Téma.21

Bydlet ve vlastním vyjde Čechy na více než třináct ročních mezd, Slováci stejného cíle dosáhnou o trochu dříve. Téma.21 proto přichází se seriálem, který se nedostupnosti bydlení věnuje.

Česko je na tom z hlediska dostupnosti vlastního bydlení podle podzimních dat společnosti Deloitte nejhůře z 24 zkoumaných evropských zemí, Slovensko je hned před ním. Zatímco Slováci potřebují ke koupi nového bytu 12,7 průměrných hrubých ročních mezd, Češi jich musí našetřit 13,3. Nejlépe z výzkumu vychází Dánsko a Norsko. Na nový byt s rozlohou 70 metrů čtverečních tam lidé potřebují méně než pět průměrných hrubých ročních mezd.

„Ve srovnání hlavních měst je zatím stále nejnáročnější pořídit si vlastní bydlení v Amsterdamu. Na nový byt si tam člověk musí našetřit až 15,1 průměrných hrubých ročních mezd. Po holandské metropoli následují Praha, Athény a na čtvrtém místě žebříčku se nachází Bratislava (12,9 průměrných hrubých ročních mezd). Nejdostupnějšími evropskými metropolemi, pokud jde o možnost koupit si byt o rozloze 70 metrů čtverečních, jsou opět Řím a Oslo, které ani v tomto vydání publikace nepřeskočily hranici osmi hrubých ročních mezd,“ informuje Deloitte.

Ekonom Vladimír Žítek z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně upozorňuje na nedostatky studie, ale souhlasí, že Česko je na tom s dostupností bydlení velmi špatně: „Větší problém je ve velkých městech, zejména tedy v Praze a Brně, ale i v celé řadě krajských měst. Ten problém není evidentně tak velký třeba v Ostravě nebo v některých městech v Karlovarském a Ústeckém kraji,“ doplňuje odborník.

Podle něj není ve společnosti nikdo, kdo by chtěl nedostupnost bydlení řešit, chybí i politická vůle. Stávající situace je výhodná například pro developery a banky. „Mají příjmy z hypotečních úvěrů a vůbec jim nevadí, že to poskytují převážně nejbohatším lidem, protože tam je nízké riziko, ochota platit vysoké splátky hypoték. Pro byznys úplně ideální,“ vysvětluje Žítek s tím, že situaci mají zájem řešit jen lidé, kteří na bydlení nemohou dosáhnout.

Naděje na zlepšení ale existuje. Národní ekonomická rada vlády (NERV) vidí řešení například v podpoře dlouhodobých pronájmů a obecního a sociálního bydlení. „Obce jsou málo motivované k tomu, aby s tím něco dělaly. Myslím si, že by se mělo říct, že bytová politika je politika měst a obcí, měly by se tomu věnovat. Pokazili jsme to už na začátku, jak jsme privatizovali skoro všechen bytový fond,“ říká ekonom z Masarykovy univerzity s odkazem na období devadesátých let.

Celý rozhovor Veroniky Kuťákové s ekonomem Vladimírem Žítkem o (ne)dostupnosti bydlení v České republice si můžete pustit výše. Další díl seriálu přiblíží situaci na Slovensku. Okomentuje ji prezident Národní asociace realitních kanceláří Slovenska Ján Palenčár v rozhovoru s Jánem Heribanem.

Na výrazném zvýšení výdajů na obranu se včera shodli všichni lídři 27 států Evropské unie na mimořádném summitu. Ubrání Evropa Ukrajinu i bez pomoci USA? Rozebíráme v redakční debatě našich komentátorů Petera Švece a Róberta Kotiana. Moderuje Ondřej Havlíček.

O talentoch, ich objavovaní, prijímaní a uvádzaní do praxe sa rozprávame s koučom silných stránok a riaditeľom spoločnosti Use Your Talents Jozefom Kokoškom.

Povedali by ste, že poznať svoje talenty znamená vlastne poznať, kým som? A ako poznanie samého seba môže pomôcť v partnerských či pracovných vzťahoch? V rozhovore s Jozefom Kokoškom si vypočujete napríklad aj to, prečo sa protiklady vo vzťahoch priťahujú alebo čo môže byť za správaním šéfa, ktorý sa vás každý deň pýta na to isté. Zhováral sa Ján Heriban.

