnou empatiou,“ hovorí.

Sociológiu, ktorú vyštudovala a v roku 2005 v nej získala aj titul profesorky, označuje za maják. „Signalizuje spoločnosti – dúfajme, že nie v pozícii Titanicu – ,Pozor, treba zmeniť smer, pretože príde k vážnej havárii, k rozbitiu spoločnosti.‘“

Etik Marek Vácha, návštěva spánkové laboratoře i další dění na mezinárodní scéně. Nejen o tom tento týden psala a točila redakce Téma.21. Práci uplynulých dní v redakčním podcastu popisuje šéfredaktorka Kateřina Rózsová, série Neverím a Poslední generace představuje redaktor Jan Hanák.

Praze chybí byty. Snaží se to řešit správným nastavením územního plánu, bojuje ale s byrokracií nebo častým střídáním politiků. Jak jsou využívány brownfieldy a myslí se při plánování bydlení i na infrastrukturu? Nejen o tom mluvíme s Ondřejem Boháčem z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Vedeli ste, že až takmer 80 % ľudí na Slovensku trávi čas tesne pred spaním na sociálnych sieťach? A že obloha je cez deň modrá, aby nás nabudila k aktivite? Aj o tom sa budeme rozprávať s lekármi, ktorí nás vzali aj do spánkového laboratória. Príjemné počúvanie bez mikrospánkov praje Ján Heriban.

Spánok je pre nás životne dôležitý. A hoci by sme bez pravidelného oddychu neprežili, často si ho nedoprajeme alebo sa nadmerne vystavujeme vplyvom, ktoré kvalitnému spánku rozhodne neprospievajú. Nielen o tom sa budeme rozprávať s odborníkmi zo spánkového laboratória. Najskôr sa však pozrieme na to, ako zvykneme spať.

Rozvojová pomoc ve světě přišla asi o 60 miliard amerických dolarů, její podporu totiž zastavily USA. Jak to rozvojovou práci ve světě ovlivní? A je pomoc vždy koncentrované dobro, nebo může i zraňovat? S Radomírem Špinkou, ředitelem humanitární a rozvojové organizace ADRA, natáčel Ondřej Havlíček.

O odvaze přestat brečet, vstát a změnit svět, o vlastenectví, definici dobra a zla, člověku jako mezistupni mezi zvířaty a anděly, ale i nutnosti spíš zapalovat svíčky než nadávat na tmu. Rozhovor s etikem, biologem a katolickým knězem Markem Orko Váchou natočila Kateřina Rózsová.

Hrozí Česku a Slovensku, že se politickému směřováním znovu rozdělí? A proč se v obou zemích lidé dostanou k bydlení nejnáročněji z Evropy? I tom se tento týden psalo a natáčelo v redakci Téma.21. Své postřehy i zjištění v redakčním podcastu popisují Veronika Kuťáková, Ján Heribán a Róbert Kotian.

Slovensko zaostáva v nájomnom bývaní. V Bratislave sprístupnili zatiaľ iba 70 nových bytov

Blíži sa tretie česko-slovenské delenie?

Na drahém bydlení vydělávají banky a developeři, k řešení chybí politická vůle, říká ekonom

V systéme nájomného bývania podporovaného štátom je prvých 70 bytov. Potrebujeme ich však niekoľko desiatok tisíc. O tom, kde je problém, ale aj o dostupnosti bývania na Slovensku sa v našom novom seriáli rozprávame so šéfom Národnej asociácie realitných kancelárií Slovenska Jánom Palenčárom.