Z kazatelen často říkáme i slyšíme, že odpuštění je třeba. Jenomže jsou to pro mnohé, kteří zažívají hluboká zranění, jen zbožné řeči vytržené z reálného života. Odpuštění. To víme. Ale jak na to, když to tak strašně bolí?

A co spravedlnost v tom všem?

Odpuštění je z pohledu obětí. Odpuštění (či cesta k němu) neznamená rezignaci na spravedlnost, naopak k ní uschopňuje. Jak? Proč?

Na férovku o odpouštění se spisovatelem, fyzikem a biskupem Pavlem Konzbulem.

Ptá se Jan Hanák.

Uplynulé dni zmenili charakter medzinárodnej politiky. Stretnutie prezidentov USA a Ukrajiny v Oválnej pracovni vyvolalo zdesenie a zobudilo lídrov v Európe. Potrebujeme viac pokoja a nádeje, Katolícka cirkev by nemala mlčať, hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie Pavol Demeš.

Pavol Demeš je odborníkom na medzinárodné vzťahy a zahraničnopolitickým analytikom, aktivistom, fotografom, autorom viacerých knižných a mediálnych projektov na Slovensku aj v zahraničí. Stál pri zrode mimovládneho sektora na Slovensku. Je členom správnej rady neziskovej organizácie European Endowment for Democracy so sídlom v Bruseli. V rokoch 1991 až 1992 bol ministrom medzinárodných vzťahov vo vláde Jána Čarnogurského. Pred Novembrom 1989 pôsobil ako biomedicínsky vedec.

Dnes sú to presne tri roky ako Rusko napadlo Ukrajinu. Aké sú korene tohto vojenského konfliktu? Páchali Ukrajinci genocídu, ako tvrdí Putin? Prečo tak túži po Ukrajine? Akú úlohu hrá v tom celom ruská pravoslávna cirkev? Aj o tom je rozhovor s profesorom Prešovskej univerzity Alexandrom Dulebom.

Rozhovor se zmocněncem českého Ministerstva zahraničních věcí pro otázky energetické bezpečnosti, diplomatem, publicistou a jedním z vůdců listopadové revoluce z roku 1989.

V jakém stavu jsme co se týče diverzifikace dodavatelů zemního plynu? Do jaké míry jsme závislí na ruském plynu? A jaký je hlavní úkol české i slovenské energetiky? Ptá se Peter Švec.

Navštívili sme niektoré slovenské a české mestá, kde sa protestovalo proti proruskej politike slovenskej vlády a spomínalo sa na zavraždeného novinára a jeho snúbenicu. Čo sme sa tam dozvedeli?

47 miest na Slovensku a 16 v zahraničí. Ľudia opäť vyšli do ulíc. Tentokrát najmä preto, aby si uctili pamiatku novinára Jána Kuciaka a jeho snúbenice Martiny Kušnírovej. Zavraždili ich presne pred siedmimi rokmi. Protestujúci zároveň znovu vyjadrili nespokojnosť so spochybňovaním členstva Slovenska v Európskej únii a proruskou politikou premiéra Roberta Fica. Zhromaždenia sa konali aj v menších mestách, ako sú Gelnica, Krupina alebo Modra. Téma.21 zachytila atmosféru v Bratislave, Žiline, Banskej Bystrici, Gelnici, Prahe aj Brne. Audio reportážou vás prevedie Ján Heriban.

Kuciak bol kolektívny hráč a čistá duša. Zároveň hĺbavý intelektuál, rád počúval vážnu hudbu. Keď Marek Vagovič zeditoval posledný článok svojho kolegu, ktorý bol v tom čase už mŕtvy, otvoril si fľašu vína a hodinu plakal.

V strachu sa pritom pozeral na okno svojho bytu, či sa vrah nezlaňuje zo strechy a nechce pokračovať vo svojom ťažení. Po spáchaní ohavného činu totiž nechal na inkriminovanom mieste rozsypané náboje. V mafiánskom prostredí takýto odkaz znamená, že ešte neskončil a na muške môžu byť aj ďalší.

Marek Vagovič je slovenský investigatívny novinár, moderátor, komentátor a posledný šéf Jána Kuciaka. V roku 2025 získal ako historicky tretí slovenský laureát českú novinársku Cenu Ferdinanda Peroutku.